Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Pozorovatelé satelitů se podobají šotoušům, kteří fotí vlaky a tramvaje. Jen potřebují o něco výkonnější optiku. Jedním z nich je i Ralf Vandebergh. Tento nizozemský novinář na volné noze provozuje web Spaceflight from the Backyard („Kosmické lety ze zadního dvorku“).

7 fotografií

Letos třetího července zveřejnil na Twitteru fotku amerického kosmoplánu X-37B. Vandebergh přiznal, že se pokoušel najít americký kosmický dron na obloze několik měsíců. Nebylo to nic lehkého. Raketoplán má na délku jen necelých deset metrů.

Vandebergh poprvé našel X-37B letos v květnu. Nepodařilo se mu ho však vyfotografovat. Kosmoplán neobíhal po běžné předvídatelné orbitě, podle které byste si mohli seřizovat hodinky. Amatérský astronom proto X-37B brzy zase ztratil. „Zkusil jsem ho znovu pozorovat v červnu,“ řekl webu Life Science.

„Neobjevil se v předpovězeném čase na předpovězeném místě. Ukázalo se, že se přesunul na jinou oběžnou dráhu,“ vysvětlil Vandebergh. „Díky síti amatérských pozorovatelů satelitů se ho podařilo rychle znovu najít. Třicátého června a druhého července se mi podařilo udělat pár fotek.“

Na zveřejněném obrázku je jen málo podrobností. Není divu. „I ve výšce jen 300 kilometrů je to opravdu malý objekt,“ prohlásil Vandebergh. „Nečekejte stejné množství detailů jako na snímcích skutečného raketoplánu pořízených na zemi. Můžeme rozpoznat kousek nosu, nákladový prostor a ocas.“ Zajímavé je, že nákladový prostor X-37B byl otevřený.

Pokud je známo, tento tajemný kosmoplán existuje ve dvou kusech. Oba provozuje americké letectvo (USAF). Na světě je jen málo lidí, kteří vědí, k čemu je používá.

Data jejich startů a přistání jsou však známá. První start X-37B se konal v roce 2010. Současný let je v pořadí pátý. Stroj X-37B k němu odstartoval už 7. září 2017. Bylo to poprvé, kdy kosmoplán vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 od soukromé společnosti SpaceX. Každý let X-37B byl dosud delší než předchozí.

Falcon 9 je revoluční raketa od společnosti SpaceX, která díky své znovupoužitelnosti výrazně snížila náklady na lety do vesmíru. Nedávno prodala firma SpaceX jeden let NASA již jen za 50 milionů dolarů, což je o 15 milionů méně, než kolik si účtuje Roskosmos za start rakety Proton M a více než dvakrát méně, než kolik stojí start rakety Atlas V od konkurenční americké společnosti ULA (United Launch Alliance). Cena startu Falconu 9 by navíc měla dál klesat.

Video: Start rakety Falcon 9 s raketoplánem X-37B, včetně záběrů samotného raketoplánu

Ale zpět ke kosmoplánu X-37B. O jeho účelu se v minulosti vynořilo množství více či méně divokých teorií. Asi nejkurióznější z nich je názor, že slouží k testování revolučního typu pohonu EmDrive, který je však z pohledu dnešní fyziky fantasmagorií.

Střízlivější jsou spekulace, že X-37B slouží k výzkumu nových typů Hallova motoru. Je to druh iontového motoru, tedy pohonné jednotky, která uděluje kosmické lodi zrychlení pomocí urychleného proudu elektricky nabitých částic (např. xenonu).

Hallův motor se od jiných koncepcí iontových motorů liší způsobem, kterým tyto nabité částice vznikají. Nemá smysl zabíhat do podrobností. Stačí říct, že je to takzvaný Hallův jev, který objevil americký fyzik Edwin Hall v roce 1879. Svůj druh Hallova motoru vynalezli během minulého století nezávisle na sobě američtí i sovětští inženýři.

Sověti ale dokázali koncept lépe dotáhnout do konce. V současnosti se tento druh pohonu používá hlavně k udržování satelitů na oběžné dráze ve správné poloze, případně jako hlavní motor různých kosmických sond.

Tah Hallova motoru je sice velmi malý, ale stroj může pracovat po velmi dlouhou dobu, a je tak efektivnější než chemický raketový motor. V laboratořích se podařilo za použití 100kW zdroje dosáhnout tah 5,4 N.

Jako vcelku pravděpodobná se nabízí i možnost, že X-37B slouží k testování nových typů špionážních elektro-optických senzorů, radiolokačních nebo komunikačních systémů. Nabízí se i dlouhodobé testování materiálů a elektroniky ve vesmírném prostředí.

Většinu lidí asi napadne, že kromě testů slouží X-37B i k opravdové špionáži. Tuto myšlenku podporuje i prodlužující se doba, kterou X-37B tráví na oběžné dráze. X-37B může například sledovat a zkoumat cizí satelity, a zjišťovat jejich schopnosti.

Video: X-37B

V době prvních letů výzvědných letadel U-2 Dragon Lady tvrdily Spojené státy, že slouží k meteorologickému výzkumu. CIA dokonce udělala z letounů několik fotografií mraků, které předhodila tisku. Těžko říct, jestli tomu tehdy někdo věřil. Sovětský svaz patrně nikoliv. USAF obvykle tvrdí, že X-37B slouží jako testovací platforma k vývoji kosmických technologií. Spojené státy ovšem už mají s provozem velmi podobných strojů bohaté zkušenosti.

X-37B je všeobecně považován za zmenšenou kopii raketoplánu Space Shuttle, jehož lety Američané ukončili v roce 2011. Celkem letů Space Shuttle bylo 135. Družicový stupeň raketoplánu (tj. to, čemu většina lidí říká „raketoplán“) měřil 37,24 metru a měl rozpětí 23,79 metru. X-37B má na délku 8,92 metru a rozpětí 4,55 metru.

Je tedy asi čtyřikrát menší. Jinak se ale raketoplánu velmi podobá. Během návratu do atmosféry využívá tepelný štít z keramických destiček na spodní části trupu. Stejný měly i raketoplány. Pokud zanedbáme velikost, je nejvýraznější odlišnost mezi oběma stroji v řešení ocasních ploch, X-37B je má ve tvaru V.

Kosmické Drony X-37B nejsou jen zmenšeninou amerických raketoplánů. Podle původních plánů měly létat na oběžnou dráhu v jejich nákladním prostoru. Nikdy k tomu však nedošlo. Stroje X-37B aspoň po raketoplánech zdědily hangár v Kennedyho vesmírném středisku na mysu Canaveral. Mnoho čtenářů si určitě vzpomene, že raketoplány čas od času létaly s utajeným nákladem. Ať už to bylo cokoliv, je dost možné, že to teď vozí malý bezpilotní X-37B.

O významu strojů X-37B svědčí i skutečnost, že Rusko se snaží vyvinout něco podobného. Moskva letos v únoru oznámila, že pracuje na vlastním kosmickém dronu. Kromě skutečnosti, že připomíná americký kosmoplán, je o něm známo jen málo podrobností. Má startovat ze hřbetu výzkumného výškového letounu Mjasiščev M-55 Geofyzika.

Zdroje: Universe Today, Live Science, Space, Popular Mechnics

Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.

Do vesmíru se vrátil tajný raketoplán. Jeho úkol zůstává záhadou: