Nejvíce vodáků chodí na vodu dopoledne mezi desátou a dvanáctou hodinou. V tu chvíli se klidně může stát, že se Vltava doslova „ucpe.“ „Dopoledne je narváno, odpoledne je řeka prázdná. V pondělí a úterý, zejména po svátcích, je pak řeka skoro úplně prázdná. Osobněji bych vodákům doporučoval, aby vyjížděli z kempů později nebo ne v tak exponovaných termínech,“ řekl Pavel Mačuda ze společnosti Ingetour, která se na Vltavě stará o vodáky.
  |
Podle něj zažila Vltava doslova boom v návštěvnosti před pěti až šesti lety, od té doby počet návštěvníků lehce poklesl. I tak ale za vodáckými zážitky zavítá každoročně až 300 000 lidí, což se podepisuje na kvalitě vody. „Když se nelimitují stavy vodáků, tak alespoň by to chtělo zajistit čistotu vody,“ řekl Karel Troják, vedoucího informačního střediska ve Vyšším Brodě a dlouholetý vodák.
Pod něj může pomoci říční policie, vybírání pokut za černá tábořiště, ale také zpoplatnění lodí. „Řeka si zkrátka zaslouží větší pozornost. Kdyby tři sta tisíc lidí dalo třicet korun, tak by to zaplatilo svozy odpadů a čištění řeky,“ uvedl Troják.
Kam vyrazit na výlet? Kempy mají pro turisty novinky, často jsou již z velké části obsazené |
Počtu návštěvníků chtějí využít i některá města na řece. „Tři sta tisíc je velké kvantum lidí, pomocí projektu Vltava chceme proto lidi dostat i do města, ukázat jim, že Vyšší Brod není jenom Vltava,“ plánuje místostarosta Vyššího Brodu Jan Straka.
Ne vždy ale všechna města přijímala vodáky s otevřenou náručí. Podle Straky se ale situace poslední dobou zlepšila a už není například tolik případů vandalismu. V letošním roce navíc podle něj město Vyšší Brod investovalo zhruba 3 miliony korun do nových chatek v kempu. „Kemp má svého nájemce, ve smlouvě jsou zakotvené i povinné investice z jeho strany, takže očekáváme další zlepšení prostředí kempu,“ konstatoval Straka.
Vltava jako byznys budí obavy. Plány počítají s dvojnásobkem vodáků i s turisty z ciziny |
Podle místních a zaměstnanců kempů je problémem, že takřka třetina lidé jezdí na vodu hlavně kvůli alkoholu a příliš pak nedbají na to, aby řeku a okolí udrželi čisté. „Teď sice trend jezdit se na Vltavu opít ustupuje, ale 20 až 30 procent lidí jede na vodu kalit, zhruba 40 procent tvoří výletníci na kratší dobu a zbytek tradiční vodáci,“ uvedl Mačuda.
Jsou to právě tradiční vodáci, kteří těžce nesou rozmach takzvaných vodních barů na Vltavě. „Za mě to je neskutečný zlo, co nemá s vodáctvím nic společného. Co vodákovi u baru upadne z ruky, je v řece. Často je pak v místě, kde byl bar, nepořádek, nalézáme brčka, kelímky,“ řekl Troják. Podle Mačudy je problém, že bary nemusí nijak řešit likvidaci odpadů, protože jsou považovány jako každá normální loď na vodě.
Dbát na svou bezpečnost můžou lidé při vodácké sezóně nošením pevné obuvi a dostatečným zabezpečením věcí na lodi, aby neohrozili sebe i ostatní vodáky. Pracovníci kempů pak doporučují dávat si v noci cennosti poblíž hlavy. Podle představitelů policie se ale situace v kempech poslední dobou velmi zlepšila.
