© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Příběhy, že šetřit za každou cenu se nevyplatí, by zřejmě vydaly na samotnou knihu. Jeden takový se nedávno odehrál také v Pražské plynárenské. Firmě, která stoprocentně patří hlavnímu městu. A která tudíž hospodaří s penězi Pražanů. Její obchody nadto v dozorčí radě hlídají političtí nominanti a inkasují za to statisícové odměny. Jejich selhání, jak jej ve své stopadesátistránkové zprávě zdokumentovali financové, působí skoro jako návod, jak se o veřejné peníze nestarat.
Slabě řečeno: Rok 2015 se do historie Pražské plynárenské zapíše jako ten, kdy se některé obchody ošklivě zvrtly. A víme to jen díky tomu, že se od té doby vyměnila vláda nad Prahou. Do odchodu politiků z hnutí ANO premiéra Andreje Babiše zůstaly zprávy o obřích problémech s obchodováním městské společnosti před veřejností utajeny.
Ale zpět do roku 2015. Tehdy udělala Pražská plynárenská byznys se třemi neznámými společnostmi, které jí svorně nabídly, že jí přes německou burzu dodají výhodně plyn.
Ilustrace: Shutterstock
Obchod to byl veliký. V součtu jim Pražská plynárenská zaplatila přes 1,1 miliardy korun.
Plán, jak díky tomu společnost ušetří, se začal hroutit už záhy po vyplacení peněz. Firmy neodvedly daň ve výši přesahující 221 milionů korun. Do případu se vložil Specializovaný finanční úřad a také policie.
Vedení Pražské plynárenské v čele se svým šéfem Pavlem Janečkem dnes říká, že se stali obětí podvodu a v celé kauze figurují jako poškození.
Co přesně se odehrálo? Specializovaný finanční úřad o tom sepsal zprávu, která má rozsah bezmála 150 stran. V ní detailně popisuje, jak se obchody domlouvaly, i to, kde nakonec peníze skončily. Zjištění financů jsou v některých pasážích označena jako závažná. A nehovoří zrovna ve prospěch současného vedení Pražské plynárenské.
Nejdůležitější větu uvádějí finanční kontroloři v samotném závěru dokumentu. Píší: „Správce daně ve výše uvedených případech – vztahujících se k dodavatelům Synergy corporate Solutions, Greenex a B&A Capital Trading – identifikoval podvodné řetězce s chybějící daní, kdy vymezil objektivní skutečnosti, na jejichž základě daňový subjekt (Pražská plynárenská) mohl či měl vědět, že se účastní podvodu na DPH.“
Ředitel Janeček však se závěry nesouhlasí. Tvrdí, že si nemohli prověřovat všechny firmy, s nimiž obchodoval dodavatel plynu, s nímž měli podepsanou smlouvu.
Věř svému brokerovi
Všechny tři případy mají jedno společné. Pražská plynárenská tvrdí, že konkrétní firmu jim vždy doporučila brokerská společnost 42 Financial Services. Jde o společnost, kterou do dubna roku 2014 vlastnil dosluhující slovenský prezident Andrej Kiska. V době, kdy se problematické obchody uzavíraly, patřila bratrovi Kiskovy manželky – Rastislavovi Živorovi. Po jeho náhlé smrti společnost loni v srpnu převzala Lucia Živorová.
„42 Financial Services je český broker, kterého společnost Pražská plynárenská běžně využívá pro obchody,“ uvedla městská firma ve svém vyjádření pro Specializovaný finanční úřad. Ten pak ve svých dokumentech popisuje setkání, která se odehrálo přímo na adrese brokerské firmy.
Redakce Neovlivní.cz proto požádala společnost o vyjádření. Po několika dnech rozmýšlení přišel zpátky e-mail, ve které se 42 Financial Services od obchodů distancuje. „V návaznosti na váš dotaz sdělujeme, že naše společnost v letech 2014 a 2015 nezprostředkovala žádný obchod mezi Pražskou plynárenskou a jmenovanými společnostmi,“ stálo ve zprávě. A dále: „Podrobnější informace nejsme oprávněni s ohledem na povinnost mlčenlivosti a obchodní tajemství sdělovat.“
Ať už byl podíl brokerů jakýkoli, kontroloři na případu obchodů s firmou Synergy corporate Solutions doložili, že následné prověřování ze strany Pražské plynárenské bylo jen formální. K podpisu smlouvy a obchodu za 77 milionů korun stačilo předložit jen několik dokumentů.
Ještě předtím však vedoucímu odboru nákupu energií Martinu Špánkovi zatelefonoval muž, který se představil jako Edward Jackson a uvedl, že je zástupcem firmy Synergy corporate Solutions. „Měla pro Pražskou plynárenskou zajímavou cenu, která patřila mezi nejlepší nabídky na trhu,“ zdůvodnilo vedení městské firmy finančnímu úřadu, proč se se společností poté rozhodla obchodovat.
S Jacksonem nikdo neprojevil zájem se setkat. Pražské plynárenské stačilo, když jiný jednatel Synergy corporate Solutions, muž jménem Attia Chlomo žijící v Izraeli, poslal několik papírů. Šlo o kopii cestovního pasu. O potvrzení, že vlastní nemovitost v Tel Avivu. Doložil také, jaká mu tam byla vyúčtována spotřeba elektrické energie. A pak už jen další listiny, které jsou veřejně dostupné v obchodním rejstříku.
„Doklad o vyúčtování elektrické energie panu Attiu Chlomovi nelze vyhodnotit jako potvrzení o minulých obchodech s elektrickou energií,“ uvedl k tomu Specializovaný finanční úřad.
