Osud Charlese Spencera Chaplina by vydal na několik divadelních her. 
Tak třeba jeho čtyři manželky by vydaly na slušnou tragikomedii. Jeho vztah k nemocné matce je jímavá a citlivá balada. Jeho dar najít v každé lidské situaci humor je groteska grotesknější než jeho grotesky filmové. Jeho posedlost filmem si nezadá s Mozartovou vášní k hudbě a jeho konflikt s americkou justicí by byl výsostným politickým divadlem. Chaplinův život jakoby mapoval pohnuté osudy 20. století a člověk si klade otázku: 
"co má dělat umělec v tomto přízemním světě?", nebo lépe "co má dělat člověk v odlidštěném světě?"