Krvavé skvrny v obličeji po výbuchu v Černobylu? Přehnané, hodnotí seriál lékař

V době havárie Černobylu bylo Tomáši Büchlerovi 11 let a podle svých slov si matně pamatuje, že rodiče dětem zakazovali chodit ven.

 „My jsme měli zprávy z rakouské televize, takže jsme se to dozvěděli asi dříve, než to bylo oficiálně oznámeno. Nikdo nevěděl, co má dělat, nikdo netušil, o jak velké ohrožení jde, ale pár dnů nám rodiče říkali, ať nechodíme ven,“ zavzpomínal přednosta Onkologické kliniky. 

V souvislosti se seriálem se lidé začali opět zajímat nejen o samotnou havárii v Černobylu, ale také o akutní nemoc z ozáření.

Zvracení, hnědnutí kůže a zhoubné nádory

„Bezprostředně po výbuchu byla akutní nemoc z ozáření hlavním medicínským problémem Černobylu - nemoc u obětí způsobila trvalé, nebo dlouhodobé následky, záleželo na tom, jakou dávku záření lidé dostali a jaké buňky byly postižené,“ vysvětluje lékař.

 „Nemoc z ozáření je syndrom, který vzniká kvůli nadměrné dávce ionizujícího záření. Podstatným účinkem na člověka nebo na jinou živou bytost je poškození buněk, kde vznikají volné radikály, které poškozují DNA,“ řekl Blesk Zprávám Büchler.

Úniku radiace z Černobylu brání nový sarkofág, platili ho i Češi. Původní zrezl

Pokud tedy zásáhne člověka vysoké záření, začnou v těle umírat buňky, které jsou citlivé k ozáření - to jsou zejména buňky kostní dřeně a trávícího traktu. Záření může také způsobit genetickou změnu, která může do budoucna přivodit zhoubný nádor, případně znetvoření v další generaci,“ pokračuje onkolog.

U akutní nemoci z ozáření se objevuje únava, kovová chuť v ústech, nevolnosti, zvracení, otékání, zhnědnutí kůže, selhání trávícího traktu a následně selhání kostní dřeně. Lidé mohli zemřít hned, případně v horizontu dnů a týdnů.

Lékař: Krvavé skvrny v obličeji? Nerealistické

Lékař se domnívá, že velmi nerealistické bylo v seriálu zobrazení krvavých skrvn na obličeji po výbuchu.  „Fakt je, že máme fotografie hasičů po výbuchu, sice jsou černobilé, ale na tvářích nic nemají. Někteří fyzici ale tvrdí, že u vysokých dávek jiných typů záření než záření fotonového by ty projevy mohly být takto extrémní, zvláště u lidí, kteří byli v blízkosti reaktoru,“ připustil Büchler.

Tomáš Büchler upozornil, že lidé v Černobylu, kteří byli v blízkosti reaktoru,  zemřeli na popáleniny horkou párou, což seriál neukázal. Podle lékaře šlo tedy o úmrtí v důsledku radiačního a tepelného postižení.

A jak radiace zasáhla Československo? Podle lékaře tu bylo sice naměřeno zvýšené záření, ale zda mělo dopad na zdraví obyvatel, to nejsou statistiky schopné změřit.

Nejezte salát ze zahrady, radila armáda ČSSR po výbuchu Černobylu. Radiaci měřit zakázala

Byly masivní interrupce nutné?

Po havárii se také mluvilo o tom, že docházelo u žen k samovolným potratům.  „Někteří ale zpochybňují, zda ten účinek byl tak masivní. Ženy na Ukrajině a v Bělorusku se začaly bát a chodit na interrupce a je otázka, zda to bylo nutné a zda právě tohle není ten největší počet obětí v Černobylu, kdy příčinou nebyla radiace, ale strach,“ uzavírá lékař.

Podívejte se na celý rozhovor s Tomášem Büchlerem, přednostou Onkologické kliniky I. LF UK v Thomayerově nemocnici: