Vysoká tráva ve městech už není výjimkou a i když se na první pohled může zdát, že na vině je nezájem radnice, pravdou může být pravý opak. Česko se už několik let potýká se suchem a města se rozhodla, že nenechají jeho dopady náhodě. Jejich nejnovější zbraní se stává právě vysoká tráva. Ta má pomoci také hmyzu.
„Vysoký trávník má smysl v tom, že když zaprší, tráva později vyschne,“ říká krajinný inženýr Martin Dočkal z ČVUT.
Fotogalerie |
Redakce MF DNES oslovila všechna krajská města, aby zjistila, jaké nové trendy v sekání trávy se zavádějí.
Pro města se testování nových způsobů péče o zeleň stává v posledních suchých letech nutností. A nejde jen o to, aby centra vypadala hezky. Zelená plocha, která je v dobrém stavu, má totiž důležitý vliv i na pohodlí obyvatel, funguje jako přírodní klimatizace.
„Každá zeleň snižuje teplotní extrémy,“ vysvětluje Dočkal. Přirozené procesy, které v rostlinách probíhají, dokážou korigovat jak nepříjemně vysoké, tak nízké teploty.
Dvě třetiny českých měst kvůli suchu výrazně mění režim sečení městských parků a luk. Radnice dalších změnu zvažují, jsou ale ostražité – kvůli negativním reakcím veřejnosti. Ukázal to průzkum MF DNES mezi 72 okresními městy.
„Město Louny uvažovalo o zavedení travnatých ploch se zaměřením na luční nebo motýlí louky přímo v centru města, avšak negativní ohlasy občanů v předchozích dnech na rychlý nárůst travin tuto úvahu vrátilo k podrobnějšímu rozpracování,“ říká Kateřina Lavičková z odboru správy veřejné zeleně na lounské radnici.
Ve vedru nesekat
S nevolí obyvatel s vysokou trávou se potýkají i části hlavního města. Praha 6 se snaží starat o zeleň šetrněji k přírodě už čtyři roky. S naštvanými ohlasy se vypořádává stále a často. „Odezvy ze strany našich občanů jsou vesměs negativní, lidé si stěžují, protože chtějí mít posekáno všude,“ popisuje mluvčí městské části Ondřej Šrámek.
Přitom i pražský magistrát už na začátku května doporučil městským částem, že pokud teplota vzduchu přesáhne 26 stupňů Celsia, mají sekání zastavit. Při dlouhotrvajícím suchu by údajně mohlo trávník poškodit, například snadnějším šířením nemocí rostlin a bujením plevele.
Jenže lidem se neposečená tráva nelíbí, připadá jim neupravená. Vadí jim ale hlavně zdravotní rizika – klíšťata a alergie.
„Sezonní pyl je u nás nejčastějším typem alergie,“ vysvětluje Petr Panzner, předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie. Neplatí ale logika, že čím blíž louce alergik bydlí, tím větší má zdravotní problémy.
Důvod je jednoduchý. Pylová zrna jsou v létě prostě všude. „Pyl dokáže vzduchem putovat několik desítek kilometrů,“ vysvětluje Panzner. V nejkritičtějších měsících, kterými jsou květen, červen a červenec, je u nás vzduch pylových zrn plný a je celkem jedno, jak daleko kdo od rozkvetlé louky bydlí.
Posekat jen částečně
Strategie měst při zavádění novinek jsou různé. Většina připouští, že jsou připravena přestat sekat trávu, pokud by to bylo kvůli suchu nutné, další testují promyšlenější projekty – například zavádění městských luk.
„Luční trávníky kosíme zejména na svazích a málo frekventovaných místech dvakrát až třikrát za rok. Dodám, že používáme mozaikovitou nebo výběrovou seč,“ popisuje přístup Filip Poňuchálek, mluvčí magistrátu Brna.
Mozaiková seč je obecně stále populárnější. Část trávníku se v takovém případě poseče a část se nechá vyrůst.
Jedním z důvodů, proč města k mírnějšímu sečení přistupují, je také snaha dostat mezi domy a silnice větší druhovou rozmanitost. Cílem je přilákat hlavně hmyz. Podle studie německých entomologů z Radboudovy univerzity v Nizozemsku a německé Entomologické společnosti v Krefeldu se počet létavého hmyzu za 25 let snížil o tři čtvrtiny.
Nové druhy, ale i roztoči
Pro druhy, které se dnes nedokážou udržet v intenzivně využívané zemědělské krajině, by se právě vyšší tráva městské zeleně mohla stát novým útočištěm. Ovlivnit se to ale nedá. A navíc, s lučními koníky se tak do měst budou stěhovat také klíšťata.
„Ve vyšší trávě se klíšťatům daří líp,“ připouští František Marec, ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd. Výhody neposečené trávy podle něj ale nakonec převažují.
„Udržení biodiverzity je důležité všude,“ říká Marec. Hmyz totiž významně přispívá k opylování rostlin. Je také zásadním článkem potravinového řetězce. „Příroda si s tím vždycky nějak poradí, ale do budoucna to může být k našemu neprospěchu,“ uzavírá Marec.
