Obchodní válka Čínu posílí

Spojené státy a Čína uzavřely v eskalující obchodní válce příměří. Po schůzce Donalda Trumpa s jeho protějškem Si Ťin-pchingem na setkání států G20, se oba shodli, že obnoví vzájemné rozhovory. Cla, která obě země od roku 2018 uvalila na celou řadu zboží, se nebudou dál zvyšovat.

Řada tarifů ale zůstane a obchodní vztahy mezi dvěma největšími světovými ekonomikami jsou stále daleko od normálu. Studená válka z toho možná nakonec nebude. Určitě je to ale velké mocenské soupeření, ve kterém se hraje o to, kdo bude mít technologickou převahu a která strana má lepší ekonomický model.

Čínská ekonomika zpomaluje a cla, která uvalily Spojené státy na dovoz z Číny, jí samozřejmě nepomáhají. Čínský růst klesl z 6,6 % v roce 2018 na 6,4 % v prvním kvartále roku 2019. Jenže z dlouhodobého hlediska tlak, který na Čínu vyvíjí vláda Donalda Trumpa, Čínu posílí. Pomůže jí zrychlit úsilí o restrukturalizaci tamější ekonomiky a přeoreintování na inovace. A také v zemi povzbudí národní hrdost.

Při budování impéria a nástupu nových mocností je zásadní technologický náskok. Britské impérium bylo založené na síle páry, americké později na elektronických technologiích. Čtvrtá průmyslová revoluce přesune mezinárodní soupeření od pracovní síly, území, jaderných zbraní a soft power k novým technologiím včetně robotiky, umělé inteligence a bezdrátových komunikací.

Budíček

Americká politika donedávna pracovala s předpokladem, že Spojené státy jsou technologická supervelmoc a Silicon Valley zřídlo světové inovace. O Číně se uvažovalo jako o kopírovači, který staví vachrlaté klony amerických technologií nebo využívá svých obřích státem vlastněných podniků k nákupům inovativních amerických firem, ze kterých pak vysává intelektuální vlastnictví a know-how.

Jenže když přijde na 5G, novou generaci superrychlé internetové technologie, Spojené státy jsou pořádně pozadu. Žádná americká firma nemá bezdrátová zařízení srovnatelná s Huawei. Trumpa to postrčilo k tomu, aby čínské technologické společnosti vyhlásil válku. Nejprv vyhlásil stav národního ohrožení a zakázal prodej i používání telekomunikačních zařízení, která byla označená za „neakceptovatelné riziko“. A pak přesvědčil spojence, aby udělali totéž.

Firmy, které sídlí v Americe držely basu. Jako první vyloučil Google Huawei ze služby Android, později se přidalo obchodní sdružení Wi-Fi Alliance, Bluetooth a další.

To, co dokáže Huawei s technologií 5G, se může brát jako čínský „moment Sputnik“. Když Sovětský svaz jako první vyslal na oběžnou dráhu satelit, vytvořilo to dojem, že Rusko dokáže nejlíp zvládnout technologické výzvy tehdejší doby, Podobně Čína dnes utíká ostatním zemím v rozvoji technologií 5G. Čína si uvědomuje hrozby, které pro ni plynou z technologické závislosti, přílišného ekonomického napojení na Spojené státy a i závislosti na vědeckých poznatcích z Ameriky.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Revoluce v inovacích

Huawei je produkt strategie průmyslové politiky čínské vlády. Vize, že je potřeba pozdvihnout se z pozice nízkonákladové montovny do pozice světového inovačního lídra vládu vedla k uvedení iniciativy Made In China 2025 a Plánu rozvoje umělé inteligence zacílených na strategická odvětví jako je výpočetní technika, umělá inteligence, robotika a kosmický výzkum.

Čína by ráda dosáhla v umělé inteligenci osmdesátiprocentní soběstačnosti ve výrobě a snížila tak svou závislost na ostatních státech, jakožto dodavatelích složitějších součástek pro tyto technologie. Chce se také v oboru umělé inteligence stát do roku 2030 největším technologickým centrem. A strategie už nese plody, v roce 2017 bylo 48 procent prostředků, které celosvětově mířily do umělé inteligence, z Číny, proti tomu Američané investovali 38 %. Čínská AI společnost iFlyTek často poráží Facebook, DeepMind od Alphabetu i Watsona od IBM v soutěži o zpracování přirozené řeči, a to dokonce ve svém „druhém jazyce“, tedy angličtině.

Čína také produkuje ze všech zemí nejvíc vědeckých studií a vyhledávač vědeckých článků Semantic Scholar naznačuje, že čínští vědci předběhli své americké protějšky, pokud jde o počet studií věnovaných umělé inteligenci.

Zákazy produktů od Huawei a cla na čínské zboží tedy Čínu nezpomalí – naopak bude to stimul pro její nový inovační systém a nakopnou vědecký výzkum. Aby se Čína stala míň závislou.

Co je doma…

Další důsledek bude větší důraz, který Čína dá na své úsilí přestavět svou ekonomiku tak, aby nebyla tolik závislá na vnější poptávce a investicích, nasměrovat ji na domácí spotřebu. Začalo to se světovou krizí v roce 2008, a jak se v Číně rozrůstá střední třída, stává se to nezbytností. A obrovské vládní investice do infrastruktury, opatření ke zvýšení příjmů domácností, snížení daně z příjmů a vylepšení sociálního systému už růstu domácí spotřeby napomohly.

Když Trump v roce 2018 prvně oznámil zavedení cel, čínská domácí spotřeba už stála za 76,2 % růstu tamějšíh HDP a čínské burzy úder vstřebaly a po počátečním ostrém propadu se dokázaly zase zvednout. Od té doby ovšem čínská vláda zavedla nová opatření, která mají domácí spotřebu ještě víc podpořit. Patří mezi ně další daňové škrty a podpora lepší péče o děti a staré lidi. Obchodní válka tedy pomohla Číně v jejím úsilí přerozdělit v zemi bohatství a restrukturalizovat ekonomiku.

Obchodní válka také semkla čínskou veřejnost kolem její vlády. To, jak se Spojené státy chovaly k čínským firmám, se v Číně bralo jako šikana; lidé to srovnávali se způsobem, jakým britské impérium protlačovalo v devatenáctém století neférové obchodní praktiky.

Čínské slovo pro krizi je složené ze dvou znaků: jeden znamená nebezpečí, druhý příležitost. Schopnost, s jakou země dokáže těžit z výzev, které před ní Spojené státy kladou dnes, ji zocelí pro roky příští.

Originál článku si můžete přečíst na The Conversation