Tajemník Václava Havla: V roce 1989 na strach nebyl čas, bylo to dobrodružství. Dnes demonstrací málo využíváme

Lidovky.cz: Co Vás v roce 1989 přivedlo na demonstrace na Letné?
V roce 1989 – už před listopadem – jsem dělal tajemníka Václava Havla a v podstatě jsem to spoluorganizoval. Proto jsem stál v jeho blízkosti, tedy na tribuně, a podílel se na přípravě tehdejších demonstrací.

Lidovky.cz: Věřil jste, že padne komunistický režim? Neměl jste strach?
V roce 1989 nikdo nevěděl, jak to celé dopadne, bylo to docela dobrodružství. Na strach nebyl čas, prostě jsme se pustili do něčeho, co pak běželo samospádem. Když mi Václav Havel ještě jako disident nabídl, abych mu dělal privátního tajemníka, tak jsem váhal jen chvilku. Byl jsem si vědom, že budu jednou nohou v kriminále nebo možná i v něčem horším. Letná už byla jen drobný střípek, navíc po 17. listopadu, kdy se komunistická moc hroutila. Režim, který stál na falešném nadšení a na zdánlivém souhlasu všech občanů, měl panickou hrůzu z generální stávky, která přišla den po druhé demonstraci na Letné. Komunisté tušili, že se ukáže, že všechno byla iluze a taky se to prokázalo.

Lidovky.cz: Jak jste se stal Havlovým tajemníkem?
S Havlem jsem spolupracoval už dříve, ale v létě 1989 mě požádal, zda-li bych mu nemohl dělat tajemníka. Už tehdy na něj byla upřena obrovská pozornost ze světa a on byl na tolik zdvořilý, že nedovedl nikoho odmítnout. Televizní štáby ze Západu s ním chtěly neustále dělat rozhovory. Neměl čas, valilo se toho na něj moc a potřeboval někoho, kdo by mu pomohl vše uspořádat. Proto jsme se domluvili, že budu jeho tajemníkem. Od té chvíle, když se na Havla někdo obrátil, tak dostal vizitku s mým telefonním číslem. Chodil jsem k němu domů a tam jsem pravidelně „úřadoval“, sestavoval jeho denní kalendář, vyřizoval telefonické hovory, přijímal či spíše filtroval návštěvy, přebíral od občanů podpisy Charty 77 či provolání Několik vět.

Vladimír Hanzel společně s Alexanderem Dubčekem a Václavem Havlem na tribuně při demonstraci na Letné v roce 1989.

Demonstrace na Letné se účastnilo 283 tisíc lidí, upřesnil operátor T-Mobile po analýze

Lidovky.cz: Co vás letos 23. června přivedlo na Letenskou pláň?
Nelíbí se mi vývoj současné politické scény. Nelíbí se mi nejen to, že komunisté tahají v pozadí skrytě za drátky, ale i osoba premiéra. Andrej Babiš je sám o sobě skandální záležitostí, co se týče konfliktů zájmů a podobně. Za další prezident Zeman porušuje Ústavu. Někteří říkají, že se Zeman pohybuje na hraně Ústavy, já si myslím, že už je dávno za hranou. Dělá si z Ústavy trhací kalendář. Toto všechno považuji za závažné a proto si myslím, že nastal čas se hlasitě ozvat.

Lidovky.cz: V roce 1989 jste protestoval proti komunistickému režimu, dnes komunisté tvoří koalici. Myslíte, že i to je důvod, proč někteří lidé dorazili na Letnou?
Komunisté skrytě podpořili vládu, tahají za nitky a z pozadí si diktují podmínky. To může být samozřejmě jeden z důvodů, proč lidé na Letnou přišli, ale určitě ne jediný.

