RECENZE: Hlasitý kluk s kytarou Ed Sheeran zacloumal davem

Ten první se odehrál v neděli na letišti v pražských Letňanech. Přišlo na něj necelých osmdesát tisíc diváků. Ten druhý se tam odbude v pondělí večer. A bude také plno.

Osmadvacetiletý hudebník má ve své sbírce čtyři Grammy a pět Brit Awards. Jeho singl Shape of You se stal třetím nejprodávanějším v Británii a nejčastěji streamovanou skladbou na Spotify. Na konci roku 2017 obdržel Řád britského impéria za své hudební a charitativní aktivity. A za pár dnů vydá novou desku No. 6 Collaborations Project, na které spolupracoval s velkými hudebními hvězdami dneška.

Ed Sheeran byl na pódiu sám. I v tom je jeden z jeho zázraků. Střídal jen v rukou akustické kytary a nohama ovládal looper. Je to přístroj, který nahrává zvuky nástrojů, údery do nich i zpěv a podle potřeby z nich vytváří takzvané zvukové smyčky, které lze hrát opakovaně za sebou. Umožňuje je i vrstvit na sebe a tím dává osamocenému písničkáři, kterým Ed Sheeran je, zvukový komfort, jenž působí dojmem, že je na pódiu až celá kapela.

Britský zpěvák a hudebník nahrál vždy na začátku skladby do looperu linky, které jsou jejím základem, a potom už se pustil do interpretace. V praxi to není tak docela jednoduché, ale jakmile to umělec ovládá, je možné odehrát velký koncert před zraky desetitisíců diváků.

Ed Sheeran v Letňanech vše činil s bohorovnou lehkostí. Jeho pěvecký talent mu dovolil zpívat s přehledem a přesně, občas jen v euforii odtrhl ústa dále od mikrofonu a jeho hlas byl na poslech slabší. Jeho autorský potenciál mu pak vložil do repertoáru písničky, které bez větších problémů obstály v konkurenci přeprodukovaného mainstreamového popu či v posledních letech méně nápaditého stadionového rocku.

Navíc to byl koncert hlasitý. A když Sheeran rozehrál všechny do smyček zachycené zvuky a do poslední chvíle k nim vrstvil další, jako to bylo třeba v Bloodstream, bylo to pompézní a dechberoucí.

Set začal skočnou Castle on the Hill a už při třetí The A Team mu diváci svítili ke zpěvu mobilními telefony a přinejmenším v refrénech mu „půjčili“ své hlasivky. Přiměla je k tomu i jeho dobrá nálada a chuť vyprávět třeba o svém vztahu k nim a vlastně i o tom zázraku, který na své hudební cestě prožil.

Na obrovském pódiu byl sám, ale takzvaně ho utáhl. Záběry na projekčních stěnách nabízely mimo jiné pohledy na jeho práci a radost ve tváři při každé prezentované písni. Jelikož by to ale při jednom jediném muži na scéně bylo obrazově stereotypní, podstatnou část vyplnily grafické hrátky a jejich spojení s písněmi, například pohled na Sheeranův zpěv vizuálně zakomponovaný do plakátů s jeho jménem.

Koncert měl spád, publikum tančilo a zpívalo a Sheeran rozdával plody svého umu po hrstech. Byl to set, při němž se dalo i jen tak sedět v trávě, protože základem Britových písniček jsou folkové linky, které si lze zazpívat s jednou kytarou bez všech těch zvuků navíc. Tak ostatně vznikají.

Koncert sice nebyl neustále jenom strhující, kdesi ve své půli trochu ubral na drajvu, a nedal stoprocentní odpověď na otázku, co je příčinou toho, že Ed Sheeran je celosvětový fenomén. V jedné věci nicméně utvrdil. Britovu muziku lze milovat, anebo ignorovat, nelze mu ale podsouvat vypočítavost či nepřirozenost. Je to písničkář jednadvacátého století a trend teď určuje on.

Jeho předskakující kolega James Bay nemá tak silný repertoár, ale některé skladby mají přitažlivost a jejich interpretace, byť s kapelou, je podobně nadšená. Švédská zpěvačka Zara Larsson zase na první pohled především sváděla k tanci, nicméně aranže jejích skladeb jsou leckdy překvapivé a zvuk moderní.

Ed Sheeran

Ed Sheeran Letiště Letňany, Praha, 7. července

Hodnocení: 80 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: