Chybí Východ, noví, malí i chudí. V nejvyšším vedení Unie se na nás opět zapomnělo. Ale nezdá se, že to někomu vadí
Mezi pěti nejvyššími představiteli EU – pokud budou všichni schváleni – nebude nikdo z východní Evropy. A nejen to. Ani nikdo, kdo by pocházel z malých, chudších, ba ani nových členských zemí přijatých v tomto tisíciletí.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Nejvyšších pět funkcí EU obsadí velká, bohatá, západní Evropa. Nepoměr zastoupení celého Východu, ale i Skandinávie, všech menších a chudších členských států Evropské unie bude v příštích letech ještě horší, než byl dosud.
Nepsaná pravidla fungování rozšířené 28členné Evropské unie říkají, že státy i instituce mají při rozdělování důležitých funkcí (ale i sídel institucí) přihlížet také k určité rovnováze napříč Unií tak, aby se žádná země necítila dlouhodobě odstrkovaná, podreprezentovaná.
Tohle jsou dělicí osy, podle nichž by se mohlo vyvažovat:
- „staré“ členské země (15 zemí před rokem 2004) versus „nové“ (13 zemí, včetně České republiky, ale patří sem i Malta a Kypr)
- Západ versus Východ (Česko, postkomunistické země východního bloku)
- bohaté země versus chudé (Česká republika)
- sever (Česko) vs. jih
- velké země vs. malé (Česká republika při dělení na poloviny; jinak patříme k zemím střední velikosti)
- pamatovat by se mělo i na rovnováhu mužů a žen
- důležitý je i balanc geografické polohy
- a pravidlo zapsané přímo ve Smlouvě o EU: ohled na výsledek voleb do Evropského parlamentu.
Při takové pestrosti faktorů nelze uspokojit všechny najednou. Střídání lze rozložit i v čase. Ani to se ale příliš nedaří.
Jen staří, velcí a bohatí
Hlavy států a vlád členských zemí Unie v úterý rozhodly, že čtyři z pěti nejvyšších pozic organizace obsadí Němka, Španěl, Belgičan a Francouzka. Pátého, předsedu Evropského parlamentu, ve středu zvolili europoslanci. Stal se jím italský socialista David-Maria Sassoli.
Z tabulky je patrné, že nerovnováha rozvržení funkcí pro nové volební období je ještě horší než dosud. Všech pět nejvyšších funkcí obsadili kandidáti z velkých, bohatých, „starých“ západoevropských zemí. S těmito drobnými výjimkami: Belgie patří k „malým“ zemím (jinak ale tak jako ČR patří ke středním) a Španěl Josep Borrell s Italem Sassolim jsou z jihu.
Podle předběžných dohod by v polovině volebního období, za dva a půl roku, měl v křesle předsedy Evropského parlamentu socialistu Sassoliho nahradit lidovec Manfred Weber. Ale i on je Němec, z bohaté, velké, „staré“, severní západní Evropy, a muž. Jeho zvolení je ale ještě vzdálené a může se změnit.
Jediný faktor, který se má proti posledním pěti letům zlepšit, je
