Byli oběťmi provokace v babickém případu. Faráře připomíná pamětní deska

Na dveře fary v Babicích u Třebíče zaklepal na počátku května 1951 Ladislav Malý. Když mu farář Václav Drbola otevřel, měl pro faráře líbivou legendu.

Jako americký agent se měl podílet na útěku arcibiskupa Josefa Berana z internace a od faráře se dožadoval spojení na místní protikomunistický odboj. Farář mu ho dal. Jak to bylo dál, zná většina diváků z propagandistického seriálu Československé televize 30 případů majora Zemana, Vrah se skrývá v poli.

5 fotografií

V televizi „teroristé“, protikomunističtí odbojáři, zabijí čtyři místní komunisty v místní škole a pak je spravedlnost v podobě SNB dostihne v poli za vesnicí a farář skončí ve vězení. Konec a titulky. Celé ve strhujícím provedení komunistického krimithrilleru.

Ve skutečnosti to bylo jinak. Když farář zjistil, že se stal obětí provokace, bylo už pozdě, byl zatčen. Už dva týdny před střelbou v babické škole.

A vykonstruovaný proces šel rychle, deset dní po střelbě proběhl soud, 14. července byl vynesen rozsudek, 1. srpna bylo zamítnuto odvolání a 3. srpna byl v jihlavské věznici popraven. Celkem bylo odsouzeno 107 lidí, z toho 11 k trestu smrti. Od čtvrtka má Václav Drbola na babické faře pamětní desku jako součást projektu Poslední adresa.

Jedenáct trestů smrti

Katoličtí kněží Jan Bula, František Pařil a Václav Drbola se stali obětí provokace připravené a využité Státní bezpečností. 

Druhého července 1951 byli na chodbě školy v Babicích u Třebíče zastřeleni tři členové rady MNV. Iniciátorem vraždy byl Ladislav Malý, který se vydával za agenta americké tajné služby CIC, ale pravděpodobně byl provokatérem StB. 

Seriál vs. realita Události v Babicích se staly volnou předlohou pro 10. díl seriálu 30 případů majora Zemana Vrah se skrývá v poli.  V seriálové Plánici je Zemanovým protihráčem americký agent „kapitán“ a jeho místní spojenci – kulak, udavač gestapa a alkoholik. V seriálu je také odsouzen plánický kněz.  K událostem se vrací i epizoda Štvanice z roku 1968, kde kněz žádá o rehabilitaci. To se v reálu stát nemohlo, babický kněz byl popraven.

Podle úřední zprávy pachatele vraždy Ladislava Malého a jeho tři spolupracovníky, místní sedláky, 3. července v poli objevilo letadlo SNB. Při pokusu o jejich zatčení propukla přestřelka, při které dva z nich zahynuli. Vražda komunistických funkcionářů pak byla záminkou pro likvidaci a diskreditaci především rolníků a kněží a pro násilnou kolektivizaci místních sedláků.

Byly zatčeny desítky lidí, kteří byli ve vykonstruovaných procesech odsouzeni k vysokým trestům včetně jedenácti poprav. Tři z nich dostali právě místní faráři.

„Páter Drbola byl dopraven do vyšetřovací vazby jihlavské Bezpečnosti a podroben mučení. Vyšetřovatelé jej potřebovali přinutit k absurdním přiznáním účasti na skutku, o kterém se dozvěděl teprve při výsleších. Nesmyslná obvinění vykreslovala pátera Drbolu jako ideového vůdce ilegální skupiny v Babicích,“ popisuje historička Ústavu pro studium totalitních režimů Markéta Doležalová.

Katolická církev usiluje o jeho blahoslavení. Projekt Poslední adresa připomíná konkrétní lidi, již zemřeli v důsledku represí komunistického režimu. Přípravě jeho procesu věnovala StB mimořádnou pozornost. „Proces provázela mohutná propagandistická kampaň. Kněží na všech katolických farách v okolí byli donuceni hromadně sepisovat odsudky jeho činů,“ doplňuje Markéta Doležalová.

Fakta Provokace kněží StB Jan Bula, farář v Rokytnici V únoru roku 1951 jej kontaktoval Ladislav Malý, jeho spolužák z gymnázia. Tvrdil, že unesl z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a chce jej převést přes hranice.  Před spoluprací s Malým byl Bula varován pro podezření, že je agentem provokatérem řízeným StB. Když Malému sdělil, že s ním spolupracovat nebude, dva dny nato byl zatčen.  V době, kdy došlo ke střelbě v Babicích, byl už tři měsíce ve vězení. Byl vyslýchán, mučen a po vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti. Popraven v květnu 1952. František Pařil, farář v Hor. Újezdě V noci z 24. na 25. června 1951 přivedl mladý sedlák Antonín Mityska na faru do Horního Újezdu společně s dalším sedlákem Antonínem Plichtou na faru Ladislava Malého.  Oběma sedlákům Pařil důvěřoval. Pařilovi přítomnost údajného agenta Malého vadila, ale nechtěl je udat. Zatčen byl dva dny po vraždě. Násilím byl donucen k doznání, že byl podrobně informován a podporoval činnost „protistátní skupiny L. Malého, poskytl jim úkryt a zásoboval je“. Byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Václav Drbola, farář v Babicích Vzkaz Malému, že mu nevěří, znamenal pro babického faráře Drbolu zatčení. Proběhlo 17. června 1951, více než dva týdny před střelbou v babické škole.  Souzen byl už deset dnů po střelbě ve škole ve dnech 12.–14. července 1951.  Třetí den jednání soudu byl vynesen rozsudek smrti na základě obvinění z velezrady a navádění k vraždě. Obhajoba byla pouze formální, jeho obhájce se musel okamžitě po skončení soudu odvolat, aniž viděl rozsudek. Odvolání bylo 1. srpna 1951 zamítnuto a 3. srpna byl Drbola popraven. Jan Bula, farář v Rokytnici Václav Drbola, farář v Babicích František Pařil, farář v Horním Újezdě