Předsedou Vrchního soudu v Praze (VS) chtějí být dvě známé tváře tuzemské justice. Do výběrového řízení, které skončilo v pátek, se přihlásili podle informací České justice Jan Sváček a Luboš Dörfl. Ten kandidaturu České justici potvrdil, Sváček to odmítl s tím, že ministerstvo bude o výběrovém řízení oficiálně informovat ve čtvrtek.
Ministerstvo spravedlnosti vyhlásilo výběrové řízení na funkci předsedy VS v Praze s velkým předstihem, mandát Jaroslavu Burešovi totiž vyprší až začátkem příštího roku. O konci Bureše na VS se v jednom z prvních rozhovorů ve funkci zmiňovala i Marie Benešová, podle níž se má Bureš „chystat na venkov“.
Jan Sváček patří mezi respektované trestní soudce, a především zkušené justiční manažery. Předsedou soudu se stal již v roce 1990, kdy jej do funkce šéfa Obvodního soudu pro Prahu 8 jmenovala tehdejší ministryně Dagmar Burešová. V roce 1999 se stal Sváček předsedou Městského soudu v Praze, když jej vybral pro tuto funkci ministr Otakar Motejl. V roce 2003 odmítl nabídku Pavla Rychetského stát se ministrem spravedlnosti. Dnes zastává Sváček po nehezkých peripetiích, do nichž nemístně zasahoval i politický vliv v jeho neprospěch, funkci místopředsedy VS v Praze pro trestní úsek. Byl navržen dvěma prezidenty, Václavem Klausem a Milošem Zemanem, na ústavního soudce. V rámci politické kampaně byl spojován s některými mediálními spekulacemi a nařčeními, v jejichž důsledku Senát jeho kandidaturu neschválil.
Civilní soudce Luboš Dörfl je od roku 2014 předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS), kam přišel z VS v Praze. Předtím působil na KS v Praze, kde působil jako místopředseda insolvenčního úseku. V čele justičního „nemocného muže na Bosporu“, KS v Ústí nad Labem, se mu podařilo práci zdejších soudců výrazně zrychlit. Jeho tým místopředsedů vyvinul – zdá se – účinný systém kontroly, který vede k odstraňování nedodělků a snížení počtu průtahů.
U ministrů spravedlnosti, zejména Roberta Pelikána, si obhájil princip dynamického modelu doplňování soudců, čímž se mu podařilo na severočeských soudech zvýšit jejich počet. Na strnu druhou však problém u některých soudů, například u OS v Děčíně či OS v Chomutově, stále přetrvává. U kárných řízení pak někteří soudci mluví o přílišných tlacích na efektivitu, která je často na hranici možností. Je však třeba uvést, že tak činí v rámci obhajoby a většinou tito soudci odcházejí s kárným trestem.
Spekulovalo se také o kandidatuře předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry či soudce VS v Praze a místopředsedy Soudcovské unie Františka Kučery. Oba pro Českou justici uvedli, že přihlášku nepodali.
Luboš Dörfl v roce 1993 nastoupil do funkce justičního čekatele Krajského soudu v Praze, přípravnou službu vykonal u Okresního soudu v Nymburce. Po složení odborné justiční zkoušky a jmenování do funkce soudce byl 3. října 1995 přidělen k výkonu soudnictví k Okresnímu soudu v Nymburce, těžiště jeho pracovní činnosti spočívalo v rozhodování civilní agendy. V období od 1. března 1998 do 31. srpna 2005 jako předseda soudu řídil Okresní soud v Nymburce. S účinností od 1. září 2005 byl přeložen ke Krajskému soudu v Praze a současně byl jmenován i jeho místopředsedou. V letech 2005 až 2011 řídil úsek obchodního, insolvenčního (konkurzního) a správního soudnictví, činnost poradních orgánů krajského soudu v agendě znalců a tlumočníků. Podílel se na organizování odborných gremiálních porad, školení občanskoprávních a obchodních soudců v obvodu Krajského soudu v Praze, dále na výběru i vzdělávání justičních čekatelů a realizaci dílčích projektů e-Justice i jejich zavádění do běžného provozu soudů (včetně zdokonalování aplikací a organizačních změn souvisejících s vytvářením tzv. minitýmů). Po úspěšném absolvování odborné stáže (1. září 2011 – 30 dubna 2012) byl 1. května 2012 přeložen k Vrchnímu soudu v Praze a na úseku insolvenčního soudnictví vyřizuje odvolací agendu, od 1. ledna 2014 v pozici předsedy odvolacího senátu.
Jan Sváček je soudce, v letech 1999 až 2013 předseda Městského soudu v Praze, od ledna 2019 místopředseda Vrchního soudu v Praze. Roku 1980 vystudoval Právnickou fakultu UK. Začínal v roce 1983 jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 6, roku 1990 přešel k Obvodnímu soudu pro Prahu 8, kde byl až do roku 1998 předsedou. Poté jeden rok soudil u pražského vrchního soudu. V červnu 1989 se stal členem KSČ, později toto členství však popíral. Po roce 1999 byl předsedou Městského soudu v Praze. V roce 2003 odmítl nabídku dosavadního ministra spravedlnosti Pavla Rychetského stát se náhradou za něj ve vládě Vladimíra Špidly novým ministrem spravedlnosti a od stejného roku byl poradcem prezidenta republiky Václava Klause.
(pd, epa)
