Kyberúřadu chybí IT specialisté a technici. Plánoval jich přijmout 48, ale povolení dostal jen na osm
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se potýká s nedostatkem IT specialistů a techniků. Ministerstvo financí mu totiž seškrtalo desítky tabulkových míst. Kyberúřad Radiožurnálu potvrdil, že tento rok smí nabrat jen osm lidí namísto plánovaných 48.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se s ministerstvem snažil domluvit na kompromisu. „Poté, co vláda přišla s tím, že musíme šetřit všichni, tak jsme to zkrátili na 32. V současné době nám to vychází jenom na osm tabulkových míst, které nám byly opravdu schválené, i když jsme ve finále potřebovali nutných alespoň 13,“ řekl Radiožurnálu mluvčí úřadu Radek Holý.
‚Nejsou peníze.‘ Novela měla zlepšit kyberbezpečnost ministerstev a vlády, ale vnitro ji zametá pod stůl
Číst článek
Úřad se teď obává, že nezvládne plnit ani to, co mu ukládá zákon, třeba kontrolovat zabezpečení státních institucí před hackery.
„Lidi, které potřebujeme na to, abychom zvládali svoje povinnosti vůči ostatním institucím, privátním firmám a podobně,“ dodal Holý. Chybí mu i IT specialisté pro vnitřní účely. Kyberbezpečnost a ochranu před hackery má vláda v programovém prohlášení.
Úřad má podle ministerstva financí pro letošek schváleno 203 zaměstnanců. „Od 1. července byl počet z rozhodnutí ministryně financí navýšen o osm míst určených primárně na odbornou oblast kybernetické bezpečnosti. O personální problematice se bude jednat při projednávání návrhu rozpočtu na rok 2020 a střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 v srpnu,“ napsal Radiožurnálu mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.
Ministerstvo financí uvedlo, že pro rok 2020 bylo pro NÚKIB vypočteno krácení o 10 míst. „Nejedná se o více než avizované desetiprocentní snižování nákladů u všech,“ dodal Vintrlík, že se vycházelo z tehdy aktuálního stavu zaměstnanců, tedy ještě před navýšením.
Digitální transformace i hybridní hrozby
Co dělá NÚKIB?
NÚKIB funguje od srpna 2017, vyčlenil se z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), odkud převzal agendu kybernetické bezpečnosti a část zaměstnanců. Mezi činnosti vyčleněné z NBÚ patří například ochrana utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech, kryptografická ochrana a neveřejná služba v rámci družicového systému Galileo. Zabývá se také přípravou legislativy implementací příslušných evropských směrnic do českého právního řádu. Rozpočet pro letošní rok počítá 352,5 milionu korun, úřad sídlí v Brně.
Současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) si přitom kybernetickou bezpečnost dala jako jednu z priorit. V programovém prohlášení se o ní zmiňuje několikrát – v souvislosti s digitální transformací české společnosti, s hybridními hrozbami nebo obranou proti útokům.
„S novými technologiemi sílí rizika hybridních a kybernetických útoků. Vytvoříme funkční struktury pro předcházení a boj s hybridními a kybernetickými hrozbami. Cílem je odvracení napadení v ekonomické, finanční, politické či mediální oblasti včetně hackerských útoků a zabránění napadení infrastruktury a zneužívání takto získaných dat,“ stojí mimo jiné v programovém prohlášení.
Ministerstvo vnitra chce navíc shodit ze stolu vyhlášku, která má za úkol zvýšit bezpečnost všech informačních a komunikačních systémů na českých ministerstvech a Úřadu vlády. Český kyberúřad ji připravil na pokyn vlády v reakci na únik e-mailů nejvyšších úředníků na resortu zahraničí. To hackeři napadli před dvěma lety.
Vnitro nyní tvrdí, že splnění požadavků by stálo miliardy, a chce zabezpečení zmírnit. Kyberúřad se změnou nesouhlasí, vyhláška je podle něj úřady často obcházena.
