Rokytnice nad Rokytnou, Horní Újezd a Babice na Třebíčsku si připomněly kněze, kteří se stali oběťmi komunistického režimu. Ve vykonstruovaném procesu po takzvaném případu Babice byli v roce 1951 a 1952 popraveni. Na fary, ve kterých žili do svého zatčení, nechal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) umístit tabulky s jejich údaji. Připomínají Jana Bulu, Václava Drbolu a Františka Pařila, řekla za ÚSTR Edita Jiráková.

K rokytnické faře dnes přišel i pětaosmdesátiletý František Hlouch, který má s komunistickou perzekucí osobní zkušenost. Stejně jako Bula, byl v dubnu 1951 zatčen i jeho bratr, který se s mladým farářem přátelil. Odsoudili ho na 25 let do vězení, domů se vrátil s podlomeným zdravím.

Tabulky jsou součástí projektu Poslední adresa. Jejich místo je tam, odkud lidé odešli do vězení a už se nikdy nevrátili. Jan Bula, Václav Drbola a František Pařil jsou prvními oběťmi komunistických represí z řad církve, které projekt připomene, řekla jeho koordinátorka Jiráková. Václav Drbola sloužil do svého zatčení v červnu 1951 na faře v Babicích, František Pařil, zatčený o měsíc později, se staral o věřící v Horním Újezdě. Oba zemřeli na popravišti 3. srpna 1951. Jan Bula je následoval 20. května 1952 v nedožitých 32 letech.

Historik Martin Tichý připomněl, že ve vesnicích na Třebíčsku dlouho před událostmi v Babicích působila Státní bezpečnost (StB). "Určitě připravovala proces s místními rolníky za účelem zastrašit je a přimět je vstoupit do JZD a zároveň eliminovat vliv farářů, kteří měli autoritu," řekl Tichý.

Záminkou k rozpoutání monstrozních procesů se stala střelba v babické škole 2. července 1951, kde byli zastřeleni tři funkcionáři místního národního výboru. V následných procesech bylo odsouzeno na 100 lidí, z toho 11 k trestu smrti.

Pamětní kniha dostupná na webu Horního Újezdu popisuje v roce 1951 ty, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, jako teroristy naslouchající Hlasu Ameriky a chystající se na převrat. "Toto řádění podporovali páni faráři, kteří dali klidně učení Kristovo stranou a podporují vraždy," stojí v pamětní knize.

"Babický případ je složitý. Oběti na životech byly jak na chodbě babické školy, v poli u Bolíkovic i na popravištích v Jihlavě a v Praze. To samo v sobě nese jistou nejednoznačnost. Zároveň je opravdu zřejmé, že dotyční duchovní neměli nic společného s vraždami jako takovými, dva ze tří navíc v době vraždy seděli v jihlavském vězení," řekl Stehlík. V Babicích stojí pomník připomínající zastřelené funkcionáře. Popraveného faráře připomíná busta odhalená v roce 2013.

Brněnské biskupství usiluje o Bulovo a Drbolovo blahořečení. První, diecézní fáze, která měla shromáždit údaje o kněžích, skončila v roce 2015. V červnu 2017 Řím rozhodl, že diecézní fáze byla v pořádku, řekl ČTK Jan Růžička, který se zabývá kanonizačním řízením v brněnské diecézi. Kdy bude rozhodnuto, zda byli kněží skutečnými mučedníky, ale podle něj nelze odhadovat.

Poslední adresa prozatím připomíná v České republice dvacítku lidí. Na Vysočině dosud žádná tabulka instalovaná nebyla.

Diskuze k článku