Další obvinění za akci Asanace. Stíhaní příslušníci StB šikanovali chartisty z Klatovska
Bývalí operativní pracovníci Státní bezpečnosti (StB) Josef K. a Jiří V. měli podle obžaloby v roce 1982 donutit k vystěhování několik signatářů Charty 77. Podle deníku Právo jsou obviněni ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby a hrozí jim až osm let vězení. Trestní stíhání zahájil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).
Obvinění se podle obvinění měli aktivně zapojit do realizace akce Asanace, jejímž cílem bylo rozložit a izolovat hlavní organizátory prohlášení Charty 77. Rozkaz k akci vydal tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina.
‚Krycí jméno Koza.‘ Poradce britského expremiéra špehoval pro Československo, píše bulvární nedělník
Číst článek
Stíhaní pracovníci StB se měli soustředit na čtyři chartisty z Klatovska, kteří měli nálepku nebezpečných protisocialisticky zaměřených osob udržujících styky s reakčními silami doma v i zahraničí a zapojujících se do aktivní činnosti proti státu. Josef K. měl signatáře šikanovat a tím je přimět k nedobrovolné emigraci. Jeho kroky měl schvalovat jeho nadřízený – druhý obviněný Jiří V.
Vyšetřovatelé při sestavování případu vycházeli z údajů archivu bezpečnostních složek. Obvinění je zase postaveno na tehdejším zákoně o Sboru národní bezpečnosti (SNB) z roku 1974, v němž stálo, že se SNB bude řídit Ústavou ČSSR.
„Z materiálu je patrná angažovanost obviněných na akci Asanace. Oba při své úloze nerespektovali a porušovali tehdy platnou Ústavu Československé socialistické republiky, která v té době garantovala svobodu pobytu jako jeden ze základních lidských práv každého občana,“ stojí v obvinění.
„Slušnější estébák“
Oba muži vinu odmítají. Josef K. sice podle Práva připustil, že s akcí Asanace do styku přišel, popřel však, že by na někoho vyvíjel nátlak. Chartisté podle něj republiku opustili dobrovolně. „Existoval rozkaz, který mi a mým kolegům nařizoval neklást žadatelům o vystěhování překážky,“ uvedl.
Jeho nadřízený Jiří V. zase zpochybnil podpis na dokumentu vyhodnocující plnění akce Asanace s tím, že není jeho.
Deníku Právo se přitom podařilo najít jednoho z chartistů, Vladimíra Straku, který se podle svých slov nedobrovolně odstěhoval do Rakouska právě v roce 1982. „Když rok nemůžete sehnat práci a jste bez příjmu, tak vám nic jiného nezbude než jim nakonec kývnout,“ řekl.
„Třeba za dopravní přestupek, za který by jiný řidič dostal padesátikorunovou pokutu, mi sebrali řidičák a musel jsem zaplatit pětistovku,“ popsal Straka praktiky pracovníků státní bezpečnosti. Vzhledem k tomu, že se živil jako řidič v ČSAD, přišel zároveň i o práci. „Zaslouží si minimálně to, aby skončili před soudem.“ Obviněného Josefa K. ale označil za „slušnějšího estébáka“.
