„Na území (Moravskoslezského) kraje panuje výjimečné až extrémní sucho,“ sdělil klimatolog Pavel Zahradníček z portálu InterSucho. „Velice špatná situace je na Opavsku a Ostravsku. Lépe je na tom jen oblast bývalého okresu Frýdek-Místek, kde v posledních dvou měsících více pršelo.“
Podle klimatologa je ve srovnání současné situace s epizodami sucha v letech 2015 a 2018 letos sucho rozšířeno na větší ploše.
„V roce 2015 se výrazné sucho začalo projevovat až od 12. července a vyvrcholilo v první polovině srpna. V roce 2018 se objevovalo už od dubna, ale počátek července byl chladnější, takže zasáhlo menší část území. Nyní je sucho výrazné v Čechách a v severní i východní části Moravy,“ podotkl Zahradníček.
Fakt, že se sucho bude prohlubovat, se dá očekávat i podle Romana Volného z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
„V nejbližší době nic nenasvědčuje tomu, že by přišly vydatné srážky. A bouřkové deště spíše napáchají škody, než by ovlivnily vláhový deficit,“ řekl Volný.
„Předpokládáme, že sucho se v dalších deseti dnech rozšíří prakticky na celé území republiky a dokonce na 80 procentech může být výjimečné či extrémní,“ konstatoval Zahradníček.
Otevřou se póry hluboko do země
Někteří hospodáři v kraji mají vlivem sucha popraskanou půdu na pastvinách letos poprvé v životě.
Extrémně vyschlá je půlka republiky a bude hůřExtrémním suchem podle aktuálních údajů portálu InterSucho je zasažena polovina České republiky. Trpí jím celé Čechy a severovýchodní Morava. Extrémním a výjimečným suchem je dohromady postiženo 63 procent území. Protože jen málo a zřídkakdy prší, bude se situace nejméně do pátku zhoršovat. Podle předpovědi odborníků dostoupí extrémní sucho vrcholu v pátek, kdy už bude rozšířené téměř po celém území republiky. Výjimkou by měly být jen části Šumavy, Vysočiny, Olomouckého kraje a jižní Moravy. V dalších dnech srážky sucho zmírní na jižní části území, stále však bude trvat v Libereckém, Královéhradeckém kraji a severní části středních Čech stejně jako v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Zdroj: ČTK |
„Nepamatuji to já ani rodiče. Někde jsou mezery mezi puklinami tak široké, že mám strach, aby si v nich ovce nepolámaly nohy,“ přibližuje hospodář z Třinecka Josef Sikora. Geolog a klimatolog Václav Cílek vysvětluje, že trhliny v půdě jsou závažná věc.
„Kvůli nim se totiž otevřou póry hluboko do země, která se pak vysušuje i do hloubky 30 až 40 centimetrů,“ vysvětloval Václav Cílek.
Podle Petra Hlavinky z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně jsou trhliny výsledkem prosušené vrstvy zvláště u těžších půd.
„Klíčovým faktorem jsou vyšší teploty vzduchu, což podporuje jeho výsušnou schopnost. Pak i při srovnatelných srážkách panují sušší podmínky kvůli většímu výparu. Bohužel, z prognóz v řádu desítek let vyplývá, že na častější pukliny v půdě si jako na jeden z vizuálních projevů sucha asi budeme muset zvykat,“ prohlásil Hlavinka.
Podle něj mají nejhorší schopnost zadržovat vláhu půdy s větším obsahem písčitých částic, s menší hloubkou a nižším obsahem organické hmoty, což je charakteristické pro vyšší polohy.
„Retenční schopnost u nich navíc snižuje eroze a utužení. Na těchto zranitelných půdách by před intenzivní produkcí měla dostat přednost opatření, která by u nich posílila schopnost vázat vodu,“ tvrdí Hlavinka.
Satelitní snímky ovšem ukazují alespoň pro zemědělce o trochu lepší čísla.
„Teplý a suchý nástup jara zachránil chladnější a vlhčí květen a červen. To sice z hlediska krajských výnosů u pšenice ozimé či ječmene jarního značí mírně nižší výnosy než v posledních třech letech, ale optimisticky vychází předpověď výnosů kukuřice na zrno i siláž. Podzimní sklizeň ovlivní průběh léta. V průměru by však měla být situace lepší než loni,“ doplnil Hlavinka.
Vývoj sucha v ČR od začátku dubna do konce června 2019:
1. července 2019 |
