Spokojený však nebyl ani se svým herním vytížením v prvoligové Porubě. „Ze začátku jsem taky moc nehrál, bylo to blbé. Časem mi ale dávali větší šanci,“ ohlíží se zpět.
Buď jak buď, na začátku roku se rozhodl vydat se kanadskou cestou. Dohodl se na angažmá se Sault Ste. Marie Greyhounds, týmem Ontario Hockey League. „Odešel jsem do Kanady a tam se mi začalo dařit. Takže sezona skončila dobře,“ pochvaluje si Pytlík.
V zámořské juniorské soutěži měl štěstí na tým. „Když jsem tam přišel, byli první, nebo druzí v tabulce. Měli jsme super mančaft,“ popisuje. A dodává, že ho kvalita Ontario Hockey League překvapila. „Je to tam rychlé a tvrdé,“ líčí. „S tím, že se k vám všichni chovají jako k profesionálovi.“
Tvrdost pocítil na vlastní kůži. „Ve druhém kole play off mě jeden hráč praštil hokejkou tak, že mi vypadly zuby. A hned druhé střídání, kdy jsem se vrátil na led, mi dal tělo a já si překousl jazyk. Takže jsem byl takový rozešitý,“ připomíná ‚zápas blbec‘.
V národním týmu ho nechtěli, protože nebyl na kempu
V play off Greyhounds, kteří po dlouhodobé části obsadili ve dvacetičlenné soutěži páté místo, došli do druhého kola. Po vyřazení Owen Sound (4:1 na zápasy) nestačili na Saginaw Spirit (2:4).
Pytlík byl připraven přesunout se na mistrovství světa hráčů do osmnácti let. Jenže... „Trenéři se rozhodli, že nemusím jezdit,“ krčí rameny. „Řekli mi, že jsem nebyl na kempu a že do týmu nechtějí zasahovat. To chápu a beru to.“
Do dresu národního týmu se tak znovu oblékl až minulý týden, kdy v Jihlavě absolvoval úvodní soustředění nově vznikajícího výběru do 20 let. „Byl to super kemp, poznali jsme se a mohli jsme potrénovat všichni pohromadě,“ pochvaluje si Pytlík. „Tréninky byly hodně dobré, všichni jsme si to užili a myslím, že nás to stmelí.“
Hlavní cíl nadcházející sezony je jasný: mistrovství světa, které budou hostit Ostrava a Třinec. „Že bude šampionát v Česku, to je něco výjimečného. Myslím, že přijde hodně fanoušků a bude to super,“ věří.
Diváci chodí, ale nefandí. Slyšíte brusle i puk
Právě na diváckou kulisu by se mohl těšit. A to i přesto, že domácí duely Greyhounds mají slušnou návštěvnost. „Na naše zápasy chodí hodně fanoušků. Ale je to něco jiného než v Česku, kde se řve a fandí. Tam se jenom sedí a vy slyšíte jak brusle, tak puk,“ líčí. „Je to těžké, nabudit se musíte sami.“
A jaké je město Sault Ste. Marie, kam se bude Pytlík vracet? „Žádná pecka. Klidné velké město. Jsme na hranicích, půlku města máme v Americe a půlku v Kanadě, takže to je všude kousek,“ srovnává 75tisícové město s 20tisícovým Žďárem nad Sázavou. „Zase takový rozdíl to není, taky je to taková díra,“ směje se. „Znám zimák, pár dobrých restaurací. Ale jinak tam není moc co dělat,“ dodává.
