Boj s kůrovcem nebere konce. V posledních dvou letech se lýkožrout smrkový šíří tak rychle, že někteří majitelé už na dlouholetou péči o svůj les rezignovali a rozhodli se ho prodat, nebo dokonce darovat.
„Dál už to nešlo zvládat. Kvůli kalamitě jsme proto raději pozemky prodali,“ říká Jan Srb, jehož dva hektary lesa na Dačicku odkoupilo loni město. Kůrovec napadl v podstatě celý les a srazil cenu pozemku na minimum. Srb za něj dostal přibližně dvacet procent odhadní ceny.
O víkendech do likvidace lýkožroutem napadených smrků zapřahal celou rodinu, pohroma mu přesto narůstala před očima ve stovkách kubíků poškozeného a nezpracovaného dřeva. Externí firmy, které likvidaci zajišťují, jsou čím dál dražší a dřevo na vlákninu téměř bezcenné.
„Vyskočily ceny za sazenice i práci. Nejhorší je, že sucho zničilo také malé stromy, které jsme zasázeli teprve před pár lety,“ popsal bývalý agronom v zemědělském družstvu, kterého odradily i úřady hrozící pokutami a nespokojení lesníci. Teď se věnuje vnoučatům a práci na zahradě a do lesa chodí už jen jako turista. Majitelé mají povinnost vyhledávat napadené stromy a předcházet šíření škůdců ještě před vylíhnutím. V opačném případě jim hrozí finanční postihy. Zalesnit vykácený pozemek musejí po změně zákona do pěti let namísto předchozích dvou sezon.
Pro majitele není prodej výhodný, ale vyhnou se riziku sankcí, pokud péči nezvládnou. Cena za metr nejponičenějšího lesa (holin) je podle znalce Radka Zádrapy 1 až 6 korun za metr čtvereční, tedy asi pětina průměrné ceny a osmina té nejvyšší.
Srb není sám, kdo se majetku nevýhodně zbavil. O lesy s kůrovcem je totiž paradoxně zájem. Někteří znalci se domnívají, že dlouhodobě bude smrkové dřevo nabývat na ceně, protože ho bude méně. Ministr životního prostředí Richard Brabec tento týden řekl, že v krizovém scénáři letos může lýkožrout napadnout až 500 tisíc hektarů smrkových lesů, tedy polovinu celkové rozlohy.
Město les vykoupí, ale prodělá
Kromě soukromých firem investují do lesů města či Lesy ČR, které kvůli špatné situaci vyjednaly u bank možnost čerpat kontokorentní úvěr až do výše 1,5 miliardy korun. Zatím ho nevyužily, zisk podniku se však loni během jednoho roku smrskl ze tří miliard korun na 70 milionů.
Česko loni vytěžilo nejvíce dřeva v historii. Může za to kůrovcová kalamita |
„V několika případech podnik vykoupil kalamitou zasažený les od soukromého vlastníka, aby zabránil ohrožení státních porostů kůrovcem,“ uvedla Eva Jouklová, mluvčí státního podniku, který obhospodařuje polovinu lesů v zemi. Prioritou je podle ní řešení kalamity a obnova lesa. Spíš než celé lesy podnik vykupuje plochy pro skladování dříví a lesní cesty.
Častými investory jsou obce. Městské lesy Dačice loni nakoupily pět hektarů a letos chystají přikoupit dalších deset hektarů od soukromníků, kteří s kůrovcem už válčit nechtějí. „Někteří nám pozemky dali darem, protože už nemají sílu a kapacitu, jak dál majetky obhospodařovat,“ popsal jednatel Kamil Kupec.
„Když jsme v minulosti chtěli pozemky, sami jsme museli oslovovat vlastníky k prodeji, teď chodí sami. Je to něco mimořádného,“ dodal. Inzeráty typu Daruji les se objevily také na Vysočině.
Přitom i tato firma, vlastněná městem, na kalamitě prodělává. Jihlavské společnosti Kronospan, která je největším tuzemským zpracovatelem vlákniny pro výrobu papíru, dodává kubík za 350 korun, náklady zahrnující veškeré práce včetně těžby a dopravy však dosahují 450 korun. „Je obrovský problém dříví prodat. Trh je totálně přesycený,“ řekl Kamil Kupec.
Dačice spravují tisíc hektarů lesa. Lýkožrout nenapadá jen smrky, ale i borovice. Na ploše šest set hektarů, kterou už napadl kůrovec, zatím zůstanou holé pláně, protože město nemá peníze na vysázení nových stromů. Podle Kupce dosáhne letos ztráta kvůli kalamitě 50 milionů korun a hrozí, že obec bude muset svou lesnickou firmu dotovat.
Logickým řešením je škrtání v investicích. Omezí se nákupy traktorů, stroje na štípání paliva, zpracování dříví nebo školkařský provoz.
Investice do budoucnosti
Kůrovec sežral tři miliardy. Připravil Lesy České republiky o celý zisk |
Také Brno aktivně nakupuje. Vedení moravské metropole minulý týden uvolnilo 15 milionů korun, které společnost Lesy města Brna použije k výkupu lesních a jiných pozemků přiléhajících ke stávajícímu majetku. Brno akci představilo jako vstřícné gesto vůči vlastníkům, které správa zdevastovaných lesů tíží, i jako investici do budoucnosti.
„Vlastníci jsou zoufalí, a pokud nemají vlastní finanční rezervu, nedokážou rodinné dědictví udržet,“ líčí šéf brněnských lesů Jiří Neshyba. Těžkosti mají podle něj především drobní vlastníci, kteří mají historicky les jako zdroj paliva pro dům.
„Situace je vážnější, než se zdá. Kalamita dosáhla bodu, kdy už se dá jen stěží zastavit. Jen málo vlastníků má finanční prostředky na obnovu lesních porostů,“ dodal.
