InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Čarodějnická párty pro děti s kreativními aktivitam

    pátek 26.4 15:00 - Knihovna, Blatná

  • Pecha Kucha Night: Práce jako na kostele – série krátkých přednášek

    pátek 26.4 20:00 - Kostel Narození Panny Marie, Vodňany

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Táborsko  > 

Na Housově mlýně v Táboře se ze dřeva rodily nevšední věci

Josef Hanusch z Českých Budějovic a jeho fantaskní lidská tvář. , Autor: Vít Řezáč

Josef Hanusch z Českých Budějovic a jeho fantaskní lidská tvář.     Autor: Vít Řezáč

7.7.2019 20:39

TÁBOR – Čtveřice uměleckých řezbářů na Housově mlýně vzbuzovala od čtvrtka každodenně pozornost návštěvníků táborského skanzenu husitství. Zejména však všech cyklistů i s dětmi, kteří hojně projížděli po přilehlé cyklostezce. Řezbáři přijeli z celých jižních Čech, aby zde v rámci 6. ročníku řezbářského sympozia předvedli své umění a zanechali po sobě v Táboře trvalou památku. Jejich díla, jak prozradila pracovnice Housova mlýna Monika Blafková, totiž zůstávají každoročně na místě a zdobí Housův mlýn a jeho okolí v Tismenickém údolí. Vernisáž se uskutečnila dnes odpoledne.

Ondřej Drábek z Choustníku a jeho prak. zobrazit všechny fotky

 

Celé čtyři dny se v údolí pod Starým městem nořily do voňavého dřeva různé historické i současné řezbářské nástroje. Nejrůznější dláta, sekery, pily, hoblíky, cidliny, brusné nástroje, rašple a pilníky, Ale také třeba motorové pily. To, co pod šikovnýma českýma rukama vzniklo, určitě stojí za vidění. 

Trvalou památku, kterou ocení zejména nejmenší návštěvníci mlýna, po sobě zanechal řezbář Ondřej Drábek z Choustníku. Vyřezal totiž stylizovaný husitský prak s hlavami zakončenými lidskými tvářemi. Mimochodem, Drábek je také organizátorem každoročního řezbářského sympozia v Plané nad Lužnicí, které vyprodukovalo už dvacítku soch. Zároveň je však i aktivním účastníkem. Například loni vyřezal pro Planou sochu bluesmanna s basou a letos houslistu. S Ondřejem Drábkem z Choustníku víc popovídáme ve středečním Táborsku.

Umělecky zpracovanou masku – fantaskní lidskou tvář – vyřezal na nynějším řezbářském sympoziu na Housově mlýně Josef Hanusch z Českých Budějovic. Řezbařině se věnuje od patnácti let a postupem času se jeho repertoár rozšiřoval. Od nejmenších figurek do betlému, loutek, až po monumentální sochařská díla a objekty.

Dřevo vám očividně učarovalo. Proč právě tento materiál?

V mládí byl podstatně dostupnější, než třeba kámen. Ten mne také lákal. A dnes je to otázka ceny. Když si teď půjdete koupit kus kamene, tak přijde i na několik desítek tisíc korun.

Na Housově mlýně jste vytvořil masku, jakou největší sochou se můžete pochlubit?

Jsou to čtyři až pět metrů vysoké kusy. Ty tvořím zejména na sympoziu v Brloze. Právě tam dost často používám kombinaci dřeva a kamene. Ale ne lomový kámen, ale třeba oblázky různých velikostí. Vzpomenul bych třeba více než čtyřmetrový keltský kříž, který dodnes stojí v Brloze na nedalekém bývalém keltském hradišti Stržíšek.

Určitě ale děláte i drobnější dřevořezby?

Ano, třeba pro majitele Dolní tvrze v Kestřanech u Písku do kapličky sochu sv. Františka z Assisi. Ta se mu tak zalíbila, že si u mne objednal betlém. Vyřezal jsem mu více než čtyřicet klasických třiceticentimetrových betlémových postav a zvířat lazurně malovaných. A to na speciální přání ve stejné velikosti také jezdeckou sochu jeho oblíbence prezidenta Masaryka. Betlémy dělám hodně, jdou poměrně na odbyt. Zájem je také o anděly a sošky různých svatých.

Jaké dřevo máte nejraději?

Osobně nejraději používám lípu, ale do exteriérů je lepší tvrdší dřevo. V Brloze děláme z toho, co nám připraví. Loni to byla borovice, osika a letos to bude pravděpodobně opět borovice.

Prý jste se dostal i k loutkám?

Ano, celoživotně. Před důchodem jsem pracoval jako řezbář loutek v budějovických státních loutkových divadlech. Věnoval jsem se loutkám od školy a dělám je dodneška. Okruh zákazníků je stejný, ba bych řekl, že se zvětšuje. Vznikají amatérské soubory, třeba loutkářům do Lišova jsem vyřezal celé kulisy Perníkové chaloupky.

Největší a emotivně působivou dřevěnou sochou, která bude zdobit Housův mlýn, je asi třímetrová socha anděla. Tu vytvořil František Kynčl z Táborska, který se ovšem vernisáže nezúčastnil, protože odjel na dovolenou. 

Autor: Vít Řezáč

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace