Jejich mise odstartovala ve středu 3. července ve 12:07 hodin (psali jsme zde). A o týden později skončila.
„Teď se cítím strašně dobře. Nejhorší na tom pobytu byla vlhkost. Všechno bylo mokré během prvního dne. Dostali jsme deníčky, abychom si zapisovali, ale byly tak mokré, že se do nich nedalo psát,“ vyprávěl krátce po vynoření čtyřiačtyřicetiletý David Vondrášek.
Jeho kolega, sedmadvacetiletý Václav Gabriel, doplnil, že se těšili na každou návštěvu, která k nim do speciální kabiny zavítala. „Poprvé se mi stalo že jsem se šel z nudy potápět. Z nudy jsem šel na procházku,“ líčil Gabriel dlouhé dny pod vodou.
„Začátek byl super. Pořád jsme něco dělali. Ten čtvrtý den byl zlomový. Pak to ale začalo utíkat. Jedli jsme speciální instantní jídlo, které jsme si ohřívali,“ popsal mladší z potápěčů.
Na Gabriela čekala na břehu jeho přítelkyně Michaela Svobodová. „Pořád vstřebávám, že je nahoře. Byla jsem ráda, že jim tam během toho týdne zavedli internet. Byli jsme tak v kontaktu a já byla klidnější,“ líčila.
Vyzkoušeli si čepování a pití piva
Dosavadní rekord lehce přes 102 hodin byl ze září 2015 a držel ho instruktor a lektor potápění na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK) David Vondrášek, jeden z dvou mužů, kteří stanovili ten nový.
U projektu s názvem Czech Aquanaut: OneWeek byli i další zkušení potápěči a studenti FTVS UK.
„Kromě pokoření rekordu je dalším cílem vědecko-sportovního experimentu pokusit se současně i o co největší soběstačnost podvodního obydlí, ve kterém se týdenní mise koná,“ popsal Jiří G. Souček, mluvčí projektu. Dvojice potápěčů musela vydržet dvojnásobný tlak, než je na hladině a také vysokou vlhkost.
V polovině akce je čekal úkol, kterým si pobyt ve speciální podvodní kabině (kesonu) zpříjemnili. V desetimetrové hloubce si totiž vyzkoušeli pití čepovaného piva. Tým musel vyřešit dopravu sudu pod vodu a samotné čepování.
„Aby se potápěči dostali k pivu, museli k tomu použít speciální výčepní zařízení vycházející z historické pípy, kdy je tekutina ze sudu vytlačována za použití ruční pumpičky. Ukázalo se, že pivo pod vodou čepovat lze, ale nepění. Respektive pění velice málo a bublinky stejně hned splasknou. Není divu, když v kesonu je dvojnásobný tlak, než na hladině. Kvalita a teplota pěnivého moku však hloubkou nijak neutrpěla,“ vylíčil Jiří G. Souček s tím, že pivo rychle došlo, protože pod vodu vyrazili další kolegové, kteří na projektu pracují.
„Zároveň se ukázalo, že pod vodou ve zvýšeném tlaku se mnohem rychleji opijete, než za běžných podmínek. Stačí k tomu vypít jen dvě až tři piva a máte nakoupeno v hlavě,“ doplnil s nadsázkou mluvčí.
Tým ale pod vodou testoval také lékařské experimenty na jemnou motoriku, paměť či spánkové rytmy.
Podvodní kabina, kde potápěči týden žili, je v současné době tou největší, která byla v Česku postavena a umístěna do provozu. Její výška je přes šest metrů, průměr přes dva metry, výtlak pak zhruba 29 tun. Vejde se do ní naráz až osm potápěčů. Zařízení má mimo jiné dvě ložnice, vnitřní a vnější osvětlení, komunikační a nouzové prostředky.
