Univerzita chce miliardy na projekt, do regionu má přivést chytré lidi

  8:28
Ústecká univerzita vypracovala spolu s dalšími vědeckými institucemi projekt za dvě miliardy korun, jehož cílem je aplikace nanotechnologií v nejrůznějších oborech. Teď vědci čekají, zda na něj získají peníze. Do regionu podle nich může přivést vzdělané lidi.

Martin Balej, staronový rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Na projektu se vedle vědců z ústecké univerzity Jana Evangelisty Purkyně podílely ještě také dva ústavy Akademie věd a litvínovské výzkumné centrum UniCRE. Jeho uskutečnění může podle rektora univerzity Martina Baleje znamenat pro Ústecký kraj posílení jak ekonomicky, tak v podobě vzdělaných lidí, kteří do regionu přijdou.

Aby peníze na něj ústecká univerzita získala, musí uspět v konkurenci dalších čtyř desítek projektů. „Uvědomujeme si, že mohou uspět pouze jednotky z podaných projektů, přesto se naděje nevzdáváme,“ říká rektor.

Ústecká univerzita se snaží uspět s projektem, který jste pojmenovali MATECH, co to znamená?
MATECH je největší strategický projekt, který již několik let připravujeme. Název v sobě spojuje materiály, nanotechnologie a chemii a jejich aplikaci pro zvýšení kvality života a pro lepší životní prostředí. Je to vědecký projekt sdružující vědecké kapacity, které ve svém oboru patří k tomu nejlepšímu, co naše republika má. Zároveň bude ale daný výzkum velice užitečný pro náš region, kde dojde k samotné vědecké práci a následné aplikaci a využití jeho výsledků. Zkratka MATECH je vhodná, neboť odráží to podstatné, co v kraji může ovlivnit kvalitu našeho života. Snažíme se, aby se vžila a všichni zainteresovaní aktéři si na ni zvykli. Projekt MATECH se nezrodil ze dne na den, ústecká univerzita již vědecké téma materiálů, nanotechnologií a chemie rozvíjí mnoho let – a v našem kraji, to je logické. V minulosti jsme ho předložili do výzvy ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na excelentní výzkum a, bohužel, tehdy skončil těsně pod čarou. Zdokonalili jsme ho a nyní předložili do takzvaného pre-screeningu ministerstva školství jako jeden z projektů, pro které by měla být vyjednávána podpora přímo v Bruselu. I tentokrát se budeme potýkat s obrovským přetlakem konkurenčních projektů.

Co to znamená? S jakou konkurencí se budete potýkat?
Je odevzdáno okolo čtyř desítek projektů, mezi nimi ten náš, jediný zaměřený na výzkum do Ústeckého kraje. Věříme a doufáme, že uspějeme. Našimi konkurenty jsou tuzemské projekty, které připravily univerzity a pracoviště Akademie věd. Také náš projekt je založen na konsorciu s významnými spojenci. Jako lídr projektu se spojujeme s výzkumným centrem Unipetrolu UniCRE a dvěma ústavy Akademie věd, konkrétně s Ústavem anorganické chemie a Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského.

Kdo o vítězi nakonec rozhodne a jaká jsou kritéria?
Kritéria jsou postavena na excelenci ve vědě, to znamená, že projekt musí garantovat významné osobnosti vědy. Našimi špičkovými garanty jsou chemici a nanotechnologové vedeni profesorkou Pavlou Čapkovou a profesorem Pavlem Janošem, oba jsou laureáti Ceny hejtmana Ústeckého kraje za vědu a výzkum. Excelentní věda ale není jediným kritériem. Hodnotit se bude také shoda tématu s potřebami národní politiky ve vědě a výzkumu. Myslíme si, že v tomto smyslu náš projekt rozhodně požadovaná kritéria naplňuje, protože ústecký region, jeho charakteristika, chemie, ochrana života a jeho kvality, jsou bytostně spjaté. Doufáme proto, že hodnocením pozitivně projdeme. To by mělo proběhnout během letních měsíců, finální rozhodnutí můžeme očekávat zhruba v září tohoto roku.

Ony dvě miliardy se rozdělí mezi všechny projekty, nebo je dostane každý?
Každý žadatel mohl předložit projekt za více než 1 miliardu korun. Naše plánované 2 miliardy na MATECH se v průběhu šesti let řešení projektu rozdělí mezi spolupracující partnery. Daná částka představuje jednak neinvestice, třeba mzdy pracovníků, zejména mladých postdoktorandů, finanční podporu lidských zdrojů, ale také investice. Ty budou použity například na rekonstrukci takzvaného zámečku naproti ústeckému západnímu nádraží, který vlastní UniCRE, a dále na pořízení laboratorního vybavení špičkové kvality do stavěné budovy Centra přírodovědně technických oborů.

