Skupina Čeští elefové každý měsíc vydává přehled dezinformační scény. V květnu 2019 si všimla například podpory generála Hynka Blaška.
S pomocí IT technologií bylo zpracováno v květnu 2019 v našem systému 128 881 článků publikovaných v češtině na českých webech (on line media, tj. zejména zpravodajské portály, weby a blogy v celé šíři informačního spektra bez diskusí a sociálních sítí) a do alespoň jedné z kategorií nepřátelské propagandy jsme zařadili 447 článků. Alespoň jeden ze 4 vybraných narativů (Proti EU, Proti NATO, Proti USA a Proruský) zazněl ve 133 článcích. Je ale častý jev, že v jednom článku je obsaženo více narativů (například Proti USA a Proruský, případně Proti NATO a Proruský).
Nejdůležitější byla témata negativně asociovaná s EU (neefektivita, „EU diktuje“, dvojí kvalita potravin, migrace, islámská migrace, migrace podporovaná EU), často ve spojitosti s českou politikou. K nejdůležitějším tématům patří stále migrace, islám a bezpečnostní ohrožení s nimi asociované. To se často pojí s ohrožením „tradičních hodnot“. Častým tématem byly útoky na představitele EU (J. C. Juncker, A. Merkel). Významnou podporu dezinfoscény získala v květnu úspěšná kandidatura Hynka Blaška (SPD) do Evropského parlamentu.
Generálmajor v záloze Hynek Blaško překvapil úspěchem v nedávných volbách do Evropského parlamentu, kde díky preferenčním hlasům na kandidátce extrémně pravicové SPD „přeskákal“ z osmého na první místo a stal se tak europoslancem. Významný podíl na jeho publicitě měla v předvolebním období dezinformační a proruská scéna. Podívejme se podrobněji, kdo a jakým způsobem se na jeho zvolení podílel.
Ve volbách v žádném z krajů neuspěl výraznějším způsobem, resp. jeho podpora víceméně kopírovala místní výsledek SPD. Nejvyšší podporu získal v Praze, kde v rámci SPD nasbíral přes 27 % preferenčních hlasů, v ostatních krajích se jeho preference pohybovaly mezi 19-22 %. Zajímavé je, že tento bývalý voják s úspěšnou kariérou nezískal výraznější podporu.
Mediální kampaň na proruských webech a skupinách na sociálních sítích (např. Přátelé Ruska) lídra kandidátky SPD Ivana Davida prakticky ignorovala. V příspěvcích textových, obrazových i videomateriálech znatelně dominoval právě Blaško, který rovněž pravidelně vystupoval v Raptor TV a dalších podobných kanálech.
Na Blaškovu podporu vzniklo několik FB skupin, které si rychle získaly tisíce příznivců. V únoru 2019 vznikla FB skupina s názvem: „S generálmajorem v.v. Blaško do europarlamentu za naší vlast!“. Aktuálně má skupina přes 1 800 členů a obsahuje směs prorusky laděných příspěvků, propagace SPD, Blaška a očerňování protikandidátů. Další skupina „Generál Blaško do EU parlamentu.!“, má přes tři tisíce členů.
Obě tyto skupiny jsou personálně propojené a obsahují řadu známých figur dezinformační scény (Olšer, Mlsný Buvol, aj.). Přesto mezi autory příspěvků a komentářů několik jmen dominuje (jsou často i správci těchto skupin).
František Pavlišta publikoval značné množství příspěvků na Blaškovu podporu. Uvádí o sobě, že je majitelem firmy Pafaas. Reálně jako OSVČ dováží produkty pro zdraví ze Srí Lanky. Propojení na dezinformační scénu dokládá i případ, kdy Pavlištova svědectví o údajné manipulaci ČT v souvislosti s útoky na Srí Lance obratem zveřejnily Parlamentní listy a tento text pak dál poměrně dlouho rezonoval českou dezinfoscénou.
Další výrazná figura Marek Kočí má dva paralelní profily, jeden jako Mára, druhý jako Marek. Opět se jedná o existující osobu z Chrudimi. Je jednatelem firmy MK Elektromont, s. r. o., zabývající se pravděpodobně elektroinstalacemi. Na sociálních sítích sdílí obrovské množství nenávistného a dezinformačního obsahu, zejména weby rukojmi.cz a parlamentnilisty.cz, je správcem obou uvedených FB skupin na podporu Blaška. Přes Kočího vede osobní vazba na další propagační větev Hynka Blaška, kterým je poněkud bizarní projekt s názvem „Přijdu včas“. Tento projekt stojí na jednoduché myšlence – „děti chodí domů pozdě, protože na hřištích nejsou hodiny“ Zakladatelkou a hlavní organizátorkou projektu je Jana Kostelníková, která si s Kočím v diskuzi tyká, baví se, jakoby se dobře znali.
Čeští elefové si všímají i činnosti Pavla Cimbala na Twitteru. Pavel Cimbal je aktivním uživatelem Twitteru, pravidelný přispěvovatel, který se zaštiťuje svobodou slova. Hodnotí světové dění, často odkazuje na různé dezinformační weby. Je velkým kritikem Islámu a imigrace (má na to právo), jeho rétorika je však často rasistická a diskutující (kteří využívají své svobody slova) dokáže často nálepkovat a urážet. Sám se na jiných sociálních platformách označuje za trolla a hatera (člověkem urážejícím ostatní v prostředí internetu). Osoba se stylizuje do odborníka – programátora, který je pravděpodobně buď bývalým nebo současným vyučujícím Informatiky na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Jako někteří technologičtí odborníci pohrdá humanitním vzděláním, přičemž se sám programátor prezentuje jako odborník na migraci, zákulisní fungování světa (konspirační teorie) a jiné oblasti společenské problematiky.
Zajímavé je využití případu tohoto agresivního a urážejícího trolla, který si svobodu slova zaměňuje za možnost urážet diskutující a používat rasistické urážky, v prostředí manipulativních, dezinformačních a rasistických či neonacistických webů. Na příkladu tohoto člověka můžeme vidět přebírání jeho myšlenek manipulátorským webem Parlamentní listy a dále pak přesun do proruské dezinformační, a nakonec neonacistické scény. Poté, co byla tato osoba konfrontována pravděpodobně v reálném offline světě, napsal pan Cimbál vyjádření na Twitteru, že končí se svým „bojem“ za svobodu slova a že bude dále působit pouze pod fiktivními profily. Dlouho to však nevydržel a dále vstupuje do diskuzí na Twitteru s často urážlivými odpověďmi.