Byla to doba, kdy vzít si na hlavu klobouk znamenalo pro ženu společenský prohřešek. V kurzu byly šátky. A zástěry, teplákové soupravy nebo spodní prádlo z umělých vláken. Že se v tom lidé potili? No a co. Hlavně, že vše rychle schnulo a nemuselo se žehlit.
V českých textilkách ale vznikaly i kvalitní a vzdušné látky. Velká část výroby však mířila rovnou za hranice.
„Bude zde možné vidět, do čeho se tehdy lidé oblékali. Ať to byla konfekce, ručně šité, pletené či háčkované kousky,“ ukazuje exponáty kurátorka výstavy Monika Hlaváčková, která celou jednu místnost věnovala někdejší vlajkové lodi textilního průmyslu v Aši, národnímu podniku Tosta.
Tady se vyráběly nejen látky, přesněji pleteniny, ale šičky z nich rovnou vytvářely hotové výrobky. Spodní prádlo, kombiné, noční košile, pyžama, domácí obleky, zástěry a samozřejmě tepláky.
„Co se týče výrobků Tosty, takřka vše jsme měli v depozitáři. Ale textil pro další část výstavy jsem z velké části sehnala u místních rodin. Vždyť v textilním průmyslu tehdy pracovalo na 80 procent obyvatel města. Díky tomu se na výstavě objeví spousta unikátů, ale i výrobky národního podniku Ohara, což byla vlastně pozdější Textilana. Ta vyráběla tkané látky, tedy šatovky, oblekovinu a závěsy, ale na rozdíl od Tosty z nich tady v místě nešila,“ pokračuje Monika Hlaváčková.
Lidé na výstavě uvidí například ručně šité šaty z látky, která vznikla v Ohaře, ale i množství pletených či háčkovaných svetříků a čepiček pro kojence. Mezi exponáty nechybí háčkované šaty, které jedna z místních žen vytvořila a věnovala muzeu, či svatební šaty zdobené paličkovanou krajkou. Z té je i klobouk, který šaty doplňuje.
Výstava je tak zároveň přehlídkou šikovnosti tehdejších žen, které si kousky oděvů, jež nebylo možné koupit, nejrůznějšími technikami vytvořily. Nabídne i ochutnávku tehdy módních doplňků, kabelek a obuvi.
Puntíky byly hitem několik let
„Nejstarší kousky? Třeba tyto ručně šité černé šaty s puntíky. To byl hit, který se udržel pěkných pár let. Nebo tahle kostkovaná sukně. Nebo šátky. Ty se tehdy nosily opravdu hodně. Bylo zakázáno nosit klobouky, protože to připomínalo buržoazní třídu, její styl života. Takže čím prostší byla pracující žena, tím lépe. Tak to odpovídalo socialistické ideologii,“ představuje kurátorka další exponáty.
Podle jejích slov výstava jasně dokumentuje, že módní trendy se s mírnými obměnami stále opakují. „Některé kousky oblečení, ale i kabelek by bylo možné beze studu nosit i dnes. Ale co se týče materiálů, tedy umělých vláken, které byly vynalezeny po válce a z nichž se později začalo šít úplně všechno, to by dnes už nikdo nosit nechtěl.
Ze silonu se vyráběly nejen tradiční zástěry, ale i noční košile, pyžama, a dokonce i spodní prádlo. Trendem byly spodničky a kombiné ve spoustě barev, některé zdobené krajkou, samozřejmě umělou,“ říká kurátorka, která věří, že výstava si cestu k obyvatelům Aše najde. Už jen proto, že většina pamětníků svého času v textilním průmyslu pracovala. Na září muzeum chystá komentované prohlídky pro školní kolektivy.
