Dům jako úložiště energie. Kodaň chce být do roku 2025 první uhlíkově neutrální metropolí

Obyvatel ve městě přibývá, ale množství energie využívané v dopravě, při vytápění nebo svícení je nutné snížit. Co s tím? Tento rébus řeší Kodaň, která má zřejmě nejambicióznější klimatický plán ze všech světových měst. Dlouhodobě pracuje na tom, aby se stala první uhlíkově neutrální metropolí světa.

Kodaň Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Solární panely na pardubickém aquacentru

Městu se daří plnit plán do roku 2025, který počítá mimo jiné se snížením spotřeby elektřiny. (ilustrační foto) | Foto: Drahomíra Bačkorová

Přístavní oblast Nordhavn na severu Kodaně se rychle rozrůstá o další moderní bytové domy a obchody, které mají z betonových břehů výhled na větrné elektrárny na mořském horizontu.

Město, firmy a vědci zde také testují nové technologie, jako je obří tepelné čerpadlo, gigantická baterie, systémy solárních panelů nebo dobíjecí stanice pro elektrokola. Kodaň zkouší také další zařízení propojená, monitorovaná a řízená z centrální stanice na dálku v rámci chytrého systému, které by měl ve výsledku vést k masivním úsporám energie.

Střediskem zdejších inovací je sdílený pracovní prostor Energylab Nordhavn. Chodí sem také Shi You, výzkumník z Dánské technické univerzity. Před dvaceti lety by sám sebe označil za elektroinženýra, ale dnes se představuje jako energetický architekt.

‚Už dost pesimismu.‘ Finsko chce být do roku 2035 klimaticky neutrální, pomůže i energie z jádra

Číst článek

„V minulosti fungovaly jednotlivé energetické systémy nezávisle na sobě. Sektory vytápění, elektřiny nebo dopravy byly oddělené. To se tady snažíme měnit. Chceme jednotlivé technologie integrovat do jedné platformy, sbírat data a zjistit, jaký to může mít přínos,“ říká Shi You. Hlavní překážkou integrace technologií jsou podle něj pravidla a regulace, která počítají s oddělenými systémy.

To, že vědci mohou v domech na dálku monitorovat spotřebu a centrálně ovládat topení, podle něj obyvatelé objektů téměř nevnímají. „To je ta hlavní idea v pozadí. Ať už cokoliv na dálku ovládáme, nechceme, aby to nějak zasahovalo do jejich životů. Proto se tomu říká smart control, neboli inteligentní ovládání,“ vysvětluje vědec.

„Umí spoustu magických věcí, ale nepoškozuje život konečných uživatelů a zároveň chrání jejich osobní data. Proto říkám, že většina z nich neví, co děláme, i když je o tom pravidelně informujeme. Myslím, že tomu konceptu a výhodám, které skýtá, rozumí,“ usuzuje Shi You.

Ekologické kolo

Většina lidí v Kodani nežije v experimentální čtvrti, ale v mnohdy staré zástavbě. Jedním z klíčů ke klimaticky neutrálnímu městu je však doprava na kole, které v Dánsku vlastní téměř všichni. „Jsme v dobré výchozí pozici, protože zhruba 99 procent vytápění v Kodani zajišťuje odpadní teplo z výroby elektřiny. Takže stačí nevyrábět elektřinu z fosilních paliv, a vytápění bude bez nežádoucí stopy. Také jsme dobří v cyklistice. Skoro polovina všech přesunů lidí v Kodani se děje na kole,“ říká Jørgen Abildgaard, šéf kodaňského klimatického projektu.

Městu se daří plnit plán do roku 2025, který počítá mimo jiné se snížením spotřeby elektřiny i energetické náročnosti budov, výstavbou solárních panelů na střechách nebo přechodem městské dopravy na elektromobilitu, vodíkový pohon či biopaliva.

Ekologický paradox. Bio zeleninu a ovoce balí Švýcaři do plastu častěji než obyčejnou

Číst článek

 „Nebude to tak jednoduché, ale myslím, že to zvládneme. Teď máme splněno asi 42 procent a až letos otevřeme novou elektrárnu na biomasu, překonáme hranici 60 procent snížení. Také máme jako jedno z mála měst vlastní program na výstavbu větrných elektráren a firmu ve vlastnictví města, která elektrárny buduje v moři i na souši. A teď také nově zkoušíme zařízení na zachycování CO2 u komínů spalovny,“ popisuje Abildgaard.

Posloužit by měly i zmíněné inovace vyvíjené v Kodaňském přístavu. „Hodně se na tom naučíme pro další rozvoj města, kde bude přibývat obyvatel. Ale ty technologie můžeme využít i u existujících budov. Ukazuje to, že dům může fungovat jako úložiště energie a flexibilní zdroj, se kterým se dá pracovat. Můžeme například vpustit do systému teplo dříve, než se obyvatelé probudí, a pak ho na několik hodin přesunout jinam. S tím už máme dobré zkušenosti.“

sed Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme