Projektová dokumentace k povolování staveb je v Česku nesrovnatelně složitější než v zahraničí. Rekodifikace stavebního zákona se přitom nestihne dříve než v roce 2021.
Praze chybějí zejména nové byty za dostupné ceny.
Právě zbytečná míra detailů, kterou úřady požadují, má pak velký podíl na délce procesu povolování staveb, shodli se odborníci na letním Diskusním fóru vedoucích představitelů veřejného a soukromého sektoru o stavebním rozvoji Prahy, které uspořádalo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR).
Něco lze udělat rychle
„Projektová dokumentace je tak složitá, že ji vozíme na stavební úřad dodávkou. Než pocítíme efekt komplexní rekodifikace, ještě to nějaký ten rok potrvá. Zjednodušit dokumentaci můžeme ale v řádu měsíců,“ prohlásil Dušan Kunovský, šéf Central Group a člen SAR.
Zjednodušit projektovou dokumentaci by totiž šlo během několika měsíců změnou ministerské vyhlášky. Ministerstvo pro místní rozvoj by uvítalo, pokud by Česká komora architektů (ČKA) a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) nalezly shodu na tom, kde a jak by šlo dokumentaci zjednodušit alespoň pro společná řízení v bytové výstavbě, a pomohly by tak řešit aktuální bytovou krizi.
S technickými detaily, které dnes projektová dokumentace obsahuje, totiž stavební úřady a další instituce mnohdy nejsou schopny pracovat a celý schvalovací proces se tím velmi zdržuje a komplikuje. Detailní projektová dokumentace by měla být až pro vlastní realizaci stavby a následnou kolaudaci.
Kabinet schválil věcný záměr stavebního zákona
Věcný záměr nového stavebního zákona přijala vláda den před diskusním fórem. Přestože se názory odborníků na úpravu dílčích bodů v novém stavebním zákoně různily, ministerstvo pro místní rozvoj si na fóru vysloužilo od většiny přítomných chválu.
Obcím podle Marcely Pavlové, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, určitě udělá radost, že územní plány budou mít formu obecně závazné vyhlášky, naopak přes nesouhlas krajů a obcí dala vláda při schvalování staveb zelenou striktnímu oddělení státní správy a samosprávy vznikem nezávislé soustavy stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem.
Ten by neměl spadat pod ministerstvo pro místní rozvoj, ale bude mít postavení ústředního orgánu státní správy, čímž by měl být vyřešen problém tzv. systémové podjatosti.
Pavlová zdůraznila, že resort i nadále počítá s integrací dotčených orgánů do stavebního úřadu, kde se budou na rozhodnutích přímo spolupodílet. Ty, kterým zůstane samostatné postavení, by měly revidovat veřejné zájmy, jež hájí, a do budoucna tak budou činit formou vyjádření, nikoli závazných stanovisek.
Letecký pohled na sídliště Ďáblice. Čísla 1 až 4 označují polohu plánovaných domů. Jejich zobrazená výška i tvar jsou orientační a budou se upravovat. U některých domů se uvažuje až o osmnácti podlažích.
Zákon však chce odejmout Praze možnost mít vlastní Pražské stavební předpisy. Největším investorem výstavby je totiž stát. Teprve fakt, že se legislativní past projevila v soukromé sféře, však začal věci dávat do pohybu.
„Bez nové legislativy nepostavíme už v Praze nic, metr vysokorychlostní trati. Paralýza začala už před patnácti lety a nejdříve se projevila ve veřejném sektoru. To je důvod, proč se dodnes nestaví Pražský okruh, proč nestojí Komořanská radiála. Přece není možné, aby mohl obstruovat každý proti všemu a stát mu k tomu dal tak obrovský nástroj v podobě stavebního zákona. Největším developerem by měl být stát a stavět školy, silnice, nemocnice… Když k tomu teď má podmínky a chce, zjistil, že to nejde,“ podotkl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Praha se zatím na Hlavním stavebním úřadu neshodla
Krok k rozpohybování zamrzlého města by mohla učinit sama Praha, a to zřízením jednoho Hlavního stavebního úřadu. Byť se k němu před volbami hlásily mnohé politické strany, dnes se na koncepci, která by pomohla překonat roztříštěnost města a nejednotnost rozhodování 22 stavebních úřadů při městských částech, neshodne ani koalice.
Právnička a politička Popis Hana Kordová Marvanová
Návrh zároveň naráží na odpor starostů. „Výsledek připomínkového řízení k návrhu ještě nemáme na stole, ale už teď je zřejmé, že jsou k němu značné výhrady,“ potvrdila Kordová Marvanová s tím, že se při společném jednání ještě pokusí najít kompromis.
Že se to může podařit, naznačil Zdeněk Kovářík, místostarosta Prahy 4. Současných 22 stavebních úřadů je podle něho paskvil, který nikdy nedokáže zajistit jednotnost rozhodování a mít celoměstský pohled. „Hlavní stavební úřad je krok správným směrem, jen jeho technická podoba se v návrhu nepovedla,“ uvedl.
Náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček doplnil, že Hlavní stavební úřad by podle navržené koncepce i v budoucnu řešil jen zlomek staveb.
Nejde tedy o likvidaci stávajících stavebních úřadů, naopak by se jim zajistil „klid na práci“, které mají i bez povolování velkých celků dost. „Buď město zůstane rozpadlé a diverzifikované, nebo dospějeme k nějaké dohodě, která zabrání tomu, co se stalo v Miláně. Tam totiž vláda vzala výstavbu do svých rukou, když vyhodnotila, že město samo ztratilo schopnost se rozvíjet a hlavní ekonomický motor země se zadrhl,“ dodal Hlaváček.
