Protivládní protesty v Hongkongu dostávají protičínský náboj. Demonstranti poničili státní znak
Policie se v neděli snažila slzným plynem a střelbou gumovými projektily rozehnat další z protivládních protestů v Hongkongu, kterého se podle pořadatelů účastnily statisíce lidí. Hlavním požadavkem demonstrantů je podle agentury DPA úplné stažení kontroverzního návrhu zákona o vydávání do pevninské Číny a vytvoření nezávislé komise, která by vyšetřila policejní násilí při dřívějších protestech.
Podle agentury AP má demonstrace protičínský náboj, na výraz odporu k zasahování Pekingu do hongkongských záležitostí protestující poničili čínský státní znak.
Vojáci vůči protestům v Hongkongu nezasáhnou, tvrdí server. Odvolává se na jednání Číňanů s Američany
Číst článek
Organizátoři nedělní demonstrace si stěžovali, že policie povolila pouze krátkou trasu protestního pochodu a že jeho konec stanovila v hustě obydlené čtvrti Wan Chai, odkud se budou masy lidí obtížně rozcházet.
Policie se chtěla opatřením vyhnout tomu, aby demonstranti procházeli kolem sídla vlády a parlamentu, kde v minulosti často probíhaly potyčky s policií. Budovy i tak preventivně nechala ohradit dva metry vysokými zábranami.
Poté, co průvod došel do cíle, se lidé odmítli rozejít a mnoho z nich pokračovalo k různým úřadům ve městě. Na styčný úřad Číny, který symbolizuje moc tamní komunistické strany, demonstranti házeli vejce, sprejem poničili bezpečnostní kamery a čínský státní znak pocákali černým inkoustem. Jiní protestující vysklili okna policejní služebny házením cihel.
Další lidé se usadili na důležitých křižovatkách v centru města a s pomocí kovových zábran zablokovali dopravu. „Svobodný Hongkong! Demokracii teď!" skandovali podle agentury AP účastníci demonstrace.
Jak uvedli místní zdroje, policie potom na demonstranty použila slzný plyn a střílela i gumovými náboji, aby je donutila místa opustit. Někteří demonstranti ale začali slzný plyn házet zpět na policii, zatímco jiní se snažili zklidnit vodou.
Jak popsala agentura Reuters, v oblasti se neustále ozýval zvuk policejních sirén i houkání sanitek. Podle záběrů místních médií protestující rovněž u nádraží napadli neznámí maskování lidé oblečení v bílém, kteří byli vyzbrojení tyčemi. Jednou z napadených byla i novinářka. V ulicích města začaly hořet některé policejní barikády.
Zákon o extradici do Číny
Podle organizátorů se protestního pochodu zúčastnilo 430 000 lidí, policie však účast odhadla jen asi na třetinu tohoto počtu.
V bývalé britské kolonii se konají demonstrace uplynulých sedm týdnů. Jejich spouštěčem byl návrh zákona o extradici do pevninské Číny. Postupně však přerostly v širší požadavky na zachování demokratických výdobytků, zejména pak svobody vyjadřování a nezávislosti soudnictví.
Desetitisíce lidí se účastnily provládních protestů v Hongkongu. Chtějí konec násilných demonstrací
Číst článek
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová sice po vlně nevole právní normu označila za mrtvou, návrh ale formálně nezrušila. Kritici zákona se obávají, že by norma narušila právní nezávislost poloautonomního Hongkongu a že podezřelí vydaní do Číny by mohli čelit nespravedlivým, politicky motivovaným procesům.
Demonstrace se uskutečnila den poté, co v sobotu vyšli do ulic desetitisíce stoupenců hongkongské vlády, kteří protestovali proti násilí demonstrantů a vyjadřovali podporu místní policii.
I v neděli byla podle hongkongského deníku South China Morning Post v místech protestů přítomna skupina postarších aktivistů, kteří rozdávali - z většiny mladým - demonstrantům květiny a vyzývali je, aby se odebrali do bezpečí svých domovů.
