Jasné slovo ekonoma, zabývajícího se dotacemi: U Babiše se nejedná o korupci

Na získávání dotací z unijních fondů a státního rozpočtu pro školy, vzdělávací instituce, obce nebo nestátní neziskové organizace se specializujete už od roku 1996 a od té doby jste zmíněným subjektům dokázali přinést přes 11 miliard korun. Jak se díváte na dění kolem „uniklého“ předběžného auditu firem kolem premiéra Babiše? Mají lidé právo znát obsah auditu, týká-li se veřejných prostředků?

Lidé mají právo znát obsah auditu, který se týká jejich veřejných prostředků. Proto by bylo lepší jej transparentně zveřejnit.

Problémem ovšem je, že se k tomu následně vyjadřuje široká veřejnost, která si bez odborných znalostí či vysvětlujících komentářů dělá nesprávné závěry, ať negativní, či pozitivní.

Je Andrej Babiš ve střetu zájmů, ovládá Agrofert bez ohledu na existenci svěřenského fondu?

Na střetu zájmů není nic špatného – ten pouze ukazuje, že mé osobní zájmy se v nějaké situaci mohou střetnout se zájmy veřejnosti. Pokud jsem byl zvolen do veřejné funkce a potom prosazuji osobní zájem na úkor zájmu veřejného, to je teprve potom špatně. Pokud zájem veřejnosti nijak nepoškodím, není ve střetu zájmů problém.

Takže pro kontrolory je hlavní otázkou, zda pan Babiš neprosazuje z moci své funkce osobní zájmy na úkor veřejných, nikoliv to, zda ve střetu zájmů je, protože on ve střetu zájmů je.

Je nesporné, že má dále vliv na Agrofert a může v budoucnu čerpat z jeho hospodářských výsledků a auditoři na to upozorňují. Obě strany mají různý pohled na právní výklad v tom smyslu, zda formálně splňuje požadavky zákona nebo ne, když Agrofert nevlastní, ale má možnost jej ovlivňovat a v budoucnu si jej zase z fondů vyzvednout.

Jak se podle vás měl zachovat?

Pokud vstupoval do politiky s cílem své politické každodenní práce, měl své podíly v Agrofertu raději za tržní cenu prodat a potom jej případně opět za tržní cenu koupit. Nikdo by jej nepodezříval, že je příjemcem zisků Agrofertu, které mohou být vyšší díky jeho politickému postavení. V současné podobě vlastně jenom určil někoho, „ať se mu zatím o jeho majetek chvíli postará“.

I první část auditu Evropské komise hovoří o tom, že premiér se do střetu zájmů skutečně dostal. Auditoři uvádí, že k jednoznačnému porušování zákona dochází od 9. 2. 2017, kdy byl přijat tzv. „Lex Babiš“. Mělo by Česko donutit Agrofert, aby vrátil všechny dotace od tohoto dne, tedy téměř dva a půl roku zpátky?

Musíme se oprostit od jména pana Babiše, jeho funkce a firmy Agrofert. Pokud kdokoliv poruší vědomě či nevědomě dotační pravidla, stát ho musí donutit, aby vrátil všechny neoprávněně čerpané dotace.

Rozhodování není o tom, zda vracet, či nevracet, to je jasné: Neoprávněné dotace se vrátit musí. Rozhodné je, zda byly čerpané oprávněně, či neoprávněně. A zde má samozřejmě každý stejná práva a možnosti se hájit a přednášet svůj názor a výklad.

Andrej Babiš veřejnost ujistil, že „Česko nic nebude muset vracet“. Jak tedy podle vás celá věc skončí, kdo peníze vrátí? Bude dopadat závěr auditu více na Českou republiku, nebo na Agrofert?

Můj tip je takový, že ČR s EU uhraje nějaký kompromis: nebude se vracet vše, pouze část, spíše nadpoloviční.

Na Českou republiku to vliv mít nebude, protože vrácené peníze do Bruselu bude muset stát po Agrofertu vymáhat, protože by se jinak jednalo o nedovolenou podporu.

Z oněch 451 milionů zatím bylo skrze EU poskytnuto „jen“ 106 milionů… Je tedy například možné, že Babiš ze zbývající částky vymanévruje tak, že se peníze použijí na něco jiného?

Peníze nemůže Agrofert použít na něco jiného. Pokud se vrátí, potom se mohou ještě i během příštího roku rozdělit na jiné projekty pro jiné žadatele. Prostě se jenom vrátí na hromadu k ostatním, zatím nerozděleným.

