Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář

Premiér Kyriakos Mitsotakis vedl volební kampaň v duchu snižování daní, růstu investičních příležitostí a zlepšení podmínek pro podnikání. V jeho očích se tak má vrátit hospodářský rozkvět, který přiláká alespoň část z přibližně čtyř set tisíc mladých, vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří zemi v době krize opustili.

Řecku tak vznikla vícenásobná škoda. Vydalo astronomické částky na vzdělání budoucí elity národa, z jejíchž odborných a tvůrčích schopností teď těží jiné země. Z odlivu mozků nejvíce získaly Velká Británie a Německo. Ti, kteří se nevydali do zmíněných dvou preferovaných zemí, odešli jinam. Někteří i do České republiky, kde pracují mnohdy v nadnárodních korporacích v Praze a Brně.

Zahraniční vlády ale nejen, že nemusely vynaložit náklady v době dospívání budoucích odborníků. Ve velké většině nebudou muset vydávat ani velké částky na zdravotní péči a podporu ve stáří, protože tradice velí vrátit se do Řecka na důchod. Byť část z něj bude v rámci unijních pravidel pocházet ze zahraniční, zdravotní péči vynaloží řecký systém.

Trvající chyby

V samotném Řecku ovšem samozřejmě řada lidí zůstala. Zpravidla ti, kteří z různých, například rodinných důvodů, odejít nemohli. Nebo ti, kteří měli ještě práci. Zůstali také ti, které láska k rodné zemi na místě udržela. V posledních letech ale odcházeli i méně kvalifikovaní dělníci, z nichž někteří přišli i do českých továren a pohostinství.

Převzato z Plusu

Plán nové vlády, který se ovšem moc nelišil od předvolebních návrhů a vládních kroků SYRIZY, dává smysl.

Na tom, že řecká ekonomika trpí přílišným zdaněním, které podvazuje růst, se shodují OECD, Evropská komise, řecká vláda i centrální banka, i zástupci soukromé sféry a slovutní ekonomové.

Skutečnost, že škrty byly příliš přísné a reformy eufemismem pro trest, který navíc nefungoval, už víme také. Lítost nad tím, jak vše dopadlo, vyjádřil i bývalý šéf euroskupiny Dijsselbloem nebo předseda Evropské komise Juncker.

Problém je, že se i nadále z velké části postupuje v duchu minulosti, která moc dobrého nepřinesla. Šéf nové konzervativně pravicové vlády pro svůj fiskální impuls nenašel pochopení v zahraničí.

Evropský stabilizační mechanismus a Euroskupina v čele s Nizozemskem a Německem, které tak činí z vnitropolitických důvodů, trvají na dodržení závazku daného při ukončení memorand. Udržovat přebytek primárního řeckého státního rozpočtu ve výši 3,5 procenta. Z toho důvodu není prostor pro snižování daní a nastartování růstu.

Svázané ruce

Celá věc by mohla být předmětem studia teorie a praxe přístupu absolventů ekonomických fakult, kteří rýsují od stolu osudy milionů lidí. Existuje ale i problém politologický.

Řečtí voliči dali za posledních deset let šanci koaliční vládě levice a pravice, pak vládě levice, teď pravice. Žádná nedosáhla rozhodujícího úspěchu.

Největší zatím patří Tsiprasovi, který zemi alespoň vyvedl z věřitelských memorand. Řecká vláda ale pořád není úplně svobodná. Premiér Mitsotakis může udělat, co chce, ale riskuje, že nedostane další úlevy dluhové zátěže a výnosy zahraničních centrálních bank eurozóny, které vydělaly na řeckých dluhopisech v průběhu krize.

Pokud ani teď po dalším překreslení politické mapy nedojde ke zlepšení podmínek lidí, je v ohrožení celá demokracie v její samotné kolébce. K jejímu fungování jsou totiž nezbytnou podmínkou voliči, kteří chodí k volbám s pocitem, že jejich hlas a volení zástupci mohou něco změnit a ze svých slibů i něco splnit.

Pokud tuto víru ztratí, ztrácí se i podpora a důvod fungování demokratického hlasování. Jiskra se může rozhořet, požár rozšířit do zahraničí a na to by mohli doplatit i kazatelé protestantské morálky.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít