Ambiciózní Velká Británie. Do roku 2050 chce mít nulové emise

Horizont ČT24: Británie chce nulové emise (zdroj: ČT24)

Velká Británie hodlá dovést svou emisní bilanci na čistou nulu. Jako první zemi skupiny G7 ji k tomu zavázala končící premiérka Theresa Mayová. Nové zákony mají takzvanou uhlíkovou neutralitu zajistit do roku 2050. V Evropské unii ale podobná iniciativa minulý týden narazila kvůli odporu zemí střední Evropy včetně Česka.

Podle premiérky Mayové byla Británie vůdčí zemí světové průmyslové revoluce a stála na čele ekonomického růstu poháněného fosilními palivy. Proto by se měla nyní postavit do přední linie i při omezování jejich spotřeby.

K dosažení cíle, který oceňují environmentální organizace, musí Londýn dokázat zcela odstranit emise oxidů uhlíku produkované domácnostmi, dopravou, průmyslem a zemědělstvím nebo je v krajních případech kompenzovat výsadbou nové zeleně.

„Některé z kroků, které je potřeba udělat, abychom se na nulu dostali, jsou neuvěřitelně ambiciózní. Synchronizovaně musíme něco změnit v každém odvětví ekonomiky,“ potvrzuje Chris Stark z výboru pro klimatickou změnu.

Místo uhlí vítr, méně masa i tepla v bytech

Pokud jde o výrobu elektřiny, sází Londýn hlavně na vítr. Do roku 2030 by měly větrníky zajišťovat třetinu energie, kterou Britské ostrovy spotřebují. Spalování uhlí je naopak na ústupu. Před pěti lety na něm britská energetika stála ze 30 procent, loni už jen z pěti a půl a uhelné elektrárny se postupně zavírají.

Od roku 2035 by měla být všechna nová auta na elektřinu, klesnout má i spotřeba masa nebo teplota, na kterou lidé v zimě topí.

Emise z provozů, které se bez nich neobejdou, chce Londýn kompenzovat vysazováním stromů, mechem na stěnách nebo i průmyslovým čištěním vzduchu tak, jak to už dělá Island za pomoci atmosférických vysavačů.

Atmosférický vysavač
Zdroj: ČT24

EU se na neutralitě neshodla

K uhlíkové neutralitě se ještě před Velkou Británií zavázalo Švédsko. Na úrovni celé Evropské unie to měla zaštítit nová strategie, kterou ale na summitu minulý týden zablokovali lídři Maďarska, Polska a Česka. Z ambiciózního plánu tak zůstala jen poznámka pod čarou, že se na čistou nulu v oblasti emisí chce dostat jen „velká většina“ unijních států.

„Řada kritiků poukazuje na to, že se ty země střílí do nohy, a já si s tím dovolím opatrně souznít. Nesmíme si ekonomiku ohrozit. Například Číňané tomu budou tleskat, když bude Evropa slabá, protože nebude moct do světa šířit své hodnoty demokracie a humanismu,“ míní hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle něj jsou konkrétní opatření teď a tady často obtížnější než ta dalekosáhlá, která se mají naplnit někdy v roce 2050.