Vaše Asistenční centrum poskytuje také podporu při případných kontrolách projektů a mimo to i komplexní „obranu přidělené dotace“. Co to přesně je a šel byste i do obrany dotací kolem Agrofertu a Andreje Babiše?

Viděl bych to tak 50 na 50, takže bych do toho šel, ale s nějakou platbou dopředu, ne pouze za úspěch. Týká se to projektů zpochybněných kvůli střetu zájmů. Obranu bych postavil na faktoru, zda pan Babiš využil svých stávajících a dřívějších funkcí k tomu, aby ovlivnil dotační pravidla ve svůj prospěch na úkor ostatních, nebo ne.

Jestli právě upřednostnil v tom střetu zájem svůj, a nikoliv veřejný. Pokud by se toto podařilo vyvrátit, potom bych argumentoval tím, že nikomu žádná škoda nevznikla. Muselo by se dokázat, že sice má na Agrofert stále silnou vazbu, ale svého postavení ve prospěch Agrofertu nezneužil a Agrofert nebyl nijak zvýhodněn.

Bylo by to formální pochybení, ale bez způsobené škody, takže by to potom bylo na nějakou adekvátní pokutu.

U jiných projektů, kde jsou pochybnosti o správnosti údajů uvedených v žádosti, vidím malou šanci na úspěch, tam bych do toho nešel. Tam je riziko úmyslného uvedení hodnotitelů v omyl a to se těžko uhraje.

S čím se obecně dostávají příjemci dotací do potíží, že musíte nastoupit s touto pomocí vy?

Nejčastěji mají příjemci problémy s formálními postupy ve výběrových řízeních při nákupu technologií z prostředků dotace. Administrativa je dost složitá a chyby se tam udělají snadno.

Druhou oblastí jsou často nekvalitní hodnotící posudky žádosti ze strany hodnotitelů. Žádostí je mnoho, hodnotitelů málo a to se projevuje v chybách v posudcích.

Audit není finálním verdiktem Evropské komise. Je tedy možné, že se kauza ještě protáhne. Je to záležitost na několik let třeba jako v případě ROP Severozápad, který se táhne ještě dnes?

Rozhodnutí, jestli byly dotace čerpány oprávněně, bude známé relativně brzo. Peníze se budou případně vracet a žadatel má potom možnost se o ně soudit.

V případě ROP Severozápad již nejde o vracení dotací, ale už jenom o trestní odpovědnost osob, které se přidělování a čerpání dotací účastnily.

Dá se vůbec vymýtit korupční jednání? Ohalit je je jedna věc, zamezit mu a vymýtit, je věc druhá…

Korupce se vymýtit nedá, byla tu a bude pořád, co je lidstvo lidstvem. Nijak to s dotacemi nesouvisí. Je jedno, jestli prostředky jdou ze státního rozpočtu, nebo fondů EU.

Zde se ale o korupci nejedná, je to jenom o výkladu, zda Agrofert dotační podmínky splnil, nebo ne.

Senát ustanovil dočasnou komisi, která se má unijními audity zabývat? Je to podle vás k něčemu?

Senátní komise nepřinese žádný výsledek. Rozhodnutí je pouze na poskytovateli dotací, což je Evropská komise a následně česká ministerstva.

Co byste členům té komise doporučil? Je v ní někdo, kdo dotační problematice dobře rozumí?

Většinu jmen neznám, ale to není důležité; pro rozhodnutí o naplnění nebo nenaplnění dotačních podmínek není potřeba být v dotacích odborníkem. Stačí si pročíst několik desítek stran pravidel a závěr si mohou kvalifikovaně udělat.

Je dotační kauza premiéra Babiše problém, který poškozuje reputaci země? Máte obavy o ukončení některých dotačních operačních programů, tedy že by se to i vaší firmy třeba dotklo?

Obavy nemám. Evropská komise by musela zpochybnit systém přidělování těchto dotací v ČR. Sice je to po hodnotící zprávě na hraně, ale opatření není složité udělat. Ministerstva jsou zvyklá tyto systémy dle připomínek Komise upravovat.

Lidé protestují na demonstracích „Milionu chvilek pro demokracii“. Co myslíte, opravdu Babiš vládne úspěšně a máme úspěšnou ekonomiku, když lidé křičí nespokojeně na náměstích?

Omyl je, že uvažujeme v kategorii „vládnout“. Tak to není, on jenom spravuje veřejné záležitosti a umožňuje nám ekonomiku budovat. Přímý vliv žádná vláda na ekonomiku nemá.

