Jako předskokan na tomhle krásném koncertě zahrál čtyřiašedesátiletý rakouský bluesman a písničkář Ripoff Raskolnikov, kterého jsme díky agentuře Liver Music mohli vidět už před třemi roky v Lucerna Music Baru.
Ačkoliv jsem předpokládal, že značná část diváků přijde až na hlavní hvězdu večera, tak už před začátkem byla Archa v podstatě plná. I tentokrát bylo Raskolnikovo vystoupení velice zdařilé a jeho písničky i hra jak na elektrickou, tak na akustickou kytaru se lidem líbily.
Kevina Moorea, jak se Keb‘ Mo‘ vlastně jmenuje, jsem viděl v roce 2013 na Rawa Blues festivalu s kapelou. V roce 2014 pak hrál na pozvání Správy Pražského hradu ve Španělském sále, což jsem raději vynechal a, jak jsem se pak dočetl v recenzi Ondřeje Bezra, nejspíš jsem udělal dobře. Naproti tomu Archa představovala příjemné prostředí pro takovéhle vystoupení, které bylo komorní a zároveň veselé, protože sedmašedesátiletý Keb‘ Mo‘ vkročil na pódium v džínách, converskách a kytičkovaném saku se širokým úsměvem, který mu z obličeje mizel jen velmi zřídka (ostatně už před koncertem jsem v předsálí potkal Tomáše Bobrovniczkého s Petrou Börnerovou a Tomáše jr., kteří byli takřka u vytržení z jeho vstřícnosti a přátelského jednání při setkání během zvukové zkoušky a po ní).
Vystačil si tuším s nějakými třemi kytarami, které mu pečlivě připravoval a podával jeho technik (Riley?), stomp boxem a svým hlasem. Díky svému charismatu neměl sebemenší problém vtáhnout diváky do svých příběhů a roztleskat či rozezpívat je kdykoliv si vzpomněl. Během jeho vystoupení zazněly písničky z čerstvého alba Oklahoma, které vyšlo pouhý měsíc před tímhle koncertem, ale naprostá většina byly staré kousky z různých období jeho tvorby. I v tomhletom velice jednoduchém provedení byla radost je poslouchat a byl to velice příjemný zážitek.
Jindřich Oplt
20/07/2019