Lidovky.cz: V čem vidíte hlavní rozdíl mezi demonstracemi na Letné v roce 1989 a demonstrací v letošním červnu?
V roce 1989 jsme se nacházeli v úplně jiné situaci než nyní. Tehdy v rámci komunistického režimu bylo naprosto nemožné takto masivně demonstrovat. Celý režim byl postaven na falešném obrázku, který ukazoval, že všichni občané souhlasí s komunistickou stranou a vládou a radostně volí komunisty ve volbách, a není tudíž důvod, aby byli nespokojeni. Komunistická strana hlásala, že pokud je někdo nespokojený, tak je to jen hrstka disidentů a chartistů. Celá sametová revoluce byla prostě bomba, že vůbec něco takového nastalo. Teď jsou demonstrace běžnou součástí demokratického života. Není nic neobvyklého, že se protestuje, máme shromažďovací právo a možnost projevovat svůj názor. Letos se na Letné demonstrovalo za úplně jiných okolností.

Další velký rozdíl je samozřejmě i v technice. Nyní jsou demonstrace lépe zajištěné, disponují lepší zvukovou i obrazovou technikou. Tehdy na Letné nebyly žádné velkoplošné projekce jako na rockovém koncertě. V roce 1989 jsme byli rádi, že to lidé vůbec slyší. A nejsem si vůbec jistý, jestli to opravdu slyšeli i ti, kteří stáli daleko.

Lidovky.cz: Jaké emoce ve vás vyvolávaly demonstrace v roce 1989 a jaké dnes?
Tehdy jsem pociťoval obrovské emoce z toho důvodu, že vůbec něco takového bylo možné. Dnes, když na Letnou přijde čtvrt milionu nebo milion lidí, tak tam přijde čtvrt nebo milion lidí a nic se neděje. Větší emoce ve mně vyvolaly demonstrace v roce 1989, to bylo dobrodružství, nikdo netušil, jak to celé dopadne, zda vedení státu nenasadí ozbrojené síly proti demonstrantům.

Lidovky.cz: Měla podle vás letošní demonstrace na Letné smysl?
Určitě smysl měla, demonstrace jsou součástí demokracie a jsou potřebné. Máme svobodu shromažďování a svobodu slova a je potřeba jich využít. Dokonce si myslím, že u nás se jich málo využívá. Protestování proti něčemu a vyjadřování vlastních názorů patří k demokracii. Zděšení z toho, že někdo demonstruje, není na místě. V zemích s dlouhou demokratickou tradicí to je naprosto běžná součást života.

Lidovky.cz: V roce 1989 na Letné proběhly dvě masivní demonstrace. Sobotní demonstrace se podle údajů zúčastnilo až 800 tisíc, nedělní kolem půl milionu lidí. Poslední demonstrace proti Andrejovi Babišovi se zúčastnilo téměř 300 tisíc lidí. Myslíte, že to odpovídá?
Já myslím, že počty sedí. V roce 1989 byla zaplněná i ulice, kudy jezdí tramvaje, tedy mezi plání a stadionem Sparty, kde na tribuně na vnějším ochozu před listopadem stávali komunističtí papaláši a na konci listopadu jsme tam stanuli my. Tehdy bylo na Letné plno kam oko při pohledu shora dohlédlo, nyní byla zaplněná převážná část Letenské pláně, ne ovšem celá. Rozdíl byl i v tom, že teď bylo pódium přímo na pláni.

Lidovky.cz: Co si myslíte, že by na nynější politickou situaci říkal Václav Havel?
Václav Havel nebyl jednoduchý a jednorozměrný člověk, jehož myšlení by bylo založeno na několika přehledných heslech. Byl to hluboce přemýšlející a zodpovědný člověk. Kolikrát mě překvapil svou reakcí na nějakou vyhrocenou situaci. Havel vše podstatné poctivě zvažoval a hledal pro a proti. Proto mu i řada lidí nerozuměla, jelikož očekávali od politika jasný vzkaz – jsem pro, jsem proti. Havel odmítal být takto prvoplánový. Nicméně měl svoje principy, jako je například ochrana lidských práv, respektování práv menšin a podobně. Byl velký demokrat, z toho se dá něco usuzovat, ale nemohu za něj mluvit, to by nebylo zodpovědné. Vím, že řada lidí se do takovýchto konstrukcí pouští a on se už proti jejich výrokům nemůže bránit. To mi připadá nefér.

Jak porovnávají demonstrace ostatní, kteří zažili Letnou v roce 1989 i nyní?