Každý je závislý na tom, kdo si od něj služby a výrobky kupuje, a to je u nás v rozhodující míře zahraničí, a speciálně potom Německo. Když se daří Německu, potom i nám, jsme s ním ekonomicky hodně, možná až nezdravě provázáni.

Co si myslíte o uskupení Milion chvilek? Je správné, že protesty komentuje nevybíravě prezident?

Jsme demokratická země, takže lidé mají právo demonstrovat. Prezident má právo je kritizovat, oni zase mají právo za to kritizovat prezidenta a z toho všeho postupně krystalizují názory veřejnosti.

Andrej Babiš před několika dny odmítl, aby ho případně ve funkci premiéra nahradil někdo jiný z ANO. Oslabila by případná změna premiéra (byť za člověka Babišovi loajálního) jeho politickou pozici nebo jeho podnikání?

Podnikání by mu odstoupení moc neoslabilo. Podnikal před svým premiérováním, bude podnikat i po svém premiérování. Spíše bude mít na podnikání více času a energie.

Horší by to podle mne bylo v politice, to by jeho pozici jistě oslabilo. Po jeho odstoupení bych očekával boj o moc mezi možnými nástupci, a to by bylo pro ANO hodně komplikované.

Když se řekne „úspěšná ekonomika“, je to to samé jako to, zda se tu lidé mají dobře a neživoří?

Vazba mezi úspěšnou ekonomikou a kvalitním životem lidí je. Někomu třeba mzdy nerostou tak rychle jako roste ekonomika, ale dlouhodobě tam provázanost na všechny občany je. Díky rostoucí ekonomice se také život lidem lepší nepřímo, protože je automaticky více peněz ve státním rozpočtu na veřejné výdaje jako zdravotnictví, infrastrukturu, kulturu a další důležité stránky života, které zajišťuje stát.

Vnímáte velké rozdíly mezi určitými skupinami lidí? Co třeba drobní živnostníci, rodiny, sólorodiče, děti, důchodci?

Rozdíly vnímám, na jednu stranu jsou prospěšné, protože zvyšují motivaci lidí dostat se díky vzdělání, pracovitosti a zodpovědnosti do té „lepší“ skupiny.

Pokud jsou ale rozdíly až příliš vysoké a neumožňují se dostat do jiné společenské skupiny, působí nemotivačně.

U nás zatím u této hranice nejsme, ale široký demotivační sociální systém a zhoršující se vzdělanost nás do problémů během deseti let mohou přivést.

Co vás v poslední době zaujalo na poli politiky či hospodářství, případně co je teď podle vás zásadním společenským tématem, které by se mělo řešit?

Největším problém je již zmiňovaný vzdělávací systém. Musíme začít pracovat na vysoké přidané hodnotě produkce v naší ekonomice, a tím si zajistit konkurenceschopnou úroveň ekonomiky, a proto je nezbytné kvalitní vzdělání.

Také s tím souvisí nutný důraz na výzkum a vývoj, který bude prakticky uplatnitelný v ekonomice.

Pokud tyto systémy zůstanou v dnešní podobě, do deseti let výrazně naroste počet seniorů, klesne naopak počet lidí v ekonomice a nebudou peníze na důchody, na sociální péči, na zdravotnictví.

A co je největší problém Mostu, v němž působíte? Vyřeší se třeba problém Chanova také díky dotacím? Řeší se aktuálně, zda postavit kontejnerové domky á 1,2 milionu na rodinu, nebo zaplatit demolici paneláku a opravit zbývající domy…

Problém to nevyřeší, protože problém Chanova není v penězích. Problém je, že lidé nejsou motivovaní své problémy a situaci řešit. Proč by to dělali, když se o ně vždycky někdo chce postarat?

Dotace by neměly být používané na udržování stávajícího stavu, ale jako pomoc k vyřešení problémů a k rozvoji, abychom dotace v budoucnu již nepotřebovali.

František Jochman vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Řídí akciovou společnost Asistenční centrum se sídlem v Mostě a regionálními pracovišti po České republice. Je členem představenstva Hospodářské komory ČR, místopředsedou Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje, členem předsednictva Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, dále například členem krajské Rady pro rozvoj lidských zdrojů. Dle svých slov cítí odpovědnost k odkazu osobností české historie a snaží se společnosti napomoci řešit největší problémy, které ji ekonomicky ohrožují. Obdivuje rozmanitost české přírody, věří v dovednosti, um a kreativitu českého národa. Má rád hru na kytaru, potápí se, jezdí na koni a rekreačně provozuje kickbox.