Šlo o oboustranně výhodný obchod, ani v Sigmě z jeho ztráty slzy neronili. Během uplynulé sezony se totiž Dvořák nestal oporou, v jakou doufali. Příčinou byla i dvě zranění, se kterými se třicetiletý forvard potýkal. Zasáhl do čtyřiadvaceti ligových zápasů, jen v polovině případů v základní sestavě a vstřelil dvě branky. „Některé zápasy se povedly víc, jiné míň. Celkově to z různých důvodů úplně nevyšlo, tak to prostě někdy je,“ říká Dvořák smířlivě.
Během léta se v Olomouci vyměnili trenéři, než aby se Dvořák pokusil přesvědčit nového muže Radoslava Látala, že si zaslouží větší roli na hřišti, raději vzal nabídku Slovácka. „Asi jsem mohl v Olomouci zůstat, ale viděl jsem, že do sestavy bych měl daleko. Byla tam určitá osa týmu, a navíc pod novým trenérem budou chtít zapracovávat i mladší hráče. Vycítil jsem, že by bylo nejlepší si něco najít. A povedlo se,“ těší se na novou štaci.
Zlákala ho možnost zopakovat si spolupráci s koučem Martinem Svědíkem. „Byl to jeden z faktorů. S trenérem se znám, půl roku jsme spolu byli v Jihlavě. Bodů jsme tehdy udělali dost, bohužel to ale k záchraně nestačilo. Když se Slovácko ozvalo, byl jsem rád,“ přiznává Dvořák.
Hned v prvním kole se blýskl, když na Spartě přihrál na první gól utkání Kalabiškovi. I tak je možné, že se po sezoně znovu vrátí do Olomouce, kde má dál platnou smlouvu. Bude záležet, zda Slovácko natolik oslní, aby po ročním hostování využilo opci na přestup
