Vietnam žádá o pomoc ruské experty na balzamování mrtvol. Mají prozkoumat ostatky Ho Či Mina
Vietnamská komunistická vláda ustavila speciální radu, která má posoudit stav nejposvátnější ikony režimu – mrtvoly revolučního vůdce Ho Či Mina, kterou před půl stoletím nabalzamovali sovětští chemici. A Hanoj si přeje, aby experti z Moskvy přijeli na pomoc i tentokrát. V červenci tak budou čtyři ruští specialisté vietnamské radě pomáhat s návrhy, jak tělo „zajistit a uchovat“.
Ho Či Min je prozatím zmrazený. Není jediný, kdo měl být uchován pro příští pokolení – podobných, většinou komunistických politiků je několik.
Před 40 lety zemřel Mao Ce-Tung. Má na svědomí desítky milionů obětí, přesto jeho kult v Číně zůstává silný
Číst článek
Prvním byl Vladimir Iljič Lenin, který zemřel v roce 1924. V roce 1949 se sovětští balzamovači pokusili zakonzervovat i tělo bulharského komunistického předáka Georgi Dimitrova, čtyři roky na to Leninova nástupce Josifa Stalina, v roce 1994 severokorejského vůdce Kim Ir-sena a před osmi lety jeho syna Kim Čong-ila.
Další východní země to zkusily samy – Čechoslováci se v roce 1953 pokusili nabalzamovat Klementa Gottwalda a Číňané v roce 1976 Mao Ce-tunga. Ne vždycky však mrtvoly vypadaly dobře, soudí Rádio Svobodná Evropa.
Gottwaldův lékař Haškovec za ním chodil na recepcích a bral mu číše. Po jeho smrti byl odsouzen
Číst článek
Stejně jako většina politiků na tomto seznamu nechtěl být Lenin nikdy mumifikován a vystaven. Chtěl být pohřben. Zemřel však během ruské zimy, která jeho mrtvolu zmrazila, a to zřejmě přesvědčilo sovětské činitele, že když funguje malá zima, bude fungovat i větší. Po skoro dvouměsíční debatě zahájili zkušení chemici Vladimir Vorobjov a Boris Zbarskij balzamovací proces s cílem uchovat Leninovo tělo pro příští generace.
Výsledek byl historický. Po několika stěhováních mrtvého Lenina, včetně jeho přemístění na Sibiř kvůli nacistické hrozbě za druhé světové války, se jeho mrtvola stala povinnou politickou i turistickou atrakcí.
A navzdory pádu sovětského režimu je jí dodnes. Poněkud strašidelný lesk pokožky a voskové vzezření dodal Leninovi tvarovatelný materiál na bázi parafinu a další látky, které nahradily jeho podkožní tuk.
Leninova laboratoř
Když v roce 1949 v Moskvě nečekaně zemřel viditelně svěží bulharský komunistický vůdce Georgi Dimitrov, spekulovalo se o vraždě. Bulharský režim mu za necelý týden vybudoval v Sofii mauzoleum, ale protože Dimitrov byl už v sovětských rukou, zmocnili se ho tamější balzamovači z „Leninovy laboratoře“.
Za 60 hodin skoro 200 tisíc lidí. Krymští Tataři si připomínají 75. výročí masové deportace
Číst článek
Dimitrov byl pak v Sofii vystaven až do roku 1990, kdy byl v metropoli pohřben na ústředním hřbitově. Devět let na to bylo strženo mauzoleum, Dimitrov byl zpopelněn a jeho popel uložen.
Smrt Josifa Stalina byla zpočátku utajována, což vyvolávalo nejrůznější spekulace z něčeho nekalého; teprve po několika dnech ji Sověti oznámili s tím, že šlo o krvácení do mozku.
Po pohřbu byl vystaven vedle Lenina v jeho mauzoleu na Rudém náměstí. Sovětští balzamovači už měli zkušenosti s Leninem a Dimitrovem, a tak se zdálo, že Stalinovo tělo je zakonzervováno celkem slušně. V mauzoleu zůstalo až do roku 1961; pak byla mrtvola sovětského diktátora vystěhována a pohřbena mezi sovětskými „hrdiny“ u východní části Kremelské zdi.
Stovky sovětských vědců z „Leninovy laboratoře“ si najal i vietnamský režim, který chtěl na vrcholu války v roce 1969 nabalzamovat zesnulého Ho Či Mina. Bylo to v rozporu s přáním samotného vůdce, který si přál být zpopelněn a rozprášen po celé zemi. Místo toho jeho tělo spočinulo v kryté skleněné rakvi v mauzoleu v Hanoji a zůstalo tam až do roku 1975.
Zčernalý Gottwald
Sověti vždy postup balzamování tajili. Když se však Sovětský svaz rozpadl a Rusko neustále požadovalo peníze za formaldehydové koktejly a udržení Ho Či Minovy mrtvoly v přijatelném stavu, Vietnamci se údajně pokusili o vlastní údržbu.
Gottwaldův zásadní úspěch. Před 90 lety ovládli komunistickou stranu ‚karlínští kluci‘
Číst článek
Hanoj poslala své vědce do Moskvy a prozkoumala chemické látky, které u nich Rusové zanechali. Nejnovější ustavení rady expertů je však teď důkazem, že si uvědomili, že to sami nedokážou a budou potřebovat ruskou pomoc.
Varovným příkladem pro ně mohla být i historie československého prezidenta Klementa Gottwalda, který zemřel pět dní po Stalinově smrti v roce 1953 ve věku 56 let.
„Leninova laboratoř“ měla tehdy plné ruce práce s čištěním svého vlastního autokrata, a tak se o balzamování museli pokusit čeští vědci. Existují však neoficiální svědectví, že Gottwaldova mrtvola uložená v Památníku Jana Žižky začala během deseti let vykazovat známky rozkladu – údajně z ní vytékala tekutina a tělo černalo.
Jak serveru stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda řekl Jiří Pernes z českého Ústavu pro soudobé dějiny, chtěli představitelé kultu osobnosti v Československu Gottwalda uctívat stejně jako Sovětský svaz Stalina. Jeho tělo na Vítkově se však brzy začalo rozpadat, a tak ho z čiré lékařské nutnosti odstranili. V roce 1962 je zpopelnili a popel uložili na Olšanském hřbitově.
Tělo Mao Ce-tunga se zase patrně stalo obětí čínsko-sovětského soupeření. Když strůjce kulturní revoluce a Velkého skoku v roce 1976 zemřel, Sověti ještě své balzamovací metody utajovali a nehodlali je Pekingu prozradit zrovna kvůli čínskému vůdci, který Sovětskému svazu nedůvěřoval a jehož postoj o necelých deset let dříve málem vedl k válce.
A tak si ho Číňané nabalzamovali sami a vystavili jeho tělo ve skleněné rakvi. Výsledek byl ale hrozný. Maův obličej byl zdeformovaný a trup měl tak nafouklý, že mu museli povolit oblek, který mu praskal ve švech. Údajně je v příšerném stavu, protože Číňané odvedli „velmi špatnou práci“, prohlásil nedávno jeden ruský vědec z „Leninovy laboratoře“, uzavírá Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
