Pobouření okolo agentky 007 ukazuje, že být černý je v Česku pořád něco nenormálního

Celý humbuk by se dal zjednodušit na to, že Češi jsou rasisti, kteří navíc komentují články, aniž by si přečetli jejich obsah. Kdyby to totiž v tomto případě udělali, zjistili by, že James Bond nebude nově ženou, jak si většina diskutujících myslela, ale že Daniel Craig v připravovaném filmu jen předá označení 007 své kolegyni.

Když se ale na věc podíváme podrobněji, zjistíme, že s postojem Čechů k černochům a černoškám je to složitější. Na českých sociálních sítích se kvůli reprezentaci černochů strhává panika často. Zažili už jsme pseudoskandál s modelem tmavé pleti v letáku Lidlu nebo pozdvižení, které způsobila černošská vítězka bezvýznamné soutěže Miss Helsinky. Lidé jsou u nás stále zvyklí žít v homogenní společnosti a postavu černocha pro mnohé stále definuje Mireček z Básníků. S někým s africkými kořeny průměrný Čech nebo Češka nepřijde do styku moc často a zapomínají i na to, že nezanedbatelnou část obyvatel USA i Velké Británie tvoří lidé jiné barvy pleti. To se pak s novou agentkou 007 vyrovnává těžko.

Veřejnost násilí na ženách často nechápe a omlouvá, to je potřeba změnit, říká aktivistka Johanna Nejedlová

• Upravit
• Smazat

Před třemi lety spolu s několika dalšími ženami založila spolek Konsent, který se pokusil debatu o sexuálním násilí otevřít novým myšlenkám. Co kdyby se prevence nesoustředila jen na ženy, ale i muže? A tak Johanna Nejedlová odstartovala kampaň s názvem Když to nechce, tak to nechce. Od té doby začala spolu s Konsentem pořádat workshopy a debaty na školách a stala se aktivní členkou výkonného výboru České ženské lobby. 

Narazit v Praze na černocha nebo černošku není tak vzácné, ale jelikož mám otce z Afriky, jsem sama zvyklá setkávat se v menších městech s nejpodivnějšími reakcemi. Ty ve skutečnosti většinou nenesou stopy nesnášenlivosti, jako spíš zaskočení nebo údivu. Předloni jsem na dovolené v Písku zašla na plovárnu. Seděly jsme tam s kamarádkou na terase restaurace, co chvíli někdo nakoukl dveřmi, podíval se na nás a zase zmizel. Asi desátý člověk se neudržel, při pohledu na mne zakřičel dovnitř „No jo, je to pravda! Je tady a je černá jako bota“ a s těmito slovy odešel. Později se vrátil a začal mi nabízet nejrůznější nápoje, což jsem s díky odmítla a odešla se opět koupat. Vzápětí ke mně přiskočila starší paní a začala mi děkovat za to, že jsem přijela. V Písku bych si asi mohla stoupnout na náměstí a vykřikovat „Přijela k vám černoška, pojďte se podívat“ a část lidí by mi možná i něco přihodila do klobouku. Přitom je to jen jeden z mnoha zážitků z českého maloměsta.

Nemyslím si, že by tolik Čechů bylo rasisty v tom smyslu, že lidi jiné barvy kůže nesnáší. Nebýt bílý ale spoustě lidí nepřijde normální. Je to pro ně rarita, exotika, něco podivného a neobvyklého. Těžko se pak divit, že se neumí srovnat s tím, že Ariel nebo agentku 007 nehraje běloška, a v případě pracovníka britské tajné služby MI5 je pro mnohé nepochopitelné asi i to, že agentkami bývají také ženy. Ve vzrušených facebookových debatách pak mnohým uniká, že populární kultura se ani tak nesnaží měnit svět k lepšímu, jako spíš vydělávat peníze. A jak ukázala masivní popularita a zisky filmů jako Wonder Woman nebo Black Panther, sázka na snímky obsazené jen bílými muži už se tolik nevyplácí. Ale věřím, že si i Češi na pestřejší casting nakonec zvyknou. Koneckonců koukat se na hezkou agentku taky není k zahození.