Odklad klíčových zakázek výrazně ovlivnil loňské hospodaření kopřivnické automobilky Tatra Trucks. Ta se loni propadla do provozní ztráty, ukazatel EBITDA činil minus 69 milionů korun. Výrobce těžkých užitkových automobilů přitom předloni dosáhl provozního zisku 646 milionů, zhruba půl miliardy vydělal i v letech 2016 a 2015. Automobilce se loni také výrazně snížily tržby, meziročně téměř o dvě miliardy na 3,8 miliardy korun. Letos Tatra očekává zásadní zlepšení finanční výkonnosti, uvedl pro E15 generání ředitel automobilky Petr Karásek.
„Tatra loni nesplnila očekávání z důvodu odložení některých významných zakázek pro zákazníky z řad ozbrojených sil i z vnitřních důvodů v oblasti procesních pravidel v průchodu zakázek firmou,“ zdůvodnila Tatra strmý pád do „červených čísel“. Zpoždění nabraly například dodávky vozů do Saúdské Arábie nebo Jordánska za stovky milionů korun.
Podle Karáska se navíc Tatra v minulosti přiliš soustředila na rychlý růst objemu výroby, což se negativně projevilo v loňském roce. „Tlaku na navýšení produkce padla za oběť částečně přísná disciplína dodržování podnikových procesů v letech 2013 až 2015. K tomu se přidružila v roce 2018 i odložená poptávka po tatrováckých podvozcích v segmentu obranných programů,“ řekl Karásek.
Jak upozornil vedoucí oddělení pro automobilový sektor ve společnosti EY Petr Knap, „Tatra se svým unikátním výrobkem do značné míry závisí na armádních zakázkách v desítkách až stovkách kusů. Pro ekonomiku společnosti je zásadní dosáhnout určitého objemu roční výroby, nad který může být zisková. Období odložených nebo nevyhraných tendrů tak mohou být složitá“.
Firma by podle něj v ideálním případě potřebovala získat dlouhodobé kontrakty s dodávkami rozloženými do několika let. „Efektivita výroby se navíc zvyšuje s větším objemem stejných typů dodávaných vozů. Už i tak je úspěchem, že se podařilo výrobce transformovat z výroby tisíců vozů na ziskového výrobce v úrovni 1200 až1400 vozů ročně,“ dodal Knap.
Tatra loni prodala 841 vozidel, nejméně od roku 2013. Letos plánuje zvýšit odbyt na 1200 všech vozidel, především chce ale zlepšit finanční výsledky. To se zatím daří. Tatra Trucks totiž v prvním pololetí dosáhla provozního zisku 80 milionů korun. Celkový zisk před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) se má za rok 2019 pohybovat mezi 350 až 400 miliony korun.
| Ukazatel | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 |
| Tržby v miliardách korun | 3,56 | 5,28 | 5,70 | 3,80 |
| EBITDA v milionech korun | 446 | 548 | 646 | -69 |
| Prodej vozidel v jednotkách | 858 | 1312 | 1338 | 841 |
„Konečná přesná výše EBITDA bude záviset na tom, kolik aut zvládneme připravit a dodat zákazníkům,“ doplnil ekonomický ředitel Tatry Miloslav Mahut.
Necelá polovina plánovaného objemu dodávek je v segmentu obranných programů. Velmi významný je současný export do Jordánska, kam má firma letos dodat 292 vozidel.
V letošním prvním pololetí automobilka vyrobila 485 vozidel, zákazníkům jich dokázala prodat 530. Denní produkce se zvýšila na šest až sedm zkompletovaných vozů. V současnosti má Tatra zakázky zhruba na rok dopředu.
Kvůli negativnímu vývoji hospodaření společnost už v průběhu loňského roku prodělala velké změny na vedoucích postech. Z čela automobilky odešel generální ředitel a místopředseda představenstva Radek Strouhal, v pozici ředitele dceřiné firmy Tatra Metalurgie po osmi letech skončil také Pavel Svoreň. Do vedení Tatry se poté vrátil manažer Petr Karásek. Celkový počet všech zaměstnanců Tatry se loni mírně snížil o necelou stovku na 1101.
Tatra je součástí Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada. Jak dříve informoval deník E15, holding loni zvýšil tržby o polovinu na 11,5 miliardy korun, hrubý provozní zisk stoupl také téměř o polovinu na 1,9 miliardy korun. Menšinový podíl v Tatře má ještě byznysmen René Matera.
Podívejte se na vozy z dílny Tatry:
