„V našich zemích – v Čechách, na Slovensku, ve Španělsku, v Portugalsku, Polsku, v Rumunsku, v Bulharsku – nás vlády nechtějí poslouchat. A protože jsme také občané EU, rozhodli jsme se demonstrovat za naše práva zde. V Evropě žijeme přes 900 let a jsme její součástí,“ připomněl Pongo. Romové jsou podle něj stejně jako dříve dál odsouváni na okraj společnosti, mají horší přístup ke vzdělání, ale také k práci. Pomoc, třeba z evropských peněz, podle něj často končí u lidí, kteří ji ve skutečnosti nepotřebují.
Podle údajů Evropské komise je občany některé z členských zemí unie asi šest milionů lidí hlásících se k romské národnosti. Statistiky ukazují, že přes snahy úřadů i nevládních organizací dál ve velké míře čelí předsudkům a sociálnímu vyloučení.
Parlament se snaží, důležitá jsou práva i povinnosti
Někdejší kandidát do Senátu Petr Jano, který nyní žije v Británii, upozornil, že mnoho příslušníků romské menšiny individuálně v některé zemi EU uspělo. „Velké procento je ale pasivní a v pozici, kdy je čím dál více ochuzováno... ne, že by neměli svá práva, ale nenaplňují je,“ míní. I dnešní demonstrace doprovázená hudbou na náměstí před europarlamentem má podle něj vytvořit „ducha občanského postoje z úrovně EU, které jsou její členské země součástí“.
Mezi romské demonstranty přišel český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Europarlament, mezi jehož 751 členy je po eurovolbách sedm zástupců Romů, v této věci podle něj může tlačit na Evropskou komisi, aby se zasadila při řešení tří klíčových problémů menšiny.
„Je to boj s chudobou, obrovská nezaměstnanost a popřípadě v některých zemích i lidská práva. Přístup některých členských států se musí změnit,“ řekl. Na místě je podle něj tvrdší postup vůči zemím, které například Romům neumožňují vzdělávání nebo udržují existenci romských ghett. „Evropský parlament se poměrně dost o změny snaží,“ myslí si Zdechovský, který připomněl například pravidelnou organizaci Romských týdnů v EP.
5. října 2018 |
