Celkem 34 miliard rublů, tedy zhruba 12 miliard korun, investuje ruský stát do roku 2024 do výstavby čističek odpadních vod na Bajkalu. Sibiřské jezero je domovem mnoha vzácných druhů živočichů a významnou zásobárnou sladké vody. Je také nejhlubší na světě. V posledních letech ho ale ohrožují lidé.
Lákavé jezero i okolní rezervace jsou stále častějším cílem turistů, pro které ale chybí potřebná infrastruktura. Poradce ruského prezidenta Sergej Ivanov nedávno v moskevském listu Vedomosti varoval, že kvůli chaotické výstavbě a rozšiřování ubytování bude potřeba příliv turistů regulovat. V minulém roce jich na místo dorazil rovný milion.
Ještě před deseti lety byla největší hrozbou pro ekosystém Bajkalu obří celulózka ve městě Bajkalsk. Do jezera chrlila až 50 milionů tun chemických látek ročně. Závod byl ale kvůli ochraně životního prostředí koncem roku 2013 uzavřen. Pomoci zachránit jezero mají i budované čističky na přítoku Bajkalu, řece Selenze. Do té proudí splašky z půlmilionového Ulan-Ude, hlavního města Republiky Burjatsko, kde funguje několik průmyslových podniků a tepelná elektrárna.
Podle Ivanova ale Bajkal nejvíce ohrožují turisté. "Přímo na břehu jezera vyrostly stovky malých hotelů, ale ani jeden není napojen na kanalizaci, protože tam žádná není. Všechno teče do Bajkalu," prohlásil Ivanov.
Nedostatek čističek se týká nejen nově postavených hotelů. "Přes devadesát procent obcí kolem Bajkalu nemá žádné čističky a z těch, které je mají, je osmdesát procent v havarijním stavu," říká vědecká tajemnice sibiřského oddělení Ruské akademie věd Irina Orlovová. Ta také upozorňuje, že dalším problémem jsou divoké skládky, z nichž mohou jedovaté látky prosáknout do přísně chráněného jezera.
"Mohou za to i přísné zákony. Skládku nelze budovat v ochranné zóně, která ale může být široká až 80 kilometrů. Takže odvážet odpadky z pobřeží zabere mnoho času a je to nákladné," říká výzkumnice z Irkutsku Natálie Sokolovová.