ANNA ŠLAPETOVÁ (46) Architektka Sedmnáctiletá Anna Šlapetová se svou sestrou na demonstraci v roce 1989. „Na demonstrace v roce 1989 mě přivedla víra v to, že se něco dá zlepšit, ostatně to je i důvod, proč jsem na demonstrace chodila letos. V roce 1989 jsem byla sedmnáctiletá studentka, která doufala, že něco změní. Na letošní demonstraci jsem šla jako rodič. Přišla jsem podpořit studenty, protože se mi líbí víra a naděje. Jsem ráda, že studenti, kteří vedou demonstrace, jsou nezkažení jako jsme byli my v roce 1989. Mikuláš Minář je pro mě takové čisté stvoření. Dokonce v něm vidím paralelu s Václavem Havlem, podobá se mu velikostně, osobitým stylem i slušným pokorným projevem. Říká se, že z něčeho špatného vždy vzejde něco dobrého. Z komunismu vzešel Václav Havel a teď si myslím, že ze současné špatné situace vzešel Mikuláš Minář. Věřím, že se něco změní, jsem životní optimista.“

Lukáš Rittstein (46) Sochař Sochař Lukáš Rittstein s rodinou 23.června na demonstraci na Letné. „V roce 1989 jsem chodil na demonstrace, jelikož jsem už v té zoologické zahradě nechtěl žít. Jako studenti středních škol jsme nechtěli být odděleni od okolního světa, nechtěli jsme žít v komunistické lži, chtěli jsme odletět pryč a roztáhnout křídla. Chtěli jsme změnit systém a to samé nás přivedlo i na demonstraci na Letné dnes. Uvědomili jsme si, že je v našem státě opět skupina lidí, která si myslí, že si s námi jako s duší českého národa může dělat, co chce. V roce 89 jsme na Letnou přišli vyjádřit svůj názor a pokusit se změnit svět, proto jsme přišli na Letenskou plán i nyní. V současné době je zásadně ohrožená demokracie, proto dozajista vidím souvislost mezi nynějšími demonstracemi a demonstracemi v roce 1989. Zásadní rozdíl mezi demonstracemi je v tom je, že před třiceti lety jsme cítili velké nebezpečí, báli jsme se. Nicméně pospolitost lidí a duše českého národa byla z davu cítit na Letenské pláni i dnes. Teď to bylo naprosto poklidné a z lidí nebyl cítit strach, tehdy jsme nevěděli, kdy nás napadnou „obuškáři“ nebo pustí vodní děla. Letos 23.června jsme na Letné demonstrovali proti úplně stejnému zlu jako před třiceti lety, pro které v tuto chvíli není výhodné mít ve znaku rudou hvězdu. Naštěstí na nás nemohou poslat velkého přítele z Ruska, ale to zlo je stejné, protestujeme proti bývalému agentovi StB. My protestujeme proti úplně tomu samému jako v roce 1989.“

Věra Adamová (74) Důchodkyně Věra Adamová se svou dcerou během současných demonstrací. „Nikdy by mě nenapadlo, že komunisté, proti kterým jsme v roce 1989 bojovali, budou teď v koalici a budou nám v podstatě vládnout. V roce 1989 jsem protestovala proti komunistům a víceméně jsem proti nim demonstrovala i letos. Dokonce si myslím, že se komunistická strana měla zrušit, nemělo to být tak sametové. Před třiceti lety byly demonstrace více emotivní, mezi lidmi panovalo nadšení, vůle ke změně a také strach. Byla šílená zima, byli jsme na sobě namačkaní a báli jsme se, nevěděli jsme, kdy udeří lidové milice. Teď to bylo poklidné, lidé vyjadřovali svůj názor, což je dobře. Myslela jsem, že v roce 1989 bylo na Letné více lidí, ale když vidím srovnávací fotografie, tak mi přijde, že nás tam bylo podobně jako na letošní demonstraci. Letos jsem na Letnou přišla, protože nesouhlasím s chováním prezidenta Miloše Zemana i premiéra Andreje Babiše, který je komunista a bývalý agent Stb . Vyjadřuji svojí nespokojenost s nynější politickou situací. Navíc mi přijde opravdu podivné to načasování, kdy byla Marie Benešová jmenovaná do funkce ministryně spravedlnosti.“