Po roce opět přijel do Prahy váš kamion s ukázkami možností využití nových technologií. Loni byla hlavním mottem vaší mise řešení pro inteligentní podniky a chytřejší města. Na tom se, jak vidím, nic zásadního nezměnilo. Jaké technologie a obchodní scénáře mohou návštěvníci kamionu vidět letos? Proč jste zvolili právě tuto nezvyklou formu prezentace? Jak na ni reagují vaši zákazníci?

Nemění se především naše strategie inteligentního podnikání, která se samozřejmě promítá i do toho, jak využíváme kamion a co v něm prezentujeme. Letos jsme se kromě chytrých měst soustředili především na umělou inteligenci, na imerzivní technologie a na zkušenost. Klíčové je to, jak tyto faktory ovlivňují byznys. Pokud dokážeme tzv. zkušenostní, nebo chcete-li zážitková data kombinovat s těmi operativními, dokážeme si spojit kontext toho, co se děje, proč se to děje a jak je to prožíváno. Díky tomu můžeme dát podnikání nový smysl.

Kamion vznikl s cílem mít možnost názorně ukázat, respektive umožnit zažít naše inovace a inspirovat zákazníky, aby inovovali s námi. Zároveň je kamion mobilní, což nám umožňuje navštívit zákazníky kdekoliv, takže oni nemusejí pokaždé jezdit za námi. Jednoduše jsme jim chtěli zprostředkovat zkušenost originálním způsobem. Jejich reakce jsou pozitivní, možnosti našich technologií touhle cestou pochopí snáze, než když jim prezentujete slidy nebo texty.

Zastávka v Praze je součástí celoevropské The Intelligent Enterprise Tour. Kam máte dále namířeno? Jak je na tom Česká republika ve srovnání s dalšími státy, které navštěvujete, z hlediska adopce nových technologií a digitální transformace?

Zastávka v Praze je téměř v půlce naší evropské tour, které odstartovala ve Slovinsku, pokračovala do Rakouska a přes Slovensko sem do Prahy. Dál míříme v půlce června do Rumunska, mezitím bude kamion v Německu, kde navštíví několik zákazníků.

Česká republika si vede v digitalizaci dobře, ale nemyslím si, že v rámci regionu CEE, který mám na starosti, v rámci adopce nových technologií nějak vybočuje. Co ale Češi podle mě umí výborně, je chytré využití informací a znalostí pro nové obchodní modely. Příkladem mohou být firmy, jako Škoda, Avast, Bernhardt Fashion nebo Linet. Když jsem dnes ráno poslouchal na pódiu pana Frolíka, generálního ředitele Linetu, uvědomil jsem si, jaký je ve zdravotnictví obrovský potenciál. Pokud zkombinujeme to, co umí zákazník a co umíme my, můžeme společně napsat fantastický příběh.

Pro mnoho firem v ČR je dnes hlavním limitujícím faktorem jejich dalšího rozvoje nedostatek pracovníků. Podniky se potýkají s tlakem na vysokou produktivitu, ale současně i kvalitu. Udržet si v takovém konkurenčním prostředí ziskovost není snadné. Ze všech stran dnes slyšíme, že řešením této výzvy jsou inovace a digitalizace. Co si pod tím ale máme konkrétně představit? Jakým způsobem mohou podnikům moderní technologie pomoci?

Česká republika má mnoho šikovných lidí, a to nejen v IT, ale myslím si, že pracovní trh není dostatečně flexibilní. Když už se firmě podaří najít vhodné lidi, ztrácí spoustu času administrativou a zaučením. Tzv. onboarding by měl trvat co nejkratší dobu a být co nejefektivnější, aby se mohl nováček do pracovního procesu zapojit třeba hned druhý den. To se snažíme firmám umožnit za využití digitálních technologií a robotizace. Ty jde potom využít i v automatizaci velké části pracovní náplně, především administrativní. Lidé by se neměli bát, že ztratí práci, naopak budou mít možnost lépe využít svůj potenciál a dělat zábavnější úkony. To firmám pomůže v efektivitě a také v loajalitě zaměstnanců, kteří budou spokojenější a budou si právem připadat užitečnější.

Zmínil jste, že jednou z technologií prezentovaných v kamionu, je i platforma SAP Leonardo, která integruje technologie v oblastech internetu věcí, blockchainu a pokročilých metod analýzy dat s využitím umělé inteligence. Ta je dnes všudypřítomným pojmem a slibuje úžasné věci, ale v mnoha manažerech zatím budí spíše rozpaky, protože vnímají tlak na inovace, ale neví odkud začít. Co byste jim v takové situaci poradil a doporučil?

Firmy často začínají tím, že chtějí nacenit projekt, což je podle mě nejjednodušší cesta k tomu, jak ho rovnou odsoudit k neúspěchu. Ta nejefektivnější cesta ale je přijít k nám, nechat si ukázat možnosti a vyzkoušet si je. Dokážeme velmi rychle vytvořit prototyp řešení, který si může firma vyzkoušet, aniž by jej měla koupený. Zákazník nám dá zpětnou vazbu, na jejímž základě mu můžeme řešení dál upravit na míru. Potom teprve přijde na řadu otázka ceny.

