Ministři zahraničí členských států se včera shodli na uvalení cílených opatření proti Turecko za vrtnou činnost v kyperských vodách. Nejenže bylo na žádost Turecka jejich oznámení odloženo, podle zahraničních zdrojů jsou sankce spíše symbolické. Samo Turecko kroky Unie zkritizovalo.
Rozhodnutí Evropské unie uvalit na Turecko sankce kvůli sporným průzkumným vrtům zemního plynu u pobřeží Kypru nebude mít vliv na odhodlání Ankary pokračovat ve svých aktivitách v energetice. Podle agentury Reuters to dnes prohlásilo turecké ministerstvo zahraničí.
Ministerstvo uvedlo, že trestání Turecka sankcemi je výrazem předpojatosti Unie vůči kyperské otázce a kyperským Turkům, kteří mají stejná práva na užívání přírodního bohatství ostrova jako kyperští Řekové. Dodalo, že pondělní rozhodnutí je výrazem „zneužívání členství“ Řecka a Kypru v EU s cílem dosáhnout svých „maximalistických“ cílů.
Mírné sankce?
Evropská unie se rozhodla v pondělí na zasedání ministrů zahraničí členských zemí potrestat Turecko sankcemi kvůli průzkumným vrtům u kyperského pobřeží na místech, kde byla nalezena ložiska zemního plynu. Unie vrty považuje za narušování výlučné ekonomické zóny své členské země, jíž je řecká část na jihu Kypru.
https://twitter.com/EUCouncilPress/status/1150858802662711296
Sankce podle serveru Euractiv zahrnují omezení unijních peněz proudících do Turecka (ve výši 146 milionů eur v rámci předvstupní pomoci), zmrazení aktivit Evropské investiční banky v zemi, pozastavení spolupráce v rámci vzájemné komplexní dohody o letecké dopravě a zrušení jednání na nejvyšší úrovni mezi Tureckem a EU.
Opatření však nebyla zveřejněna okamžitě po jejich přijetí. Kvůli včerejším „oslavám“ nezdařeného pokusu o puč proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoğanovi, ke kterému došlo před třemi lety, se na žádost tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoğlua oznámení o uvalení sankcí odložilo na později.
Přijaté sankce jsou ale podle Reuters spíše symbolická. Kvůli provázanosti Unie a Turecka kolem migrace, bezpečnostní politiky a transportu energií nemohou být sankce nijak rozsáhlé.
Pokud však Turecko bude nadále pokračovat v nezákonných vrtných činnostech ve východním Středomoří, členské státy jsou připraveny přijmout další cílená opatření.
Dlouhodobá činnost nejen Turecka
Turecko je už několik let ve sporu s Řeckem a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v moři u jižního kyperského pobřeží, kde už provádí průzkumné vrty mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil. Ankara tvrdí, že z těžby plynu v této oblasti by měli profitovat rovněž obyvatelé severního Kypru.
Turecko prohlašuje, že jako „garantská země“ musí hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova, když tam v roce 1974 Ankara vyslala vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova leží mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.