Firma Synergy corporate Solutions navíc podle vyšetřování v té době ani nebyla registrována jako plátce daně a neměla ani zveřejněný bankovní účet. Plus: Před podpisem smlouvy neměla licenci k obchodování s energiemi od Energetického regulačního úřadu.
„Pražská plynárenská neprověřila ani skutečnosti, které jsou běžně dostupné na webových stránkách, a zároveň nepostupovala v souladu s uzavřenými smluvními podmínkami,“ vytýká firmě Specializovaný finanční úřad.
I přes tato slova Pavel Janeček tvrdí, že své dodavatele prověřovali dostatečně.
Tímto případem se v současné době už zabývá pražská policie, protože firma podle kontrolorů nezaplatila daň přes 16 milionů korun. Zatím ale kriminalisté nikoho neobvinili.
Obchodník a virtuální adresy
Naopak ve druhé kauze, která se týká obchodu s B&A Capital Trading, již vyšetřovatelé stíhají jednoho z aktérů. Ten navíc za krácení daně a takzvané praní špinavých peněz skončil ve vazbě.
„Vyšetřovaná trestná činnost se týká uskutečněných obchodů se zemním plynem, kterými měla být České republice, zastoupené Specializovaným finančním úřadem, způsobena škoda zkrácením daně z přidané hodnoty v celkové výši 204 092 398 korun,“ uvedl žalobce Ondřej Trčka, který kauzu dozoruje. Doplnil, že obviněná osoba však nejednala za Pražskou plynárenskou. Nejde tedy o jejího současného či bývalého zaměstnance.
Obchod, který prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu, přesáhl 970 milionů korun. A i v tomto případě Specializovaný finanční úřad uvádí, že si Pražská plynárenská společnost dodatečně neprověřila, s kým to vlastně uzavírá obchody.
Firma B&A Capital Trading vznikla v říjnu 2014. Už za pár týdnů pak tuto společnost doporučili brokeři z 42 Financial Services zástupcům Pražské plynárenské. Jednatel B&A Capital Trading Shavez Ijaz Awan, který uvádí své bydliště v USA v New Yorku, se pak setkal s manažerem Pražské plynárenské Martinem Špánkem.
Z policejního vyšetřování vyplynulo, že už v dubnu 2015 pověřilo představenstvo městské firmy svého ředitele Janečka a dalšího tehdejšího člena představenstva Aloise Těšitele, aby s touto společností smlouvy na dodávku plynu podepsali.
A pak začala firma od Pražské plynárenské inkasovat stamiliony. Dispoziční práva k účtu přitom držel jen zmíněný Shavez Ijaz Awan. Peníze, jak zjistili kontroloři, ale obratem posílal z B&A Capital Trading na účty dalších společností. Sídla měly často nahlášena na takzvaných virtuálních adresách, kde jsou běžně ukotveny desítky nebo stovky jiných firem. Ani ony však nezaplatily daň.
Celý tok peněz nakonec skončil na účtech několika firem v zahraničí. A podle zjištění finančních kontrolorů šlo o organizovanou skupinu. „Zmapované toky peněz lze vysledovat na zahraniční účty v Polské republice, Černé Hoře, na Kypru, v Turecké republice a Rumunsku. Což odpovídá tomu, že bylo finanční prostředky získané podvodnou činností nutné vyvést ven mimo tuzemsko a působnost tuzemských orgánů,“ zjistil Specializovaný finanční úřad.
B&A Capital Trading přitom nebyla vůbec registrována na německé burze. Takže i když jí Pražská plynárenská zaplatila téměř miliardu korun, plyn do hlavního města dodávala mateřská společnost B&A Capital Limited, která sídlí ve Velké Británii.
Pochybností však bylo více. Pražská městská firma sama finančnímu úřadu přiznala, že společnost B&A Capital Trading neměla od Energetického regulačního úřadu ani licenci na obchod s energiemi.
Spící firma
Poslední případ, který Specializovaný finanční úřad prověřoval, se týká firmy Greenex, v jejíchž orgánech opět působili zahraniční majitelé.
Tato společnost Pražské plynárenské v září 2015 dodala plyn za více než 23 milionů korun. I v tomto případě ale nebyla uhrazena daň, tentokrát za bezmála pět milionů korun.
Greenex vznikl v roce 2009, ale až do roku 2013 nevykazoval žádnou činnost. Pak ale na účty této firmy během let 2014 a 2015 začaly podle finančních analytiků chodit částky v řádech stamilionů či miliard korun. A poté opět společnost nevykazovala žádnou činnost.
Firma je nyní v konkurzu. K soudu se přihlásili věřitelé s pohledávkami převyšujícími 1,1 miliardy korun.
V tomto případě Specializovaný finanční úřad zmapoval, že Pražská plynárenská platila faktury společnosti Greenex. Jenže plyn městské firmě ve skutečnosti dodávala firma CZENERGIE4U, která měla přístup na německou burzu. A část peněz i tentokrát skončila v zahraničí. Konkrétně u jedné bulharské firmy.
Po Specializovaném finančním úřadu a policii se případem začali zabývat i politici. Aktuální vedení Prahy – koalice Pirátů, Spojených sil pro Prahu a Prahy Sobě – se před několika dny shodlo na tom, že obchody Pražské plynárenské musí prověřit audit.
Na výsledky, zda vedení městské firmy pochybilo, si však budeme muset počkat. Minimálně několik měsíců.