…Pamětníci a pamětnice to nemají jednoduché, o tom jsme se přesvědčili už před šesti lety v souvislosti s konferencí ÚSTRu, kam jsme nebyli připuštěni, a aby se nezdálo divným, že jsme jediným vyloučeným adeptem, nesměly zaznít ani vzpomínky Boženy Kropáčkové…
* * *
V Praze 18. července 2019
Vážená paní senátorko / Vážený pane senátore,
obracíme se na Vás v souvislosti s volbou člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Jedná se o významnou funkci, neboť člen Rady ÚSTR se má podle zákona č. 181/2007 Sb. podílet nejen na plnění úkolů této instituce, k nimž patří nestranné zkoumání doby nesvobody a období komunistické moci, ale také dohlížet na činnost jeho vedení. Dne 10. července 2019 byl poslanci vybrán jako kandidát na tuto funkci František Bublan, kterého navrhl poslanecký klub České strany sociálně demokratické. Jeho výběr nepovažujeme za vhodný z níže uvedených důvodů.
Vznik ÚSTR byl vedle jiného motivován snahou změnit tehdejší velmi nekvalitní a nesystematický způsob zpřístupňování archivních dokumentů Státní bezpečnosti badatelům. Za tento neuspokojivý stav měl zásadní spoluodpovědnost František Bublan, který stál v letech 2001–2004 v čele civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace) a který byl v letech 2004–2006 ministrem vnitra. Je také paradoxní, že František Bublan patřil v roce 2007 mezi 57 poslanců ČSSD a KSČM, kteří podali k Ústavnímu soudu České republiky návrh na zrušení zákona č. 181/2007 Sb., na jehož základě vznikl Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek. V uvedeném návrhu na zrušení zákona stěžovatelé vedle jiného uvedli, že podle nich již samo zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů jakožto státní instituce, jejíž činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu, vyvolává zásadní pochybnosti. Navrhli proto zrušení nejen z jejich pohledu sporných ustanovení, ale rovnou celého zákona. V případě, že by celý zákon nebyl zrušen, navrhovali vedle jiného vypustit slovo totalitní nejen z názvu instituce, ale také z dalších pasáží kritizovaného zákona s odůvodněním, že komunistický režim neměl po celou dobu svého trvání totalitní charakter. Ústavní soud ČR návrh na zrušení zákona odmítl 8. března 2008 (příslušný nález Ústavního soudu ČR je dostupný na jeho webových stránkách, viz http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-25-07).
Představitelé ČSSD se následně vyjádřili, že když neuspěli u Ústavního soudu ČR, pokusí se ÚSTR zrušit legislativní cestou. V tomto smyslu se opakovaně vyslovil také tehdejší poslanec František Bublan. Například v týdeníku Respekt (12. 4. 2010) uvedl, že se sociální demokracie „pokusí ústav zrušit, jak to ostatně slibovala v době jeho vzniku“. František Bublan jako senátor, kterým byl v letech 2012–2018, také prosazoval a obhajoval do Rady ÚSTR kandidáty (Lukáš Jelínek, Michal Uhl, Emilie Benešová a Jan Bureš), kteří veřejně odmítali vznik této instituce nebo kritizovali její existenci. Následně se pak po zvolení podíleli na velkých personálních a koncepčních změnách, které znamenaly pro ÚSTR velký otřes. Navíc bohužel podle našeho názoru řádně nedohlíželi na činnost vedení při zahájené rekonstrukci sídla ÚSTR v Siwiecově ulici v létě 2017, která měla být dokončena v květnu 2018, tedy již před více než rokem. Rekonstrukce se však nezdařila a nyní se místo otevření opravené budovy plánuje demolice téměř celého objektu a následná nová stavba, která by měla být podle údajů vedení otevřena údajně na konci roku 2021. Touto nezdařilou rekonstrukcí se již od jara minulého roku na základě trestního oznámení předsedy Rady ÚSTR Eduarda Stehlíka zabývá Policie České republiky, neboť podle vyjádření mluvčího Městského státní zastupitelstva v Praze existuje důvodné podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškozování finančních zájmů Evropské unie.
Hlavním důvodem, proč Vám připomínáme tyto skutečnosti v souvislosti s volbou do Rady ÚSTR, tedy nejsou politické názory jednoho z nominantů, ale důvodná obava z prosazování špatné politické kultury. Nepovažujeme za správné, aby byly do veřejných funkcí voleny osoby, které dlouhodobě deklarují odmítavý vztah k instituci, a aby poté zasedaly v placené funkci jako členové jejího nejvyššího vedení.
Obracíme se proto na Vás jako předsedové odborových organizací zastupujících zaměstnance ÚSTR s žádostí, aby se neopakovala situace, kdy bude do Rady ÚSTR jmenován kandidát, jehož jediným viditelným vztahem k Ústavu pro studium totalitních režimů je skutečnost, že se snažil o jeho politické a ústavně-právní zrušení.
Děkujeme Vám, že věnujete pozornost tomuto důležitému tématu.
V úctě
Miroslav Vodrážka
předseda Nezávislé odborové organizace ÚSTR
PhDr. Petr Blažek, Ph.D.
předseda Odborové organizace vědeckých pracovníků ÚSTR
* * *
Pamětnice
Pamětníci a pamětnice to nemají jednoduché, o tom jsme se přesvědčili už před šesti lety v souvislosti s konferencí ÚSTRu, kam jsme nebyli připuštěni, a aby se nezdálo divným, že jsme jediným vyloučeným adeptem, nesměly zaznít ani vzpomínky Boženy Kropáčkové, statečné ženy, jež ve svém bytě během heydrichiády ukrývala parašutistu Adolfa Opálku. Skandál okolo Věry Sosnarové, ženy, jež si vymyslela vlastní hrdinský příběh a ten náležitě zmonetisovala, nás nechává klidným, neboť jsme si vědomi, že tzv. přednáška pamětníka jako genre je založena zhruba z 90 % na líčení skutečností, které se nikdy nestaly. Platí to bez rozdílu, je-li pamětníkem účastník (kteréhokoli) odboje, přeživší holokaustu nebo oběť gulagu.
Pravda je nudná, neinspirující, a ve srovnání s vymyšleným příběhem nemůže obstát: v boji o větší monetisaci vždy darwinovsky uspívají ti, kteří lžou nejlépe: to je podstatou tohoto businessu, a je otázkou, zda se vůbec můžeme legitimně zlobit na někoho, kdo si celý příběh vymyslel od základu, tak jako Sosnarová, víc než na pamětníky, již si pouze prožité události přikrášlili.
https://paragraphos.pecina.cz/all/uvahy-a-komentare/pametnice
P.S.
Snahy a tendence postupně eliminovat či likvidovat práci a činnost ÚSTR jsou zřejmé za poslední roky – od složení Rady ÚSTR až po současné potíže z rekonstrukcí jeho budovy. Výstavu o veřejnosti dosud zamlčovaných zločinech komunistů od roku 1948 do 1989 vytvořil jediný člověk – plk. v.v. Josef Musil ve věku 79 let – bez pomoci ÚSTR a zájmu médií?! J.Š.
Read more...