Německo by mohlo zavést daň z CO2. Má se týkat skleníkového plynu vyprodukovaného při vytápění a v dopravě. Jde o součást klimatické strategie, která počítá také s uzavřením všech uhelných elektráren do roku 2038. Kvůli tomuto plánu si v uhelném regionu nedaleko českých hranic budou v budoucnu novou práci hledat tisíce lidí.
Německo zvažuje zdanění oxidu uhličitého. Vláda ale čelí odporu za uzavírání uhelných elektráren
Události ČT: Německo na cestě od uhlí k obnovitelným zdrojům (zdroj: ČT24)
Část Němců podporuje plán vlády zdanit emise CO2, přestože by to znamenalo zdražení vytápění a dopravy, ovšem viditelný je v zemi i odpor proti změně v energetické politice.
Například nesouhlas se zamýšleným útlumem v hornictví dali najevo zaměstnanci uhelné elektrárny Schwarze Pumpe v saské Lužici ministryni životního prostředí Svenje Schulzeové, která původně přijela položit základní kámen obří baterie pro obnovitelné zdroje.
Protestující z elektrárny vlastněné firmami českých miliardářů Daniela Křetínského a Petra Kellnera varovali, že postoj Berlína k energetickému sektoru způsobí katastrofální výpadky elektřiny, a to „za našimi zády“. Ministryně však vládní postoj brání. „Nejde přece jen o konec těžby uhlí, jde o budoucnost,“ uvedla Schulzeová.
„Solární a větrná energie jednoduše nebudou stačit,“ namítl jeden ze zaměstnanců a odkazoval se i na to, že právě během jejich protestu „slunce nesvítí, vítr skoro nefouká“.
Místo těžby uhlí rekreace u jezera a energie z větru
Poslední uhelné elektrárny v Německu mají ukončit provoz v roce 2038. Region Lužice, kde uhlí živí na osm tisíc lidí, také čeká proměna. Příkladem může být bývalý povrchový důl Meuro, ze kterého se vytěžilo na 300 milionů tun hnědého uhlí. Po roce 1999 tu vzniklo umělé jezero, které má sloužit jako lákadlo pro turisty.
Povrchové doly a komíny mají nahradit větrné elektrárny, které mají být nejen zdrojem energie, ale také nových pracovních míst, třeba ve specializovaných servisech pro rotory.
Aby ovšem Německo splnilo klimatické cíle, muselo by sloupů větrných elektráren vyrůst v tamní krajině ještě tisíce. Sektor ale prochází nejistými časy. V prvních třech měsících tohoto roku se počet nově instalovaných větrných elektráren oproti minulému roku propadl o téměř devadesát procent. Odklon od fosilních paliv tak nečeká snadná cesta.