Rodina vlastní zámek v Novém Městě nad Metují, bydlí ale v Pekle
Na natáčení Záletů jsme vyrazili ven, cílem je perla kladského pomezí – tak se přezdívá zámku v Novém Městě nad Metují. V lednu jsme si s ředitelem Českého rozhlasu Pardubice a Hradec Králové Jiřím Kánským slíbili, že se sem ještě před prázdninami podíváme, a slib plníme.
Zámek nebudeme procházet sami, čeká nás správce a kastelán Ondřej Daněk a také ti, kteří jsou tu od roku 1908 doma, tedy rodina Bartoň Dobenínova.
Kdysi tu stávala gotická tvrz a hrad v meandru řeky Metuje byl založen v roce 1501. Pak se tu vystřídala celá řada rodů a od roku 1908 jsou tu doma Bartoňové z Dobenína. Děkujeme za pozvání majitele, kterým je Josef Michael Bartoň-Dobenín a jeho žena Lenka.
Potomci získali přídomek z Dobenína v roce 1912 a používat ho mohli jen krátkou dobu, než to bylo v roce 1919 zakázáno.
Jsme v místnosti, kde se rozhodovalo o důležitých rodinných věcech. Sedíme v překrásném sále a jsou tu fotografie vašich předků. Proč jsme pro zastavení zvolili tohle místo?
Josef Michael Bartoň-Dobenín: „Tohle je hlavní kancelář mého pradědečka a tady bylo místo, kde se všechno projednávalo.“
V erbu rodiny jsou symboly textilní výroby, vřeteno a tkalcovské člunky, i když jsem četla, že Bartoňové byli původně selským rodem.
Lenka Bartoň-Dobenínová: „Ano, byli. Byli z chalupy v asi osmi, deseti dětech a měli klasické hospodářství. Úplně první Josef Bartoň musel mít nějakou vizi nebo byl ve správný čas na správném místě a byl hodně pracovitý a podnikavý.“
Kdybyste měl říct, proč máte život v Česku rád, co vás napadne?
Josef Michael Bartoň-Dobenín: „Mám tady rodinu a pro mě je rodina nejdůležitější věc. Kde mám rodinu, tam je doma.“
Prozradíte nám, jak jste se seznámili?
Lenka Bartoň-Dobenínová: „My jsme se seznámili v práci. Já jsem pracovala na marketingu pro textilní společnost.“
Koupelna je v sousedství ložnice, a když se tu rozhlédnu, tak dominantním místem je postel s nebesy. Místo, kde se narodil váš tatínek.
Josef Michael Bartoň-Dobenín: „Ano, tady spalo i mnoho hostů i první prezident Masaryk a další důležití hosté, kteří navštívili rodinu.“
T. G. Masaryk u vás na zámku večeřel.
Lenka Bartoň-Dobenínová: „Ano, dokonce se dochovalo komplet celé menu a také se ví, že jedinou ženou u stolu byla prababička Marie, jinak to byli samí pánové, ministři, starostové a tak. Jedlo se kuře v rosolu, měli rybu, černou kávu, protože Masaryk nepil alkohol. Možná byl jeden z prvních, kdo snídal ovesnou kaši, protože měl americkou manželku a ta ho to naučila.“
Vaše rodina ale už na zámku nebydlí a bydlí v Pekle.
Josef Michael Bartoň-Dobenín: „Já, moje žena a děti bydlíme v Pekle. Moji rodiče bydlí kousek od nás, obec Česká Čermná.“
Zbyde vám při tom všem chvilka na vaše koníčky?
Josef Michael Bartoň-Dobenín: „Ano, samozřejmě jako rodina trávíme každou volnou chvíli spolu, výlety, na kolo a taky každý z nás má svůj koníček. Můj je golf.“
Lenka Bartoň-Dobenínová: „Chodím cvičit a jinak se to točí kolem dětí.“
Trasu zámkem s námi absolvuje také kastelán Ondřej Daněk. Nejzajímavější tu jsou prvky valašské lidové architektury, které se objevují napříč zámkem, protože jsou vlastní architektovi, který zámek tvořil.
Ondřej Daněk: „Přesně tak, architekt Jurkovič, který celý areál adaptoval na začátku 20. století, vycházel z lidové architektury, takže ty prvky používal i do své tvorby.“
Osobní vzpomínku na zahradu u zámku má i Jiří Kánský.
Jiří Kánský: „Můj dědeček tu pracoval v letech 1938 – 1942 jako zahradník a když mě sem později v 70. letech, když jsem byl malý kluk, vodil a vzpomínal, tak jsem na něm viděl, jak ožil a vzpomínal na ty mladé roky a on i babička říkávali, že služba u Bartoňových, to bylo nejkrásnější období jejich života.“
Mě zaujala jedna věc a to je prohlídka s oživlou postavou architekta Dušana Jurkoviče, jehož dílo při prohlídce obdivujeme.
Ondřej Daněk: „My jsme si vloni vyzkoušeli v rámci jednoho projektu zkusit návštěvníky při prohlídce vzdělat, zaujmout a osobností architekta Jurkoviče to zkoušíme i letos. Ve dvou termínech o prázdninách 13. 7. a 10. 8. budou moci lidé navštívit i netradiční prostory v rámci areálu zahrady. Víc neprozradím.“
Na závěr je tu štafeta otázek. Minulou neděli jsem mluvila s doktorem Martiny Sáblíkové doktorem Jaroslavem Grodlem a tady je jeho otázka pro vás. „Dozvěděl jsem se, že rod, který vlastní zámek, svého času sponzoroval dostavbu katedrály sv. Víta. Zajímalo by mě, jestli ta tradice pokračuje.“
Lenka Bartoň-Dobenínová: „Co se týče katedrály sv. Víta, tak to byla akce druhé větve rodiny od Cyrila Bartoně-Dobenína. V tom tedy nepokračujeme, ale nebráníme se těmto akcím, pořádáme benefiční koncerty, snažíme se pomáhat touhle formou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
