Pokuta 200 tisíc korun za nekvalitní med, jeho falšování je běžné |
„Lidé mají za to, že je v medu přimíchaný cukr, proto cukernatí, a že čirý med je lepší, takže vyhledávají tekuté produkty. Je to ale právě naopak, pokud je med falšovaný cukrem, pak nebude vůbec krystalizovat,“ vysvětlil LN místopředseda Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka.
Med se i dobarvuje
Falšovaných včelích produktů je přitom na trhu spousta. Svědčí o tom i bilance loňského roku. Kontroloři ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) odhalili, že až polovina z jimi prověřovaných medů nevyhovovala předpisům. Zákazníci to většinou nepoznají. Na samotnou krystalizaci se při nákupu spoléhat nedá, některé medy – třeba akátový či lesní – „tuhnou“ pomaleji.
Kromě toho, že část výrobců do medvědí pochoutky přidává cukry vyráběné například z kukuřičného nebo bramborového škrobu, med také například dobarvují, protože v Česku jsou oblíbenější ty tmavé. V prodejnách se však objevují i výrobky, jež ani medem nejsou, ale jde o dobarvené cukernaté roztoky.
Na Kubě žijí šťastné včely, jejich med je Evropě žádaný |
Podle Peroutky nejsou na vině většinou přímo včelaři – sirupy a podobné přísady se podle něj do medu přimíchávají spíš průmyslově. I proto svaz razí heslo, že každý by měl mít vlastního včelaře.
Při kontrolách narazila SZPI často také na to, že skutečný geografický či botanický původ medu neodpovídá tomu, co producenti na etiketách uváděli.
Obliba medu se v Česku zvyšuje. Zatímco v roce 2006 byla spotřeba na osobu půl kilogramu, v roce 2017 to byl už celý kilogram. Prudký růst poptávky je podle expertů také jednou z příčin pančování.