V rámci dlouhodobější perspektivy postupujeme při inovacích ne tak, že předpovídáme, ale naopak začínáme vizí, kde chce zákazník být. Od tohoto bodu se odvíjí, co je třeba udělat, aby se vize stala co nejrychleji realitou, abychom se k ní dopracovali, ať už je výchozí bod jakýkoliv. To doporučuji všem firmám - začít tak trochu od konce a nebát se změn.

Podobně je to s blockchainem. Je to populární a velmi perspektivní technologie, ovšem je ve stínu kontroverzních kryptoměn a její praktickou implementaci hodnotí mnoho firem jako velmi složitou a náročnou. Jak vidíte budoucnost a uplatnění blockchainu v praxi vy?

Musíme si uvědomit, že využití blockchainu pro byznys nemá téměř nic společného s kryptoměnou. Takové využití blockchainu je momentálně ve vývoji, stejně jako byl třeba internet v 90. letech, kdy ještě nebylo na světě moc aplikací. Myslím tedy, že to ještě chvíli bude trvat, ale to neznamená, že se s technologií nedá pracovat už teď. Příkladem je společnost Bumble Bee Foods, největší americký prodejce mořských ryb. Firma využívá řešení SAP Cloud Platform Blockchain ke sledování cesty tuňáka z oceánu až na jídelní stůl spotřebitelů. Ti se tak mohou přes QR kód na obalu výrobku dozvědět informace o velikosti ryby, z níž maso pochází, přesném místě, kde byla ryba ulovena, i potvrzení o zdravotní nezávadnosti potraviny či o udržitelném a férovém lovu ryb. Blockchain je otázka důvěry, která je prostřednictvím digitalizace přepsána do kódu. A právě trh s potravinami a nápoji je oblastí, kde je důvěra v kvalitu produktu klíčová pro zdraví zákazníků. Společnost Bumble Bee Foods je skvělým příkladem, blockchain jí umožňuje zvyšovat transparentnost vůči jejím zákazníkům.

Další oblastí, na kterou se váš kamion opět zaměřil, je koncept chytrých měst, ve kterých moderní technologie pomáhají řídit dopravu, sledovat stav životního prostředí a infrastruktury a celkově přispívat k rozvoji měst, aby se stala lepším místem pro život. To vše samozřejmě zní báječně, ale není to jen teorie a vize budoucnosti? Jaké jsou vaše praktické zkušenosti s inovacemi v oblasti smart cities? Prezentujete některé z nich přímo zde?

Na chytrá města jsme se letos zaměřili spíše na předchozí zastávce v Bratislavě, kde byl kamion vůbec poprvé. Každopádně tento koncept už není jen vize. Samozřejmě ještě neexistují end-to-end scénáře, to je zatím spíš teorie, ale části těchto scénářů jsou již implementovány a fungují.

Jako skvělý příklad bych rád uvedl Novo mesto ve Slovinsku, mé rodné zemi. Tam pilotují projekt na zvýšení kvality ovzduší a na vylepšení parkování. Město získává zpětnou vazbu přímo od svých obyvatel, kteří parkování využívají, a pomocí chytrých technologií vidí, jak a kde jsou parkovací místa využita. Systém tak městu ukáže, kam do budoucna investovat. Ve městě byla také rozmístěna čidla monitorující pohyb obyvatel. Když na místě zrovna nikdo není, ztlumí se světla a tím ušetří město energii. Zdaleka už to tedy není jen teorie.

Především díky cloudu se v posledních letech začala měnit role IT oddělení ve firmách a organizacích. Technologické aspekty podnikových aplikací hrají stále menší roli, což posiluje emancipaci uživatelů i liniových manažerů v přístupu k inovacím – výběru a implementaci nových řešení. Dotýká se uvedený trend i podnikových řešení, která nabízí SAP? Setkáváte se s ním v praxi? Kdo dnes je a kdo by měl být iniciátorem inovací v podnicích?

Myslím, že cloud je ukázkovým příkladem imerzivní technologie. Stejně jako je dnes samozřejmostí třeba oheň, neuvidíme za 10 let nic speciálního třeba na internetu věcí nebo právě na cloudu. Ještě před pár lety bylo okolo cloudu velké „haló“, dneska je to úplně přirozená součást našich každodenních životů a bude to tak čím dál tím víc. Ukládáme do něj fotky, posloucháme hudbu uloženou v cloudu a možná i Vy budete náš rozhovor přepisovat do dokumentu uloženého v cloudu.

Důležitou změnou, kterou inicioval nástup cloudu v byznysu, ale je, že se zodpovědnost za technologie tak trochu přesouvá z IT do obchodního oddělení. Iniciátorem by přitom vždycky měl být sales, protože inovace jsou úzce spojené s obchodem. Otázkou tedy je, jak bude role IT pracovníků vypadat třeba za 5 let? Ideálně by se měli stát obchodními poradci a měli by plně chápat všechny procesy spojené s obchodem. Pokud nebudou schopní poradit, které technologie dokáží nejlépe podpořit prodeje, ztratí svou roli.

Ještě bych chtěl dodat, že si u nás zákazníci mohou pořád vybrat mezi cloudem a on-premise řešením, případně kombinaci obojího.

Chtěl byste naše čtenáře na závěr na něco upozornit, nebo někam pozvat?

Určitě budeme rádi, když se přijdou podívat příště, až bude kamion zase v České republice, případně se mohou zúčastnit naší celoevropské tour. Jinak se na nás mohou firmy samozřejmě obrátit pro radu kdykoliv.

Lukáš Grásgruber