Tématem dneška je elektromobilita protlačovaná kvůli povinnosti snižovat emise, vysoká pořizovací cena, nedostatečná infrastruktura a velmi omezená využitelnost aut do zásuvky z důvodu omezeného dojezdu jsou ovšem překážky, které se ještě dlouho nepodaří překonat. Ekologickou plnohodnotně využitelnou alternativu přitom automobilky znají.
Pohon na stlačený plyn CNG (Compressed Natural Gas) není už nic nového. Nedávno však začaly být plynové pohonné jednotky znovu v zájmu výrobců vozidel. Ty jsou v porovnání s benzínovými a naftovými motory šetrné k životnímu prostředí, což se automobilkám v aktuálním boji za nižší emise hodí.
„Zemní plyn tvoří most mezi konvenčními fosilními palivy a elektromobilitou a je navíc okamžitě dostupný. Přitom se vozidlo na zemní plyn tankuje podobně jednoduše a pohodlně jako model s benzinovým nebo naftovým motorem,“ dodává Hermann Prax ze Škody Auto. V porovnání s benzinem a naftou obsahuje stlačený zemní plyn více energie. Pokud se místo CNG použije syntetický plyn či bioplyn z odpadních vod nebo zemědělské produkce, ekologická bilance se dále výrazně zlepšuje.
„Přidanou hodnotou vozů na CNG oproti automobilům na naftu či benzin je také tišší provoz, stejně jako výrazně nižší náklady na palivo při zachování pořizovací ceny,“ uvádí Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu.
„Pohon na CNG má přibližně o 50% nižší náklady v porovnání s pohonem na benzín a zhruba o 30% nižší náklady v porovnání s pohonem na naftu. Znatelně jsou sníženy i náklady na údržbu, a to díky úplné absenci karbonových usazenin v motoru,“ uvádí značka Fiat, která má osobní auta i dodávky na zemní plyn v nabídce více než dvacet let.
„Cena CNG se včetně daně pohybuje kolem 25 Kč za kilogram. To odpovídá necelým 18 Kč za metr krychlový, což je ekvivalent jednoho litru benzinu. Náklady na ujetý kilometr tak dosahují zhruba 1 Kč. Pořizovací cena CNG automobilů je srovnatelná s vozy na klasický pohon, přičemž v některých případech nabízejí leasingové společnosti lepší obchodní podmínky pro ekologické vozy,“ připomíná Kovačovská a ubezpečuje, že u vozů na CNG je bezpečnost vyšší v porovnání s auty na benzin, naftu nebo zkapalnělý ropný plyn (LPG). „To dokládá i fakt, že zatímco benzin a LPG patří do I. třídy nebezpečnosti a nafta do III. třídy, CNG spadá až do IV. třídy,“ uvádí. Od roku 2015 platí novela zákona 341/2014 Sb., která již parkování v garážích CNG vozidlům nezakazuje.
Jako plnohodnotnou náhradu za zemní plyn lze využít biometan, který lze používat v jakémkoli vozidle s pohonem na zemní plyn bez úprav. „Zdrojů paliva pro CNG motory je několik, kromě klasických fosilních zdrojů umíme vyrobit plyn z odpadků organického původu, zplynováním biomasy a také elektrolýzou vody,“ uvádí Andrew Shepherd, expert na plynový pohon u značky Seat. Více o bioplynu pro pohon vozidel na CNG čtěte zde
Oproti klasickému benzinovému motoru má ten spalující zemní plyn nebo biometan podle Shepherda o sedmdesát pět procent nižší emise oxidů dusíku (NOX), nevznikají žádné pevné částice, což jsou rakovinotvorné částečky, se kterými bojují konstruktéři zážehových i vznětových motorů. O čtvrtinu nižší jsou také emise CO2. Seat v posledních letech v rámci snižování emisní bilance své flotily zapracoval přechod na spalování zemního plynu do své strategie. Využil tak zázemí koncernu Volkswagen, který je dnes tahounem rozvoje tohoto pohonu v Evropě. Mezi roky 2017 a 2018 zaznamenal VW dvojnásobný nárůst prodejů aut na tento alternativní pohon. Důvodem je také to, že má jen slabou konkurenci.
