Novinář Jan Žabka na svém twitteru informoval, že na Letnou nejde, jako důvod uvedl, že by to „osobně vnímal jako své novinářské selhání“. Šel by tam prý jedině v případě, že by chtěl z místa zpracovat reportáž. Zajímal ho však názor ostatních – jak by vnímali, kdyby šel novinář protestovat, jestli na to má vůbec právo a zda by to nesnížílo jeho důvěryhodnost.
K účasti na demonstracích bojujících za nezávislost justice se pod Žabkovým příspěvkem vyjádřil komentátor Jindřich Šídlo. Vzpomněl, že v roce 2014 byl 17. listopadu s dětmi na Albertově, aby jim o všem povyprávěl. A „když začala padat vejce na Miloše Zemana, fofrem jsme mizeli, aby si někdo nemyslel, že s tím mám cokoliv společnýho“.
Do diskuse se pak zapojil i Ondřej Koudela s názorem, že novinář, kterému přijde v pohodě, že si vlivní politici kupují média a dle libosti pak nakoupeným novinářům „zavírají hubu“, na Letnou nepatří. Ale novinář, který chce svobodu tisku a kvalitní investigativní žurnalistiku, by tam podle něj měl být a „hájit své profesní zájmy“.
„Opravdu žijeme v době, kdy nemáme svobodná média?“ odepsal mu ve své reakci Žabka a dodal, že v takovém případě by byl mezi prvními, kdo by na Letnou šel. Podotkl, že kvalitní investigativní žurnalistika je o kvalitní investigativní práci a „nakládání s fakty“, nikoli o názorech. „Za mě by žádný politik neměl vlastnit média,“ míní Žabka.
Redaktorka České televize Pavla Kubálková ve svém diskusním příspěvku pak zmínila, že „sportovní novináři většinou někomu fandí“ a přijde jí „transparentní, když přiznají komu“. Jít na demonstraci podle jejích slov novinář může, i kdyby si chtěl zachovat neutralitu. Když tam prý „nebude nic skandovat a mávat transparentama“, tak je to podle ní v pořádku. Podle Kubálkové „vzhledem k profesi je účast pochopitelná“.
Že se Žabka takovou otázkou zabývá, ocenil Jan Kuliš z Deníku Referendum. Vnímá to však rozdílně: novinář je taky občan a někdy nastává chvíle, kdy už se vážně „musí“ občansky projevit, míní Kuliš, podle něhož „hodně záleží na míře a postavení“. Od politických zpravodajů České televize po komentátory a sportovní novináře se to podle jeho názoru bude dost lišit.
„Proč by měl novinář jít zrovna protestovat?“ podivoval se ve svém příspěvku komentátor Alexandr Mitrofanov, jenž prý na Letnou jde, protože novinář podle jeho mínění musí být přítomen u důležitých společenských událostí. Domnívá se, že „politický novinář“, který si myslí, že žije mimo společnost, se tím prý „diskvalifikuje“. Žabka s ním souhlasí v případě, že jde novinář jako nezávislý pozorovatel. „A jak jinak? Vždyť není aktivista. Tedy někteří kolegové jsou, ale tento modus neprovozuji,“ podotkl v odpovědi Mitrofanov.
Příspěvatel do diskuse vystupující jako quak si myslí, že především záleží na novinářových občanských postojích. Důvěryhodnost novináře závisí na jeho morálním kreditu a schopnosti články kvalitně odzdrojovat. Mitrofanov podle něj nebude účastí méně důvěryhodný a například Jaroslav Plesl zase neúčastí důvěru nezíská. S tím však vyjádřil nesouhlas uživatel Jiří Karásek, podle kterého by Plesl účastí mohl získat jednu nebo i dvě nepříjemné životní zkušenosti.
V dalších reakcích se ozývaly názory, že jedna věc je profese novináře, druhá věc je být občanem, či že Žabka jen hledá výmluvy a ve skutečnosti se mu na demonstraci nechce. Objevovaly se i vtípky, že právo jít na demonstraci má v Česku akorát Václav Moravec z České televize.
Impulzem demonstrací, z nichž první se konala 29. dubna, byla demise ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) a výběr jeho nástupkyně Marie Benešové (za ANO). Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Mezi obviněnými je i premiér Andrej Babiš (ANO), který případ označuje za politickou kauzu. Požadavky demonstrantů se postupně zaměřily na celou vládu a demisi premiéra.
Demonstrace na Letné by mohla být největší od roku 1989. Dosud drží zřejmě prvenství protest z dubna 2012, který na Václavském náměstí pořádala Českomoravská konfederace odborových svazů a dvě desítky organizací a iniciativ s cílem zastavit reformy vlády Petra Nečase (ODS). Podle organizátorů se jí zúčastnilo až 150.000 lidí, policie jejich počet odhadla asi na 90.000.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
