Teploty stoupají, Země umírá a dovolená v nedohlednu? Ulevte si u knižních tipů Radia Wave

Tip spisovatele Jáchyma Topola: S. C. Gwynne – Říše letního měsíce (Argo)

Já bych na léto každému doporučil naprosto epochální a unikátní knihu Říše letního měsíce. Čechy jsou trochu zem indianofilů a indianofilek a tahle kniha, která pojednává o historii Komančů, je úplně neuvěřitelná. Napsal ji americký spisovatel S. C. Gwynne a v Americe je obrovským hitem, protože není jen o historii, ale najdete v ní i úžasný příběh.

„Já bych na léto každému doporučil naprosto epochální a unikátní knihu Říše letního měsíce.“|foto: Jiří Šeda

Tipy spisovatelky a japanoložky Anny Cimy: A. Gravensteen – Pohyby ledu (Paseka); Jukio Mišima – Zpověď masky (Rubato)

Z české literatury mohu doporučit Pohyby ledu autora A. Gravensteena. Román s detektivní zápletkou je napsán zajímavým jazykem, a třebaže je delšího rozsahu, nenudí a čte se jedním dechem. Z japonské literatury doporučuji čerstvý překlad Kláry Macúchové, román Zpověď masky autora Mišimy Jukia. Jedná se o román s autobiografickými prvky, který uvedl na literární scénu jednoho z nejvýznamnějších japonských autorů dvacátého století. 

Tip moderátora pořadu Liberatura a básníka Jonáše Zbořila: Roman Szpuk – Klika byla vysoko (Nakladatelství 65. pole)

Knížka, kterou doporučuju, se hodí všem, kteří chtějí trávit léto někde na samotě, na Šumavě, uprostřed lesa nebo u nějakého jezera. Napsal ji Roman Szpuk, nejznámější šumavský samotář, který se proslavil díky loňskému bestselleru Raději zešílet v divočině. Roman Szpuk je meteorolog a bezdomovec zároveň a tráví většinu svého života na Churáňově, kde zkoumá počasí. Když dozkoumá, odejde do lesů spát. Ale ještě předtím, než jde spát, si píše deníkové zápisky. Neuvěřitelně meditativní četba, knížka, která se dá číst pomalu, vydrží vám celé léto a bude to strašně vyklidňující a obohacující zážitek.

Mrtvej svět – Daniel Clowes|foto: Barbora Linková

Tipy ilustrátorky a komiksové autorky Štěpánky Jislové: Daniel Clowes – Mrtvej svět (Trystero)

Já mám tipy dva. První věc, kterou rozhodně nesmíte minout, je Ghost World neboli Mrtvej svět. Pokud máte rádi divný příběhy a komiksy, tak je to absolutní must have. Příběhů o holkách, které jsou totální flákačky a nemají moc žádný cíle, je docela pomálu. Tyhlety dvě holky žijou ve městě, které je opravdu takový mrtvý svět, a ani se moc nesnaží najít v něm nějaký smysl. Různě se pošťuchují, hádají a vymýšlí blbosti. Je to naprostá klasika, a až ji přečtete, tak se podívejte na film, který vznikl už docela dávno a kde v hlavních rolích hrají Steve Buscemi a Scarlett Johansson. A zjistíte, že vybraní herci se opravdu neuvěřitelně podobají těm komiksovým postavám.

Komiksodějky – Sborník Laydeez do Comics

Na sborník Komiksodějky jsme vybírali loni v crowdfundingové kampani a najdete v něm komiksy ze tří sympozií, které jsme s Laydeez do Comis pořádali. Každý komiks je jiný, spojnicí jsou především ženské příběhy nebo příběhy, které kreslí a píšou ženy. Kromě samotných komiksů v něm najdete i rozhovory s komiksovými umělkyněmi a také příspěvek o historii českého a slovenského ženského komiksu.

Jan Škrob|foto: Barbora Linková

Tip básníka a moderátora pořadu Hergot! Jana Škroba: Pavel Kolmačka – Život lidí, zvířat, rostlin, včel (Triáda)

Knihu Pavla Kolmačky jsem vybral, protože je to krásná poezie a také poezie důležitá pro současnost. Jde o poezii zaměřenou na vztahy jak mezilidské, tak na vztah člověka a okolního světa v jeho plné šíři. Je to poezie o životě, který je nějakou energií, pohybem, ve kterém jsou lidé se vším ostatním vnitřně hluboce propojeni. Myslím, že je to důležitý přístup, a to nejen kvůli klimatické krizi, se kterou bojujeme. Pavel Kolmačka tímhle způsobem přemýšlí a píše už delší dobu, takže ho doporučuji sledovat.

Tip literárního kritika a překladatele Michala Špíny: Samantha Schweblin – Mimo dosah (Argo)

Novela argentinské spisovatelky Samanthy Schweblin není kniha s nějakým strhujícím příběhem, ten je spíš banální. Mně ale až pár dní po přečtení došlo, jak zajímavě se v ní v náznacích otevírají témata, jako je třeba vzdálenost. To je tradiční téma latinskoamerické literatury, ale tady jde v nejzřetelnější rovině o vzdálenost mezi matkou a dítětem – kam až může dítě dojít, aby matka stihla zakročit. Jenže pak se všechno komplikuje a kromě příliš velké vzdálenosti existuje i nebezpečná blízkost. Druhou věcí, která je v knize zajímavě zpracovaná, je téma kontaminace. Na viditelné rovině jde o průmyslová hnojiva, protože příběh se odehrává v argentinských pampách, kde se pěstuje geneticky modifikovaná sója. Ale kontaminovaná je vlastně i celá struktura knihy. Od začátku je jakoby něco špatně.