Auta na CNG dnes nabízí v Evropě kromě koncernu VW třeba Fiat, v omezené míře ještě Volvo. Opelu, který měl auta s tímto pohonem v minulosti po převzetí francouzskou skupinou PSA zbyla v nabídce pouze Astra na zemní plyn. Andreas Marx, šéf evropského marketingu Opelu pro iDNES.cz ovšem uvedl, že značka tuto technologii nezavrhla, aktuálně se ovšem soustředí na rozvoj elektromobilů a pracuje pro celé PSA na vodíkové technologii.
„Kdyby VW ve vývoji aut na zemní plyn nepokračoval, byla by to dnes mrtvá technologie,“ myslí si Stephen Neumann, který má u německého koncernu rozvoj CNG technologie na starosti. A připomíná zdánlivě nenápadný benefit tohoto druhu pohonu: vozidel na CNG se netýkají zákazy vjezdu do center měst, které se dnes začínají v Evropě šířit.
Značky koncernu VW dnes mají v nabídce sedmnáct osobních modelů na zemní plyn (plus autobusy a nákladní vozy Scania a MAN na zkapalněný zemní plyn LNG), letos přibydou díky Škodě další dva. Česká značka na berlínském fóru o CNG představila ve světové premiéře model Scala na zemní plyn. Pod kapotou má litrový přeplňovaný tříválec o výkonu 66 kW, který používá třeba i Seat Arona, jež je prvním malým SUV jezdícím na CNG na světě. Do konce roku Škoda ještě představí model Kamiq, který naučili spalovat zemní plyn.
Volkswagen zabudoval pohon do modelů postavených na platformě MQB ve verzi A0 pro malá auta velikosti VW Polo, Seatu Arona nebo právě Scaly s Kamiqem, což jsou největší vozy na této variantě modulární koncernové architektury. Tyto vozy mají pod kapotou tříválec a u zadní nápravy tři kovové nádrže na plyn, plus malou devítilitrovou nádrž na benzin, na který motor startuje a případně poslouží pro nouzové dojetí k plničce. Prozatím předběžná hodnota dojezdu na plyn u scaly je přes 400 kilometrů. Škoda už nebude pokračovat v prodeji „plynové“ varianty nejmenšího modelu Citigo, které už se ve spalovacích variantách doprodává a bude k mání jen ve verzi na elektrický pohon. Nepočítá se ani se zástavbou CNG pohonu do větších modelů, i když třeba Audi nabízí verzí G-tron i u velkého modelu A5 Sportback s motorem podélně, Volkswagen zas nabízí užitkový model Caddy.
Škoda ovšem slaví dlouhodobě úspěchy s Octavií G-TEC, která reprezentuje druhou variantu pohonu na CNG u platformy MQB v provedení pro kompaktní auta. Octavia a sbratřený Golf TGI nově dostává vylepšené provedení plynového pohonu s novým motorem, ve kterém původní čtrnáctistovku vystřídal opět přeplňovaný čtyřválec, ovšem objemu 1,5 litru. Namísto dvou má teď pod podlahou kufru a zadními sedadly tři nádrže, které jsou nově plastové namísto kovových. Dlouhodobý test Octvie G-TEC čtěte zde
V Česku je podle statistik Český plynárenský svaz téměř 23 tisíc aut na zemní plyn, z toho například 1300 autobusů. Veřejných plniček je 189 (z toho například v Praze 23) a přes dvě stě domácích plnících zařízení. „Hustota sítě plnicích stanic je dnes v ČR taková, že umožňuje bezproblémovou jízdu na CNG,“ uvádí Lenka Kovačovská z Českého plynárenského svazu. „Největší podíl na spotřebě CNG mají autobusy městské hromadné dopravy, které jezdí už ve více než šedesáti českých městech. Zvláště v období opakujících se inverzí a nebezpečných smogových situací narůstá význam využívání CNG v dopravě.“ V Evropě je v současnosti téměř 3600 plnících stanic na CNG, velmocí je Itálie, kromě Česka má dobré pokrytí Německo, Rakousko, Švýcarsko, rychlý rozvoj aktuálně sledujeme ve Španělsku.
Pět českých ministerstev a představitelé plynárenských společností a sdružení skoro přesně před rokem podepsalo Memorandum o dlouhodobé spolupráci v oblasti vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025. Dokument, který vznikl na základě společných jednání vlády s Českým plynárenským svazem a Sdružením automobilového průmyslu, je uzavřen do 31. prosince 2025. Stěžejním závazkem je, že do roku 2025 sazba daně pro zemní plyn určený pro pohon motorů nepřekročí hranici 290 Kč za megawatthodinu (více čtěte zde).
