Atentát, na který se zapomnělo. Levicoví odbojáři v Brně zastřelili vysokou šarži SS

Nacistický důstojník August Gölzer vstoupil do jednotek SS ještě před vypuknutím druhé světové války a působil i na jejich ústředním berlínském štábu. Po vzniku nacistického protektorátu na území Čech a Moravy přesídlil do Prahy a v roce 1944 na brněnské velitelství SS.

Zde sloužil jako účetní a personální referent v hodnosti hauptsturmführera (kapitána) na velitelství 39. úseku SS. Sídlilo na dnešní třídě Kapitána Jaroše. A právě cesta z nacistické úřadovny domů se mu 7. února 1945 stala osudnou.

Před kanceláří ho ten den v půl osmé večer vyzvedla manželka Elisabeth a společně se vypravili dnešní Lužáneckou ulicí směrem k Veveří. U kina Art se k nim podle pozdější výpovědi Gölzerové měli připojit dva muži a stínovat je po zbytek cesty k bytu v dnešní Nerudově ulici 14. U jeho vstupních dveří pak dvojice Vladimír Blažka a Alois Bauer zaútočila. Bylo dvacet minut po osmé.

Zlikvidovat Koslowského

Oba atentátníci byli bratranci a pocházeli z Olešnice na Moravě. O Bauerovi mají historici jenom málo informací, ví se, že se v Brně živil jako pekařský pomocník. Blažka, na konci války pětadvacetiletý mladík, býval členem Sokola, účastnil se předmnichovské mobilizace a za války pracoval v centrálních částech Říše.

V únoru 1945 oba mladíci vstoupili do odbojářské skupiny Předvoj. Ta mezi levicově až marxisticky orientovanými středoškolskými studenty vznikla už o dva roky dříve a jak připomíná historik z Moravského zemského muzea Jan Břečka, navzdory svému prokomunistickému založení neměla vazby na tehdejší podzemní vedení komunistické strany.

Oba levicoví odbojáři si pro svůj atentát původně zvolili jiný cíl; chtěli zlikvidovat nacistu Ottu Koslowského, který v Brně po vyhlášení protektorátu potíral levici, později vedl celou exekutivu zdejšího gestapa a během nacistického běsnění po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se aktivně podílel na likvidaci českých vlastenců.

„Mohlo jít o čistou záměnu,“ vysvětluje historik Břečka, proč se bratranci z Olešnice nakonec zaměřili na Gölzera místo Koslowského. „Jedna z verzí je, že se oba odbojáři chtěli zmocnit zbraní a vybrali si prvního esesáka, kterého viděli.“

Padly čtyři výstřely

Podle historika a spisovatele Jiřího Skoupého navíc není zřejmé ani to, zda Blažka s Bauerem útočili z vlastního popudu, nebo na něčí příkaz. Jisté je, že Gölzera se ženou zastavili před vstupními dveřmi jejich domu, když Blažka německy vykřikl „Ruce vzhůru“.

Následně vypálil čtyři výstřely, hauptsturmführera do hrudi zasáhl až poslední z nich. Poté se atentátníci dali na útěk a šokovaná Gölzerová zraněného muže vyvlekla po schodišti až do bytu v pátém patře. Pak začala hledat pomoc.

Po cestě na nedaleké velitelství wehrmachtu dokázala sehnat českého lékaře, který po prohlédnutí postřeleného nacisty konstatoval, že je nezbytný chirurgický zákrok. Na sanitu ale Gölzer čekal další dvě hodiny, než ho převezla do nemocnice na Žlutém kopci, a když se ho ve špitále ujal německý lékař, život mu už navzdory podávání krevních transfuzí nezachránil.

Kapitán SS Gölzer zemřel na průstřel hrudníku 8. února 1945 dvacet minut po půlnoci.

Likvidaci útočníků nařídíl osobně K. H. Frank

Gestapo začalo po atentátnících pátrat bezprostředně po útoku, na vyšetření případu měl navíc zájem státní ministr a po protektorovi druhý nejvýše postavený nacista v zemi Karl Hermann Frank, který osobně nařídil likvidaci útočníků.

Posun ve vyšetřování nastal v okamžiku, kdy gestapo zatklo architekta Vladimíra Tišnovského, jednoho z vedoucích činovníků odbojářské skupiny Předvoj. „Slíbil jim, že když nechají žít jeho a ostatní činovníky Předvoje, které jim pomůže zatknout, vyzradí spojení na vrahy hauptsturmführera Gölzera,“ dodává historik Skoupý.

Cestu k Blažkovi nakonec nacistům odemklo zatčení jeho švagra Jaroslava Štěpánka. Ten Blažka vylákal z domu jeho rodičů, gestapo ho spolu s Bauerem zatklo a arestovalo v Kounicových kolejích.

Odvetu za smrt příslušníka SS provedl sám Koslowski a jednalo se pro něj o akt pomsty poté, co se dozvěděl, že terčem atentátu měl být on sám. Oba mladí muži na popraviště přišli v prádle, bosí a s rukama svázanýma za zády. Poté, co klekli, je Koslowski 14. dubna zastřelil ranou do týla. Do osvobození Brna rudoarmějci v tu dobu zbývaly necelé dva týdny.

Zapomenutý atentát

„Srovnání se slavným útokem na SS-Obergruppenführera Heydricha můžeme použít pouze v tom smyslu, že to je druhý nejvyšší příslušník SS, na kterého byl v tehdejším protektorátu Čechy a Morava proveden úspěšný útok,“ komentuje atentát Břečka a akcentuje, že za pozornost stojí i v celoevropském měřítku.

„Útok na Gölzera je v pořadí čtvrtý, co se týče úspěšných útoků na vysoké důstojníky nacistické branné moci a SS.“

Navzdory tomu ale čin bratranců z Olešnice zůstává nepřipomínaný a v historickém stínu, třebaže mají v Brně vlastní stolpersteiny.

Nacisté o atentátu nemluvili, protože na sklonku nechtěli akcentovat slabost třetí říše. Akt protinacistické msty navzdory levicovému zázemí obou odbojářů ovšem netematizovali ani komunisté; podle Skoupého proto, že „zradil vysoký komunistický velitel“. Připomíná se teprve po desítkách let, Blažka v roce 2015 in memoriam obdržel resortní vyznamenání ministerstva obrany.