Jak nenechat ležet peníze ladem a vydělat na penzijním spoření

I když staré penzijní připojištění, v němž si stále spoří na penzi většina Čechů, nahradilo nové doplňkové penzijní spoření, hlavní výhoda tohoto spoření či lépe řečeno investování zůstává. Je jím státní příspěvek. Ten je v rozmezí od 90 korun při vkladu 300 korun za měsíc do 230 korun při vkladu 1000 korun za měsíc. To znamená, že při roční úložce 12 000 korun měsíčně je na účet připsáno navíc 2 760 korun.

„Než aby lidem zbytečně ležely peníze na běžném nebo spořicím účtu, kde se s penězi nic neděje, pouze ztrácejí na hodnotě, je lepší je vzít a předplatit si například penzijní spoření,“ říká finanční poradce společnosti Partners Jaroslav Gall.

To potvrzuje i mluvčí Asociace penzijních společností ČR Jan Sedláček: „Setkáváme se s tím často. Lidé dokončí penzijní spoření, ale přesto pokračují dál. Důvod je, že nechtějí převádět peníze na bankovní účet, kde se jim nikterak nezhodnotí.“

Doplňkové penzijní spoření oproti bankám zaručí zhodnocení, státní podporu i daňovou úlevu. Jeho předplacení pak může být volbou i pro ty, kteří mají volné finanční prostředky, ale třeba si ještě nespoří na stáři.

Předplatit si penzijní spoření je možné na dobu pět let, ale i na dobu podstatně kratší. Peníze bez sankcí však lze vždy vybrat až po pěti letech spoření. Zájemci si mohou předplatit pouze částku, kterou mají právě k dispozici a zbytek si rozložit na měsíční splátky po dobu pěti let. Možnost předplacení si doplňkového penzijního spoření nabízejí všechny penzijní fondy.

Do penze bohatší. Získejte až 6 360 Kč od státu každý rok. Online kalkulačka vám to spočítá. Řeknete nám, kolik si chcete spořit, a my vám bleskově spočítáme, kolik na důchod našetříte.

Jak si nastavit předplatné

Předplacením si penzijního spoření vzniká nárok na státní příspěvek za předpokladu vložení minimální měsíční částky. Získat lze jak již zmíněných minimálních 90 a maximálních 230 korun měsíčně, ale i 130 korun měsíčně od státu za pravidelnou úložku ve výši 500 korun měsíčně, nebo 190 korun za pravidelnou úložku ve výši 800 korun.

„K tomu je zapotřebí připočítat ještě zhodnocení peněz v řádu nízkých procent, čímž se spolu se státním příspěvkem dostáváme na zhodnocení, které dnes klientům nedá žádná banka,“ vysvětluje Jaroslav Gall. Dodává, že u doplňkového penzijního spoření si člověk může zvolit konzervativní, vyváženou nebo dynamickou investiční strategii, případně i jejich kombinaci. Očekávané roční zhodnocení u konzervativní strategie je většinou 0 až 2 %, u vyvážené 2 až 4 % a 4 až 6 % ročně u dynamické strategie.

Při volbě strategie záleží, za jak dlouho bude člověk peníze čerpat, jak má uloženy ostatní prostředky, jaký je jeho postoj k riziku. Přitom platí, že hodnota zainvestovaných peněz může kolísat a dostat se i do záporu.

„Komu to nevyhovuje, ať si zvolí konzervativní investiční strategii, případně kombinaci konzervativní strategie s vyváženou. Vysoké zhodnocení mu tato strategie nepřinese, ale má i skoro jistotu, že jeho investice se zase nepropadne do vysoké ztráty,“ upřesňuje Jaroslav Gall s tím, že na trhu jsou dnes už vhodné finanční produkty i v doplňkovém penzijním spoření (stejně jako u starého penzijního připojištění), které klientovi garantují takzvanou kladnou nulu, což znamená, že penzijní fond se nedostane do červených čísel, a tedy do ztráty.

O peníze se nemusí jejich majitel nijak starat po celou dobu pěti let, než bude moci peníze vybrat bez sankcí. Stačí sledovat roční přehledy. To není nic náročného, při odpadnutí „povinnosti“ peníze pravidelně posílat do fondu. Prostřednictvím fondů si přitom v ČR již odkládá na stáří 4,4 milionů lidí, z toho v doplňkovém penzijním spoření střídá už přes 1,1 milionu lidí. Celkově mají Češi v penzijních fondech naspořeno přes 457 miliard korun. Výhodu mají ti, kteří dostávají na penzijní spoření příspěvek od svého zaměstnavatele. Těch je téměř jeden milion. Spoření na stáří se státním příspěvkem má ale i další výhody, jako jsou například daňové úlevy.

Daňové výhody

Pokud stát lidem nabízí jako řešení nízkých penzí aktivní možnost dospořit si na ně, a to se státním příspěvkem, vstupuje i do samotné podoby produktu. A to například regulací poplatků i provizí spojených s doplňkovým penzijním spořením na jedné straně, na straně druhé pak daňovými úlevami.

Paradoxně v posledně jmenovaném případě ovšem neměří všem stejným metrem. Nárok na roční daňovou úlevu ale začíná až od spořicí částky 1 001 za měsíc. Kdo platí 2 000 korun měsíčně, může si ročně odečíst od základu daně 12 000 korun a čistá daňová úspora (15 %) je 1 800 korun.

„Horní hranice ročního odpočtu je 24 000 korun při vkladu 3 000 korun měsíčně a klientovi se sníží roční daňová povinnosti o 3 600 korun,“ říká Jaroslav Gall.

Kdo má jakou úmluvu

Podle Galla i v tomto případě platí, že každá úleva na dani je dobrá, přičemž v tomto případě je doplněna ještě státním příspěvkem. Podle něj si za předpokladu splnění všech zákonných podmínek klient může naspořenou částku vybrat buď celou naráz, nebo ji vybírat v pravidelných částkách a frekvenci k důchodu, případně kombinovat obě varianty. A ani ten, kdo to nestihne, nemusí mít obavy, že by jeho peníze přišly vniveč. Peníze naspořené v doplňkovém penzijním spoření jsou součástí dědického řízení, anebo si klient může určit osobu, které v případě smrti peníze připadnou.

„To však neplatí, pokud si zvolíte doživotní rentu a zemřete brzy. Nestihnete peníze vyčerpat a do dědictví tyto peníze nevstupují. Pokud se však dožijete více než je průměrný věk dožití, muži 76 let, ženy 82 let, vyplatí se vám to. Ale to je spíše pro ty, kteří rádi sázejí, anebo mají úmluvu tam nahoře,“ uzavírá Jaroslav Gall.