V úterý to sdělila mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková. Firma dočasný pokles výroby zdůvodňuje růstem cen surovin i povolenek CO2 a také dovozem oceli ze zemí mimo Evropskou unii, který považuje za neférový.
Předseda Základní organizace OS KOVO v ostravské huti Petr Slanina v úterý řekl, že nový vlastník o situaci s odboráři jednal a je skutečně důsledkem stavu na trhu.
Ostravská huť má i s dceřinými společnostmi 6300 zaměstnanců. Vyrábí ocel pro stavebnictví, strojírenství i petrochemický průmysl, je českým lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí.
Skupina Liberty Steel převzala řízení podniku počátkem července, kdy byl dokončen prodej huti původně vlastněné skupinou ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala. Proces prodeje podniku byl složitý a odbory vůči němu měly výhrady. Odboráři se obávali, že prodej může huť trvale poškodit. Při převzetí huti novým vlastníkem ale uvedli, že jejich obavy jsou menší než na začátku prodeje. Kapacita výroby podniku je 3,6 milionu tun oceli, v současnosti vyrábí ročně 2,2 milionu tun.
Podle generálního ředitele ostravské huti Ašóka Patila nebyly poslední měsíce pro ocelářský průmysl v Evropě příznivé a huť na ně musí reagovat dočasným snížením výroby. „Cena poplatků za CO2 jen za poslední rok a půl stoupla o 264 procent, cena rudy se od počátku roku zvýšila o 65 procent, dovoz levné oceli vzrostl o 13 procent a dosáhl čtvrtiny celkového objemu spotřeby oceli v EU. A navíc Evropská komise nyní navýšila kvóty na dovoz oceli o dalších pět procent, navzdory už tak složité situaci na trhu a oslabujícím ekonomikám EU,“ uvedl Patil.
Dovoz levné oceli roste
Podle mluvčí podniku dovoz levné oceli do Evropy vzrostl meziročně na 39,2 milionu tun, přičemž celková spotřeba oceli v EU loni činila 164 milionu tun. „Každá čtvrtá tuna spotřebovaná v Evropě je vyrobena ve třetích zemích, kde výrobci nemusejí dodržovat žádné emisní limity, ani nejsou součástí programů na snižování produkce CO2, tudíž vyrábějí s podstatně nižšími náklady. V prostředí, kde nemáte nastavena stejná pravidla pro všechny účastníky soutěže, je dlouhodobě těžké konkurovat,“ uvedl Patil.
Slanina řekl, že vedení podniku aktuální situaci s odbory konzultovalo. „Bohužel ta situace je špatná, ale je to otázka trhu. Nevnímáme to, že by to byl problém převzetí firmy, ale vnímáme to vyloženě jako problém trhu ve všech evropských hutních podnicích,“ uvedl Slanina. Dodal, že navýšení kvót na dovoz oceli je nepochopitelný krok. „Je to něco, co je proti ocelářství a vnímáme to tak, že asi nějaké jiné lobby zapracovalo. Je to likvidace ocelářství v Evropě,“ míní Slanina.
Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců ostravské huti loni činil 39 180 korun.
Huť nyní patřící do skupiny Liberty Steel je součástí globálního uskupení GFG Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty.
Ostravská huť Liberty Steel- Podnik, jehož řízení na začátku července převzala v Londýně sídlící skupina Liberty Steel, patří k největším hutním společnostem v ČR, je největším výrobcem oceli v zemi. Firma je zaměřena zejména na výrobu a zpracování surového železa a ocele a hutní druhovýrobu. Největší podíl hutní výroby tvoří dlouhé a ploché válcované výrobky, strojírenská výroba je zaměřena zejména na důlní výztuže a silniční svodidla.
- Roční kapacita ostravské huti je je 3,6 milionu tun oceli, v posledních letech ale vyrábí kolem dvou milionů tun. Ostravská huť, která má i s dceřinými společnostmi 6300 zaměstnanců, dosáhla v roce 2017 čistého zisku 3,2 miliardy korun, o 1,9 miliardy korun více než v roce 2016. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než čtyř desítek zemí světa. Firma je často kritizována jako významný znečišťovatel životního prostředí v ostravském regionu.
- Do rukou současného majitele přešla ostravská huť v rámci kompenzačního balíčku poté, co její vlastník ArcelorMittal koupil italskou ocelárnu Ilva, čtvrtou největší ocelářskou skupinu v Evropě. Obchod loni v květnu schválila Evropská komise, ovšem s podmínkami. Skupina ArcelorMittal musela prodat také ocelářské podniky v Rumunsku, Makedonii, Itálii, Lucembursku a Belgii.
- Novým majitelem někdejších podniků ArcelorMittalu se stala Liberty Steel, jedna z pěti divizí společnosti Liberty House, která se zaměřuje na obchodování s železnými a neželeznými kovy, recyklaci kovů a výrobu oceli, hliníku a dalších kovů i na výrobky z těchto a dalších kovů. Angažuje se také ve strojírenství, automobilovém, leteckém a zbrojním průmyslu, zemědělství nebo zdravotnictví.
- Dnešní skupina Liberty House byla založena v roce 1992 britským podnikatelem indického původu Sanjeevem Guptou. Sídlí v Londýně a patří do Guptovy globální skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance. Působí ve více než 30 zemích světa, zastoupení má v Dubaji, Singapuru, Hongkongu a Sydney. Celosvětově zaměstnává kolem 30.000 lidí. Její roční obrat se pohybuje kolem sedmi miliard dolarů (téměř 160 miliard korun).
- Proti prodeji ostravského podniku do rukou Liberty House protestovali odboráři, kteří na podzim poslali Evropské komisi své námitky. Mínili, že prodej huť trvale a nezvratně poškodí. Podle Odborového svazu Kovo byl nový vlastník vybrán v rozporu s požadavky EK. O přezkoumání transakce následně komisi požádal i premiér Andrej Babiš (ANO), který koncem května řekl, že stát chce koupit ArcelorMittal Ostrava za korunu. Oslovení analytici Babišův nápad označili za populismus, odbory uvedly, že by převzetí hutí státem pravděpodobně přivítaly.
- Začátkem června Babiš při interpelacích ve Sněmovně řekl, že by stát mohl mít zástupce v dozorčí radě ostravské huti. Vyjednával proto s britskou firmou Liberty House memorandum o spolupráci mezi státem, odbory a novým majitelem. Začátkem července pak bylo oznámeno dokončení celoevropského obchodu mezi skupinou ArcelorMittal a Liberty Steel. Po zápisu do obchodního rejstříku se jméno huti změní na Liberty Ostrava. Změna se bude týkat i dceřiných společností.
- Předchůdcem podniku byl národní podnik Nová huť Klementa Gottwalda, který vznikl v roce 1951. Po roce 1989 se přejmenoval na Nová huť, v roce 1992 se firma transformovala na akciovou společnost. Státní podíl v huti získala v lednu 2003 firma LNM Holdings a podnik se stal součástí skupiny v Británii sídlícího indického podnikatele Lakšmího Mittala. V dubnu 2003 se Nová huť přejmenovala na Ispat Nová Huť, v roce 2004 byly sloučeny firmy LNM Holdings a Ispat do společnosti Mittal Steel. Ispat Nová huť proto v únoru 2005 změnila název na Mittal Steel Ostrava. Od srpna 2007 firma nesla název ArcelorMittal Ostrava.
|
