Voda je kvůli suchu až hluboko pod zemí, firmy dělají i stometrové vrty

  5:12,  aktualizováno  14:04
Přibližně třetina území Plzeňského kraje je postižena suchem. Nejvíce obcí, kde je nedostatkem vody, se nachází na severním Plzeňsku. Na řadě míst si proto lidé pořizují vlastní studny. Kopat ale musejí hlouběji a enormní zájem je o vrtané studny. Voda je průměrně v hloubce 30 až 40 metrů.

ilustrační snímek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Rodina Lucie Sichingerové ze Lhoty u Plzně byla pět měsíců bez vody. Loni před Vánocemi totiž zjistila, že studna je vyschlá. Od té doby byli závislí na vodě z kanystrů, které si naplnili u známých nebo sousedů.

„Manžel, já a dvě děti jsme zůstali bez vody. Pro rodinu zvyklou třeba na pravidelné sprchování to bylo opravdu těžké,“ líčí Lucie.

Celkem čtyři měsíce trvalo, než rodina získala veškeré podklady a následné povolení na prohloubení studny a měsíc čekala na vrtaře. Specializované firmy jsou totiž přetížené, protože podobné problémy mají i další lidé v Plzeňském kraji.

Na sucho, kvůli kterému ze studní voda mizí, reagoval i Plzeňský kraj. „Ten zpracoval Technickoekonomickou studii propojení významných skupinových vodovodů v Plzeňském kraji,“ konstatovala mluvčí Plzeňského kraje Alena Marešová.

Dokument je podle mluvčí prvním krokem k tomu, jak nejlépe vyřešit zásobování pitnou vodou. Studie byla dokončena loni v prosinci.

V návrhu je třeba napojení Horní Lukavice na skupinový vodovod Dobřany nebo napojení obcí Ježovy a Vřeskovice na skupinový vodovod Přeštice či propojení skupinových vodovodů Švihov, Přeštice a dalších.

Loňské sucho v kraji

Studii s názvem Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území České republiky vypracovalo v uplynulých letech i ministerstvo zemědělství. Rozlišuje v ní obce dotčené suchem zcela, zčásti, okrajově a vůbec ne. V některé z prvních tří kategorií je zhruba polovina území Plzeňského kraje.

Plzeň, kde žije třetina lidí z kraje, je suchem zasažena jen okrajově.

Nejrozsáhlejší území v kategorii obcí zcela zasažených suchem je v okrese Plzeň-sever. Táhne se od obce Líté přes Manětín, Mladotice, Žihli až ke Kralovicím. Ostrůvky bez problémů se suchem tu tvoří jen obce Sedlec a Štichovice.

Další velké území v této nejzasaženější kategorii se táhne od Příšova přes Ledce, Horní Břízu, Třemošnou, Hromnici, Dobříč a Kaceřov. Místy bez problémů se suchem jsou zde Česká Bříza a Obora.

Pak už se v Plzeňském kraji jedná o rovnoměrně rozeseté lokality, kam patří třeba suchem zcela zasažené Dobřany, část Sušice, proužek od Kolovče po Ptenín na jih od Staňkova nebo od Ježova po Lužany jižně od Přeštic. Odhadem tvoří území zcela zasažené suchem třetinu Plzeňského kraje.

Zvýšený zájem o prohlubování studní zažívají kvůli suchu vrtařské firmy. „Zájem hlavně o vrtané studny je enormní,“ uvedl technickoobchodní manažer vrtařské firmy Profivoda Pavel Bláha.

„Čekací doba na naše služby je několik měsíců, ale děláme vše pro to, aby se zkrátila. Kupujeme nové vybavení, nabíráme další pracovníky. Naše firma se díky vzrůstajícímu zájmu o služby kolem sucha každý rok zdvojnásobí,“ popsal Bláha. Nyní má společnost na tři desítky zaměstnanců.

Průměrná hloubka vrtané studny je 30 až 40 metrů

Bláha přiblížil, že studny závislé na povrchové vodě jsou hluboké do deseti metrů. V době stávajícího sucha a zvyšující se spotřeby vody kvůli nové výstavbě, už je ale potřeba sáhnout hlouběji pro spodní vodu.

„Průměrná hloubka vrtané studny je 30 až 40 metrů. Měla by se zvolit taková, která zaručí, že vodu budou mít i budoucí generace,“ sdělil Bláha.

Rekord prý měla firma v místě u hradu Houska, což je 60 kilometrů severně od Prahy, kde se na vodu dostala až v hloubce 120 metrů.

To, že se na pozemku nedá udělat studna, se podle Bláhy stává minimálně. Vrtanou studnu už používá i rodina Sichingerových. „Zjistili jsme, že voda je zřejmě ve velké hloubce, ale že když se udělá vrt, dostaneme se k ní. Manžel nechtěl nic dělat načerno, což je postup, který část lidí volí ve chvíli, kdy zjistí, že se na studnu čeká měsíce,“ sdělila Lucie Sichingerová.

I když jim vrtařská firma slíbila stavební povolení zajistit za pět tisíc korun, rozhodli se, že obejdou všechny úřady sami a že všude budou líčit, v jaké jsou složité situaci. Doufali, že díky tomu vše půjde rychleji. Výsledkem byly čtyři měsíce, po kterých stavební povolení získali.

Rodina ze Lhoty bere vodu z vrtu hlubokého 28 metrů

„Když jsme mluvili s vrtaři, říkali nám, že je to rekord, že to většinou trvá déle,“ sdělila Sichingerová, která už bere vodu z vrtu hlubokého 28 metrů, za který rodina zaplatila 70 tisíc korun.

Zapeklitá situace prý ale měla i jedno velké pozitivum. „Děti si uvědomily cenu vody, kterou vždycky považovaly za samozřejmost. Naučily se s ní šetřit, takže už si nečistí zuby tak, že nechají téct vodu. Zjistily, že se dá umýt v misce vody s pomocí houby. Dalším pozitivem bylo, že jsme chodili hodně cvičit a plavat, protože tam bylo možné se osprchovat,“ vypráví Sichingerová.

Při splachování se prý rodina spoléhala na dešťovou vodu a vodu ze sněhu. „Měli jsme štěstí, že sněhu i deště bylo v té době celkem dost,“ svěřila se Sichingerová.

Záběry z přehrady Hracholusky, kde loni sucho odhalilo válečný bunkr

24. listopadu 2018