► Galerie Zásobníky připomínají rakety. [Foto: Zdeněk Zuntych]

V úpravně vody Plav zprovoznili nové zásobníky oxidu uhličitého

PLAV - 13.07.2019 14:19


Největší jihočeská úpravna vody v Plavu zprovoznila nové zásobníky kapalného oxidu uhličitého CO2 . Investice vyšla na 9,6 milionu korun a nahradila čtyři zásobníky z roku 1991 s kapacitou 80 tun za dva nové kryogenní s kapacitou 60 tun CO2. Nové jsou i trubní rozvody a armatury. Samotné směšování oxidu uhličitého s vodou pak tvoří v Česku unikátní technologii.

"Projekt byl zpracován ve spolupráci s firmou Linde Gas doslova na míru pro úpravnu Plav. Na vývoji se podílel i její anglický projektant, který provedl výpočty a navrhl nové směšování. Další podobné je snad už pouze ve Spojených státech," říká František Rytíř, provozní náměstek Jihočeského vodárenského svazu (JVS). Unikátní směšovač dokonce svaz ani nevlastní a má ho pouze smluvně v trvalém nájmu. Tak cenné toto duševní vlastnictví je.

Nová technologie významně sníží energetickou náročnost zařízení, nemalou mírou přispěje i ke zvýšení bezpečnosti provozu a zlepší efektivitu dávkování CO2. Proto může být i kapacita instalovaných zásobníků nižší.

"Původní zařízení po osmadvaceti letech už bylo na hranici životnosti. Navíc velmi provozně nákladné - kapalný CO2 se skladuje při teplotě minus 40 stupňů Celsia a původní nádrže se musely trvale dochlazovat. To u nových odpadá," dodal František Rytíř.

Technických inovací je ale mnohem víc. Původní dávkování bylo podtlakové, pomocí ejektorů se musel vytvořit podtlak a přes složité dávkovací zařízení se řídilo množství CO2 přidávané do vody. Nová technologie je tlaková, což podstatně snížilo spotřebu směsné vody. Navíc nový směšovač upravovanou vodu oxidem lépe nasytí a tím se snižuje i jeho spotřeba. Efektivnější je také provoz kryogenních nádrží. Jsou vysoké dvanáct metrů a místní jim začali říkat rakety, neboť tvarem vyvolávají představu kosmické lodi. "To přirovnání sedí. Je to skutečně technologicky jiný svět," říká Rytíř.

Zkapalněný oxid uhličitý se do upravované pitné vody přidává pro zvýšení její alkality, aby nedocházelo k druhotnému zaželeznění při její dopravě vodárenskou soustavou. Obsah železa ve vodě sice není zdravotně závadný, ale negativně působí na zákal vody a zhoršuje její chuťové vlastnosti. Kysličník uhličitý se dávkuje v množství od 60 do 75 kg/hod podle výkonu úpravny vody. Ten se v současné době pohybuje v rozpětí 500 až 600 litrů vyrobené pitné vody za sekundu.

JVS, sdružující 265 obcí, vlastní a provozuje Vodárenskou soustavu jižní Čechy, jejíž je úpravna Plav součástí. Soustava měří přes 550 kilometrů a rozsahem patří v Česku k největším. Je na ní napojeno 155 obcí a měst se zhruba 400 tisíci obyvateli. Jde tedy o hlavní zdroj pitné vody v Jihočeském kraji.

arm