Jaké konkrétní úkoly bude v případě, že peníze získáte, univerzita plnit?
Veškeré aktivity naší univerzity směřují především k výrazné akceleraci výzkumného potenciálu našeho dlouho zanedbávaného kraje. Velmi zjednodušeně řečeno projekt zasáhne do těch nejvýznamnějších oblastí ochrany krajiny a života. Jednak bude vytvořena kvantitativní metodologie a paralelně s výzkumnou prací v laboratorních podmínkách bude vybudován systém měřicích stanic v silně znečištěných lokalitách, kde bude zaváděna fotokatalytická technologie. Výsledkem těchto měření bude koncepční návrh pro řešení environmentálních problémů v konkrétních lokalitách.

Co je vůbec cílem projektu?
Cílem předkládaného projektu je aplikace nanotechnologií v nejrůznějších oborech. Výzkum se zacílí na vytvoření nových typů nanomateriálů: pro environmentální aplikace se zaměřením na chemickou bezpečnost, dále pak na bázi chemicky modifikovaných nanovlákenných membrán, pro úpravu povrchových a odpadních vod a v neposledním případě pro medicínské využití. Jedna z našich klíčových výzkumnic, docentka Zdeňka Kolská v roce 2015 obdržela jako členka projektového týmu zabývajícího se vývojem nových speciálních materiálů s upraveným povrchem pro pěstování lidských buněk prestižní Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Ruku v ruce s tím budou zpracovány inovativní monitorovací a remediační technologie. Součástí remediací je i takzvaná fytoremediace, což znamená, že se do prostoru vysazují speciální druhy rostlin a využívají se k čištění a dekontaminaci prostředí i půdy. Výzkumná práce se samozřejmě zaměří také na recyklaci odpadů. Významný výzkumný cíl přinese nové technologie pro produkci zelených chemikálií. Tyto technologie se zaměří na naprosto nezbytné kroky, které je nutné v našem kraji nastartovat. Jedná se zejména o efektivní a ekologickou výrobu motorových paliv s nízkou uhlíkovou stopou, přípravu surovin pro výrobu polymerů, trvale udržitelné využívání obnovitelných surovin, snižování emisí škodlivých látek a pokročilé anorganické materiály. Projekt zasáhne i do počítačových metod a simulací. Výzkumné aktivity spočívají pevně na třech doktorských studijních programech UJEP – aplikované nanotechnologie, počítačové metody ve vědě a technice a enviromentální chemie a technologie. Ty byly na naší univerzitě akreditovány na deset let a mohou se tedy dále rozvíjet.

Jak může podle vás takový projekt, jako je MATECH, pomoci rozvoji Ústeckého kraje?
To zásadní, co si myslím, že projekt umožní, je příchod vzdělaných lidí do kraje, akademických pracovníků a doktorandů, protože jejich výraznější zastoupení tady chybí. Kdyby se nám podařilo projekt získat, přišly by s ním i finance, které by nám umožnily vytvořit pro tyto pracovníky pracovní zázemí, a takové lidi bychom přivedli. Uvedu příklad na Moravskoslezském kraji, kde se již před řadou let podařilo získat výzkumné centrum IT4Innovations, které kraji přineslo celou řadu pozitivních navazujících aktivit spočívajících ve spolupráci výzkumné a soukromé sféry. To by se mohlo stát i u nás. Vytvořila by se potřeba kvalifikované pracovní síly, tedy jiné skupiny obyvatel, než je ta, kterou převážně poptávají zdejší montovny a sklady.

Co podle vás kraj ještě do budoucna potřebuje k rozvoji?
Vždy říkám, že mi jako Ústečákovi chybí širší nabídka volnočasových aktivit. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že se v posledních letech tato záležitost, byť možná pomalu, ale přesto, zlepšuje. Je třeba vidět, že se rozvíjejí aktivity kolem jezera Milada. Celý kraj se pyšní krásnou krajinou, je zde spousta míst, která stojí za výlet a návštěvu, a já bych od kraje očekával jejich daleko intenzivnější využití, pro rodiny s dětmi nebo mladé sportovce nebo i pro seniory. Mluvím o aktivitách, které tady podle mého zatím suplují lokální nadšenci. Měly by je dělat profesionálové. Byl bych rád, kdybych nemusel s rodinou například za akvaparkem do jiného města. Vše výše uvedené stojí a padá na potřebě, aby politici občas, alespoň na chvilku, zapomněli na svou politickou příslušnost a zkusili se zamyslet nad věcnou stránkou zdejších problémů, nad strategickými záměry a projekty, protože bez jejich dohody to nejde. A pokud se budou neustále dohadovat a jen vzájemně napadat, tak se kraj nikdy nikam neposune. A to je opravdu špatně. Přál bych kraji daleko větší politickou stabilitu a nadšení politiků pro práci pro svůj region, a hlavně spoustu energie a síly pro boj za náš kraj v Praze.